close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Už taky konečně končím

28. july 2020 at 15:13 |  JEN TAK
Ano, také už jsem přestěhoovaná na jiném blogu, na jiné adrese, ale víc zatím ne. Článek jsem ještě nedala, musím si ten blog teprve zrežírovat, zatím navím jak.

Chci jen říct, že je mi to opravdu líto, těch 12 let bylo pro mne krásných, i když v poslední době dost často to nešlo tak, jak mělo, ale vcelku mám hezké vzpomínky na výborné přátele a kamaády. Jen doufám, že se se všemi vámi zase potkáme na jiné adrese. Moje nová adrese : http://jezura.bloguji.cool

Děkuji tedy vám všem za všechno, krásná přátelství, rady a pomoc, kterých jsem si vždy vážila.

Vaše Ježurka snad ještě fungovat bude.
 

12. výročí blogu

14. july 2020 at 19:30 |  JEN TAK
Tento rok jsem úplně zapomněla na moje výročí blogu, který jsem si založila 8. 7. 2008. Připomněla mi to Hanička - Otavínka, která mi k tomuto výročí popřála a dokázala mi, jak je opravdu dobrá. Má dokonalé záznamy o všem důležitém i tom méně důležitém. Vím, že bych si na to měla myslet hlavně já, ale nějak mne to v poslední době nebaví, protože má blog už trvalé a neustálé problémy. Buďto nejde vložit článek, nebo jsou komentátoři zablokovací, prý jsem jim neumožnila vkládat komentáře a to se mi objevilo na blogu i v případě, když jsem na komentáře reagovala. Na připomínky se nereaguje. Nevím, kolik nás tam vydrží a jak dlouho, ale je pravda, že už hodně lidí prchá.

Já jsem začínala v červenci 2008 pomalu psát, tento rok to nebylo až tak moc, napsala jsem pouze 26 článků. Bylo to ale hlavně proto, že jsem psala hlavně do rubriky MOJE VZPOMÍNKY, a tam mi dalo dost práce vyhledávání fotek z foto alb a následné skenování. Musím se přiznat, že mne to i bavilo. Přiznávám, že se ještě občas i teď najdou lidičky, které si přečtou někdetý článek z těchto vzpomínek, což mne potěší.

V roce 2008 tedy byylo mnou napsáno 26 článků, v dalším roce 2009 už jich bylo 110 a v roce 2012 krásných 353 článků, což je téměř jeden článek denně. To byl výkon! Pak už moje píle nebyla vyšší, ale naopak Článků postupně ubývalo a letos mám k dnešnímu dni pouze 66 článků. Nechci se vymlouvat, ale hlavní zásluhu má na tom neustálá a dlouhodobá poruchovost blogu, kde se pořád jen slibuje a skutek utek. Bohužel.

Vezmu-li ještě v úvahu moje rubriky, jsou jako hlavní ty články o rodině, kde jich je celkem 613, příběhy ze života 597, článků jen tak je 559, na téma týdne jsem napsala 180 článků a o vaření a pečení 124 článků. Ostatní články jsou pod stovku.

Podívám-li se ještě na týdenní návštěvnost, tak jsem celkem spokojená. Pravda je, že třeba začátkem letošního roku jsem měla týdenní návštěvnost ař 1960 čtenářů, minulý týden to už bylo jen 1259 čtenářů, protože píši podstatně méně a nevím, bude-li to ještě někdy lepší. Už jsem si taky říkala, že s blogováním končím, ale přece jen mi to pak nedalo a aspoň občas něco napíši.

Mám vás všechny, hlavně ty moje věrné čtenáře moc ráda, ale potěší mne i každý další, který se přijde podívat někdy náhodou. Mám tady mezi vámi všemi také své milé dokonce i přátele, s některými jsem se už sešla.

Přeji všem krásné dny, přeji, aby se ještě někdy blog.cz vzpamatova, aby bylo vše jako dříve.

Vaše Ježurka

Zase jedna milá oslava, vlastně posezení

12. july 2020 at 15:40 |  RODINA
V podstatě většina z vás mi tady přála k svátku, který jsem měla v pátek. Hned z dovolené se u nás v pátek zastavil syn se snachou, přinesli kromě kytičky i drobné, ale milé dárečky, včetně malého kylíku s rychlokvaškami. Poseděli jsme, popovídali si, dali si něco malého na zub a bylo nám krásně.

Včera přijela dcera s dětmi a Tomíkovo přítelkyní, pozvala jsem je všechny na oběd. No, samozřejmě, že přijela i Wallinka. Bylo nám také jako vždy se všemi krásně. Přivezli mi také spoustu dárečků, Tom krásnou kytičku děvčata každá lahev vína a od dcery také samé krásné věci. Děti jsou všechny zlaté a jsem ráda vždy, když se vidíme.

Teď budou rozlítaní o prázdninách na dovolených, ale věřím, že se zase brzy sejdeme. Ostatně Terezka má začátkem srpna narozeniny, tak věřím, že to nezapomenou oslavit.

Teď jsem si ještě dovolila vyfotit pár fotek, tak vámje všem teď nabídnu.

Kytička a mls od manžela

Taky krásná kytička od vnuka Toma

Fialka od syna, už mi pomalu odcházejí, taky se mi moc líbí.

Zatím polévka, u stolu sedí dcera, vnuk s přítelkyní a vnučka. Prý jim chutnalo.

Vždy, když přijdou děti a je s nimi Wallinka, sedíme tady v pokoji. Walli zrovna "ochutnávala" Tomíkovo přítelkyni.

A tady je zase s u vnuka. Moc jí chutnají jeho vousy.

Ani, když si lehl na zem, tak mu Wallinka nedala pokoj.

Soustředěná Walli. Mám si ještě hrát s tou hračkou? Ale už nepíska.

Ještě jednou Wallinka. Dědo budeš mě zase drbat na bříšku?

to je v krátkovsi naše oslava včetně pejska. Příště zase brzy nashledanou a děkujeme za gratulaci a za návštěvu.

Všechny vás zdraví Ježurka
 


Krátká dovolená syna a snachy

9. july 2020 at 18:34 |  RODINA
Tento týden měl syn se snachou na tři dny na dovolené na Moravě. Byli v Novém Městě na Moravě, kde už se jim kdysi líbilo, ale asi to nestačilo. Tak se tam vypravili na kratičkou dovču a já přidávám pár obrázků. Bylo vidět, že je tam moc krásně.

To je ten hotel


Tady je hezký pokoj


Zámek Nové Hrady u Litomyšle







A nakonec syn se snachou. Krásná fotka.

A teď se koukneme na hotel SKI

Horský hotel, že?





To je poslední snímek od hotelu SKI.

Ještě tady mám pár obrázků z rozhledny Borůvka




Rozhledna nahoře, vcelku a pohled do krajiny.

A to je z jednoho dne všechno. Bylo tam fakt krásně, to je vidět.

Zdraví Vás všechny Ježurka

TO JSEM JEŠTĚ NESLYŠELA

1. july 2020 at 19:42 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Dnes jsem byla objednána na celkem pravidelnou kontrolu na ortopedii, protože mi v poslední době stále víc a fakt hodně bolí kolena až tak, že mi občas nejde chodit. Byla jsem před měsícem po třetí na obstřiku kolen, tak jsem šla jako vždy na kontrolu. Už posledně to nemělo valný úspěch, proto mi pan doktor přidal 2 prášky denně, ráno a večer. Mám prý to brát při bolesti, ale teď delší dobu minimálně týden až deset dní. Brala jsem je měsíc a bez efektu. Byla jsem zvědavá, jak to tedy dopadne.

No, pan doktor mi řekl, že má pro mě pár nabídek. Tedy za prvé, že mi dá obstřiky do obou kolen, jednu za 200 Kč (minule a předtím to bylo vždy za 50 Kč za jedno koleno).

Další možnost byla ta, že mne pošle na magnetickou terapii, pak ještě prý by připadala v úvahu operace, na kterou mi hned přitakal, že už nejsem na operaci vhodná.

Nakonec mi nabídl event. od září možnost jezdit do Chomutova (cca 25 km od nás) na ozařování. Jednalo by se prý tak o cca 6 ozářek, jak by určil první den doktor. Musela bych se poradit se synem, uvidím.

Tak to mne tedy zarazilo, ještě jsem nikdy neslyšela o tom, že se ozařují bolavá kolena místo operace. Vůbec jsem se zapomněla zeptat, jestli je nějaká záruka, že to pomůže. Můžete mi někdo něco k tomu říct nebo poradit, jak se mám zachovat?

Zatím jsem se byla objednat na ty magnety, mám jich napsáno deset a objednala jsem se obden. Vím, že mi to kdysi pomohlo, ale to mi dřív také pomohly obstřiky a teď ne.

Na středisko k nám dolů z kopce jsem musela dnes ještě v tom vedru jednou po obědě. Včera mi totiž u mé praktické lékařky sestra řekla, že mi tu moji žádost o stomické pomůcky nemůže napsat, abych přišla až dnes a to měli odpolední. Bez nich nemohu fungovat, bohužel.

Bylo to utrpení, myslela jsem, že ani do toho kopce a pak do schodů nevylezu, je to opravdu už kruté. Byla bych tedy moc ráda, kdyby mi někdo poradil co dělat a jestli vůbec mám nějakou naději. Mně se to nechce tak hned vzdávat. Manžel už tak sotva chodí a aspoň jeden abychom byli aspoň trochu funkční, bylo by to fajn.

Pomohou mi aspoň ty ozářky?

Zdraví všechny Ježurka

Laděnka a její miláček

29. june 2020 at 19:03 |  Kočičky a jiná zvířátka
Dnes doufám, že se na mne nebude Laděnka zlobit, promiň miláčku, ale nevydržela jsem to. Koukám denně na vystavené NÁDHERNÉ fotky na naší lednici a musela jsem se zkrátka pochlubit s těmi nádhernými fotkami mé vnučky Lady.

Už dlouho jsem nic nezveřejňovala s jejími zvířátky, protože to nechce, ale doufám, že mi to dnes promíne. Ty fotky jsou podle mne tak krásné, že je mohu ukázat i na mém blogu. Ale slibuji, že už nic jiného ukazovat nebudu.

Toto je její miláček - kocourek Juliánek, moc se mi líbí ty detaily jeho ksichtíku.

A tady? Je to určitě všem jasné.

Tady je to ještě lepší fotka, jak jsou spolu krásně Laděnka s Juliánkem. No a vzhledem k tomu, že mi to přišlo poštou, už to bylo k vidění i jiným lidem, tak jsem si troufla. Tyto fotky dělá vnučka sama a nechápu, jak jí to jde. Nádhera!

Všem přeji hezké prázdnikové a dovolenkové dny. Vaše Ježurka

Krátké, ale krásné odpolední chvilky

26. june 2020 at 16:04 |  RODINA
Nic moc se u nás neděje, já jsem zase absolvovala své "kolečko", tedy, v úterý pedikúra, ve středu kosmetika a ve čtvrtek kadeřnice a mám zase delší dobu klid.

Dnes se rozdávalo vysvědčení a brzy všem začne dovolená. No, já hlavně doufám, že si aspoň o prázdninách užiji krásné chvíle s vnoučaty, které jsem ještě moc neviděla.

Dnes krátce po obědě zvonil zvonek. Nechodím otevírat, když nikoho nečekám a nevím, kdo může být za dveřmi. Tak jsem poslala manžela a ten šok, když k nám do bytu doslova vtrhla Wallinka a v zápětí za ní šla dcera. To bylo radosti! Zastavila se aspoň na chvilku a hned mi přivezla domácího králíka, kterého jsem si objednala u jedné její kolegyně a tak už je na mrazáku. Má tedy 2 kg, tak to najednou určitě nesníme, ještě ani nevím, jak ho udělám, ale asi ho tradičně upeču na másle a česneku.

Když jsme si chvíi krátce povídali, zase někdo zvonil. Ale to už jsem věděla kdo, protože máme se synem signál jasný. Tak se s dcerou viděli aspoň chvíli mezi dveřmi, Wallinka byla taky ráda, že se se všemi vidí, ale byla to taky od nich jen krátká zastávka, i když příjemná a já jsem vždycky za každou cvhíli se svou rodinou ráda. Syn se snachou nám přivezli třešně ze zahrady, tak zítra bude změna plánu v pečení. Bude bublanina s třešněmi.

Mne takové setkání s dětmi vždy nakopne a hned je mi líp.

Vypadají dobře. Dnes jsem viděla u nás ve městě kilo za 69 Kč.

Přeji vám všem krásný víkend ám přeje Ježurka

Významný den

23. june 2020 at 11:59 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Dnes má po všechny časy svátek Zdeňka. Je to v první řadě moje dcera, moje sestra a jedna moje jak já jí říkám - adoptivní dcerka, které je letos 50.

Ráno jsem nevěděla, kterou gratulací začnu. Dcerou, je to jasný, ale ta už byla brzy rávno ve škole, tak jsem jit tam hned nechtěla vyrušovat, i když se neučí, ale práci tam má na celý den.

Tak jsem si řekla, že začnu gratullací své sestře. Napsala jsem jí s nápisem Milá sestřičko celé přání a odeslala. Pak jsem se jen divila, proč mi to odečítá korunky, když máme obě paušál na stejného operátora a pak jsem vyprskla smíchy. Poslala jsem tuto zprávu totiž té mé padesátileté jubilantce. Samozřejmě jsem jí pak hned volala a pak jsem se spletla ještě dvakrát. Tak to byl konec se zprávami.

Už potom ksem zavolala sestře. No a dceři jsem volala před chvílí, protože jsem nevěděla, kdyy bude mít čas. Mám to všechno dnes nějaké celé popletené, tak to jistím i tady na blogu.

Moje milá dcerko Zdeničko, přeji Tí zdravíčko, štěstíčko, lásku a pohodu.
Moje milá sestřičko! Tobě přeji také všechno nejllepší, jmenovitě také zdraví, štěstí, radost a spokojenost.
A nakonec Tobě, milá Věrunko! Tobě přeji zdravíčko, zdravíčko a ještě jednou zdravíčko, protože Ty to moc potřebuješ, pak také lásku a pohodu, už si to v životě konečně zasloužíš. Do další padesátky vykroč směle pravou nohou.

Ještě chci popřát všem Zdeňkám a Zdeničkám, a že jich znám na blogu dost, aby se jim dařilo a všem děkuji za krásné přátelství. Všechno nejlepší. Nejmenuji, abych náhodou na někoho nezapomněla.

Vaše Ježurka

Kdo si hraje...

18. june 2020 at 19:05 |  MOJE TVOŘENÍČKO
Teď v poslední době nechodím nakupovat denně, tak se snažím být nějak užitečná doma. Na fyzickou práci nemám moc síly, tak musím opatrně, ale sedět u šití, tedy tvoření u šicího stroje, to mi nevadí. Měla jsem schované už delší dobu letní šaty, které jsem už nenosila, byly dlouhé, tak než jsem je vyhodila, tak mne napadlo, že bych si z toho mohla ušít domácí kalhoty. No, denně jsem na to chuť taky neměla, ale dnes jsem je konečně došila a tak vám je chci ukázat. No, nic moc, ale na doma jsou pohodlné a dobré. Už jsem si je zkusila.


To jsou ty domácí kalhoty.

Už jsem si ušila v pořadí už třetí. Kalhot letních není nikdy dost, že?

Všechny moc zdraví vaše Ježurka

Nové zuby

15. june 2020 at 16:57 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Už jsem tady hlásila, že jsem na závěr všech kontrol u lékařů měla zařazenou mou zubařku. Už mám minimálně 30 let parodontózu a tak se mi postupně uvolňovaly zuby. Nahoře už mi zbyly jen tři, bohužel. Z toho jeden vylezl tak moc, že jsem se stále kousala do dásní a hned ten vedle se mi vedle udrolil. Tak jsem měla jeden delší a ten druhý zase kratší, no vypadalo to kouzelně. Tak jsem šla minulý týden hrdinně k zubařce. Ve středu mi vytrhla ty dva zuby nahoře, tuším, že to je dvojka a trojka a tu stoličku jsem si nechala až na pátek. Prý se to přes víkend trochu zklidní a tak jsem si dnes šla ráno pro obtisk s tím, abych nebyla úplně nahoře bez - tedy zubů. No, řeknu vám, že je to hrůza,. Ta částečná protéza mi v puse nedržela, ústa byla ještě bolavá, tak jsem si v neděli dala řízek nakrájený jak pro mimino a dnes, když jsem tam ty zuby musela ráno nechat, tak jsem si dala v poledne bramborovou kaši dušené kuřecí maso hodně do měkka. Dnes po obědě jsem si už jela pro opravený chrup a za 4 týdny si půjdu nechat udělat celou horní protézku.

Taky jsem už předtím špatně mohla kousat, tak jsem podle toho vařila i pekla.


Tak jsem minulou sobotu udělala šátečky s tvarohem z istového těsta a

tuto sobotu jsem udělala premiérovou kefírovou buchtu.

Dnes už se mi přece jen lépe kousalo, i když....

No moje zubařka má ordinaci kousek od Kauflandu, my jsme se domluvili se synam, když konečně po dlouhé době byli u nás zase v sobotu na návštěvě a zajeli jsme si rovnou nakoupit těžší věci jako je mléko, mouky cukry , brambory a tak.

Jinak jsem ráda, že už aspoň venku nemusíme nosit ty roušky (já říkám náhubky), protože v těch vedrech je to fakt úmorné. Ale poslouchat se musí, já vím.

Krásné dny vám všem přeje vaše Ježurka

Where to go next