Vzpomínky ze základní školy

23. listopadu 2017 v 17:25 |  TÉMA TÝDNE
Moje docházka na základní škole nebyla na jednom místě, lépe řečeno ve třech městech. První rok jsem docházela do školy v Brně, kde jsem se narodila, ale tatínek byl z takové větší vesnice cca 20 km od Brna a maminka tam nemohla v tom malém domečku u jeho rodičů bydlet, protože měla astma a tam nemohla dýchat. Tak než se jí to zlepšilo, tak jsme bydleli v Brně u jejích rodičů a tatínek za námi vždy na víkend dojížděl, protože pracoval jako je dnes OSVČ. Živil se jako fotograf. Tedy než ho "zrušili".

Proto také fotil předávání konečného vysvědčení ve škole v Brně v Židenicích v mé první třídě. Nebyl proto problém, abych se nechala vyfotit i extra s mou první báječnou paní učitelkou. Dodnes si ji pamatuji, byla moc hodná a jmenovala se Řezníčková. Je zajímavé, že dnes si někdy nemohu vzpomenout, jak se jmenují sousedi. Usmívající se

Jak k ní krásně vzhlížím, že?

Od druhé třídy jsem už chodila v mém bydlišti do doby, než jsem se vdala, tedy v Hrušovanech u Bna. Dones si pamatuji na našeho ředitele školy, byl to takový bodrý pán a měli jsme ho rádi. Doslova jsme milovali naší třídní paní učitelku, jmenovala se Foralová a učila pak i moji sestru. V Hrušovanech byla ZŠ jen do čtvrté třídy a od páté jsme museli do vedlejšího města, které dřív bylo okresní a to do Židlochovic. Tam jsme chodili buďto pěšky (jó, kdepak se nechat vozit autem, jako je to dnes běžné) nebo jsme jezdili vlakem. Bylo to cca 2 km. Vlak jsem musela používat hlavně ve dvanácti letech, kdy jsem celé prázdniny proležela doma v posteli po revmatické horečce. Někdy mne vezl do školy tatínek na kole "na štangli", když to jinak nešlo.

Co se týče učení, šlo mi to dobře, stále jsem měla "samé", ale dost jsem tenkrát fandila chemii, bavilo mne to moc v biologickém kroužku a dodnes si ráda přečtu v památníčku věnování našeho učitele chemie a vedoucího kroužku pana Neživného. Měli jsme se rádi.

Já jsem měla povinnou školní docházku jen do 8. třídy, pak jsme dělali závěrečné zkoušky, bylo to něco jako malá maturita a to si taky docela živě pamatuji. Měli jsme zkoušky ze čtyř předmětů před komisí a otázky jsme si vytahovali opravdu z klobouku. Já měla tenkrát největší strach z dějepisu. Měli jsme tam taky hodnou paní učitelku Svobodovou, která se nás předtím ptala, co bychom tak nejraději, jakou otázku. Já jsem tenkrát řekla, že to byl tuším Mistr Jan Hus. Pak přišla a nabízela otázky, já si tahala jako první a otázka byla jaká myslíte? Ano byl to Mistr Jan Hus. Málem jsem tenkrát zajuchala radostí.

Takže vzpomínky na základní školu mám jen ty nejlepší, mohla bych pokračovat ještě dlouho. Ještě se chci zmínit o spolužácích, měla jsem mezi nimi hodně kamarádů, kteří mi taky pomáhali po té mé nemoci, protože jsem nesměla nic těžkého nosit a byla jsem zbavena i povinnosti docházky na tělocvik.

Když ještě maminka bydlela v Hrušovanech a my za ní jezdili, setkávala jsem se ještě se svými hlavně spolužačkami, které se ke mně vždy rádi přihlásily a všechny bydleli ve svém krásném domečku. Jo, škoda, že jsem tam nezůstala.

Bylo to vše moc fajn, i když úplně jiné, než to mají žáci dnes. Tak jsem o tom musela napsat.

Přeji krásný večer. Vaše Ježurka
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes MarijaKes | Web | 23. listopadu 2017 v 17:58 | Reagovat

Také jsem zakladku navštěvovala ve třech  školách od sebe hodně vzdálených a i když jsem poznala velkou spoustu spolužáků a učitelů, mám na všechny školy pěkné vzpomínky. :-)

2 Jitka Jitka | Web | 23. listopadu 2017 v 18:05 | Reagovat

Ano Libuško za našich časů jsme k většině učitelů vzhlíželi jako k autoritám. Mě učila v první třídě paní učitelka Rybníčková, ale než jsme ukončili první třídu zemřela. Byla mladá a všichni jsme ji oplakali. :-(

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. listopadu 2017 v 18:29 | Reagovat

První dva roky v Černovicích, další v Zábřehu, kde do 5. třídy byly třídy ZŠ smíšené, šestá a sedmá byly oddělené- dívčí a chlapecké a osmičky se zase sloučily a  do tří škol podle bydliště žáků školáky rozdělili. Navíc ještě v té době existovaly t.zv. jednoroční učební kurzy pro ty, kdo chtěli dodělat rok než půjdou do života nebo do školy. Takový přelomový rok plný změn, ale nám to nijak nevadilo. :-)

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 23. listopadu 2017 v 18:37 | Reagovat

Základku jsem měla jednu jedinou, ale že to byla NĚJAKÁ škola, to si můžeš přečíst v mém příspěvku na toto téma :-P Vzpomínám na školu moc ráda zřejmě i proto, že kolem ní chodím poměrně dost často :-)  :-)  :-)

5 hrachajdice hrachajdice | Web | 23. listopadu 2017 v 18:40 | Reagovat

Milý vzpomínky a krásná fotka s paní učitelkou ;-)

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 23. listopadu 2017 v 19:32 | Reagovat

Školy jsem měla dvě, první úplně novou v Lysicích, z ní jsem přešla do Adamova. V Lysicích jsem procházela ani nevím jak, zato v Adamově mě dějepisář pokazil vysvědčení trojkou, proto jsem nešla na fotografku, ale na frézařku. Pro život to bylo normální, v Adamově bylo veliké učiliště Adastu a bylo to. Dějepis "doháním" až teď ve stáří, protože jsem na vědu o historii zanevřela kvůli učiteli. Teď si ji užívám, když se ke mně ta věda chová slušně.
Zažila jsem už "devítku". Nakonec se scházím se spolužáky z Adamova, zatímco z Lysic mě nikdy nepozvali, ač je občas při cestě Lysicemi vídám a vím o nich. Oni o mně ne nebo se jen neptám a třeba by se se mnou rádi setkali? Je to k zamyšlení, něco s tím udělám. Děkuji za námět a vzpomínku :-)

7 Eliss Eliss | Web | 23. listopadu 2017 v 20:27 | Reagovat

Tak to je moc krásné počtení, jde z něho samá pozitivní energie, a na fotce Vám to sluší 8-)

8 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 23. listopadu 2017 v 20:46 | Reagovat

tak to je pěkná vzpomínka:-)

9 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 23. listopadu 2017 v 21:36 | Reagovat

Milá Ježurko,
moc hezky napsané, tolik pozitivní energie, která se dnes ze škol většinou vytrácí... :-)

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. listopadu 2017 v 21:51 | Reagovat

Chodit do školy pěšky. Tak to má být!

11 Mirka Mirka | 23. listopadu 2017 v 22:15 | Reagovat

Tak koukám,že jsi dojela v pohodě,ale mě už bolely nožičky a stejně jsem nic nesehnala bude to jistit hold jiný dárek....Krásný článek se vzpomínkou.
Kytička dopadla dobře?ale prosím neděkovat anoooo... :-)

12 Meduňka Meduňka | Web | 24. listopadu 2017 v 6:09 | Reagovat

Milá Ježurko, já chodila do první třídy též v Židenicích, na Jamborovu, než jsme se přestěhovali. Nebyla to náhodou i ta tvoje škola? :-D

13 Evina Evina | E-mail | 24. listopadu 2017 v 8:56 | Reagovat

Já jsem chodila celých 9 let do nádherné,moderní školy(je moderní dodnes!),kterou nechal postavit p.Baťa.Už moje mamka tam chodila.Byla postavena někdy ve 30.letech minulého století :-)
Libuško,přeji krásný den :-)

14 Evina Evina | E-mail | 24. listopadu 2017 v 8:57 | Reagovat

Jsem ve spamu

15 Jarka Jarka | Web | 24. listopadu 2017 v 9:02 | Reagovat

Také jsem základky vystřídala tři. První byla v Mladé Boleslavi, pak to bylo Týniště nad Orlicí a nakonec Tábor. Můj tatínek byl "voják" a kam ho přeložili, tak šla celá rodina... Ta tvá školní fotka je moc hezká. ;-) Já nemám ze třídy fotku žádnou.

16 Zdenka Zdenka | Web | 24. listopadu 2017 v 13:19 | Reagovat

Já chodila celých osm let do jedné školy a vzpomínky mám na ní moc hezké ;-)  :-)

17 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 24. listopadu 2017 v 13:27 | Reagovat

Krásné vzpomínky. Škoda, že ten život tak rychle utíká, viď? :-)

18 věrka věrka | 24. listopadu 2017 v 15:16 | Reagovat

Na školu taky ráda vzpomínám a měla jsem ve všech třídách dobré učitele.Jeden učitel nás měl myslím 5 roků jako třídní, měli jsme ho všichni moc rádi a mě ve 3 třídě namaloval na sešit veverku a to už mě zůstalo až do středních tříd. Nosila jsem copánek, vždycky jsem měla neposlušný vlasy a tak abych byla učesaná, tak mi maminka dělávala copánek. Jeho dcera nás měla potom na střední škole na matiku a ta vždycky říkala, jak je možný, že tobě ta matika tak jde a brácha je na ní úplně tupý. :D Na to nezapomenu. Matiku a češtinu jsem měla vždycky moc ráda. :-)

19 Chudobka1970 Chudobka1970 | Web | 24. listopadu 2017 v 16:10 | Reagovat

Vzhlížíš k ní moooc krásně :-D Je škoda, že z  prvního stupně nemám žádné svoje fotky. Já chodila ještě do dvojtřídky. Vždycky byly namíchány třídy ob jeden rok - první a třetí třída a další rok z nás byli druháci a čtvrťáci. Od páté třídy jsme chodili do "normálních tříd" :-D  :-D  :-D

20 daniela daniela | E-mail | Web | 24. listopadu 2017 v 20:31 | Reagovat

Libuška, veľmi rada som si prešla tvojimi spomienkami. Zaujímavé je, že na školu spomíname všetci dobre. Dnešná mládež na školu len nadáva, učiť sa im nechce..... Som zvedavá, či v starobe aj oni budú spomínať na školu a ako. Ja som školu milovala celý život, neviem sa s ňou rozlúčiť :-)

21 Hanka Hanka | 24. listopadu 2017 v 23:27 | Reagovat

Tohle je pěkné téma týdne a ty to hezky popisuješ, navíc po tolika letech. Je zajímavé, že ti mladší na školu většinou nadávají nebo si stěžují. Já jsem na základku chodila také do dvou škol a vzpomínám ráda, ale na srazy nechodím. Takové fotky jak máš ty, já nemám, jen tradiční celé třídy na konci roku. Ale tvůj tatínek měl dobré zaměstnání si myslím, jako fotograf. :-)

22 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 25. listopadu 2017 v 11:23 | Reagovat

Tak to bylo dobré...akorát to střídání skkol že,? :-)

23 Otavínka Otavínka | Web | 25. listopadu 2017 v 15:11 | Reagovat

Moc hezký článek až na tu revmatickou horečku. Taky jsem jí měla ve 13 letech a do 15 let jsem ležele v nemocnici, protože jsem následkem toho ochrnula na nohy. Pak jsem nesměla cvičit, lyžovat, bruslit atp.
Moc krásná fotečka, hned ta první a seš si tam podobná.

24 Ježurka Ježurka | Web | 25. listopadu 2017 v 15:19 | Reagovat

[1]: To je dobře. Já taky.
[2]: Je pravda, že každého mladého člověka je škoda.
[3]: Pravda, že to bylo dřív téměř vše zcela jinak.
[4]: Ta vaše škola byla opravdu hodně jiná, než ty ostatní.
[5]:[7]:[8]:[10]:[11]: Děkuji pěkně.
[6]: Maruško, já se nescházím, mám to hodně z ruky, bohužel, ale ráda bych.
[9]: Je to pravda, ale je to velká škoda, že?
[12]: Milá Meduňko, to si fakt nepamatuji, ale jestli nezapomenu, zeptám se maminky, ano? Pak řeknu.
[13]: Copak pan Baťa, to byla chytrá hlavička.
[15]: No, to stěhování a zvykání si jinde ti tedy nezávidím, ale zase jsou to důležité zkušenosti.
[16]: Hlavní je, že se ti tam líbilo.
[17]: To mi povídej, Alenko! Ten život přímo letí!
[18]: No, veverka Věrka, to je hezké! Jestlipak ti tak taky neříkal?
[19]: Ty dvoutřídky musí být náročně vyučovat, nedovedu si to představit.
[20]: Danielko, to se bohužel nedozvíme, jak budou dnešní mladí vzpomínat na školu, ale chci věřit, že hezky.
[21]: Tatínek se vyučil fotografem a fakt uměl, ale po roce 1948 musel svůj ateliér zavřít, i když nikoho nevykořisťoval, byl tam sám. Škoda.
[22]: Mně to ani nepřišlo, bylo mi všude dobře.

25 Siren Siren | E-mail | Web | 26. listopadu 2017 v 11:21 | Reagovat

Vzpomínky na školu mám takové všelijaké ale základku jsem měla moc ráda :). Krásný námět na článek a fotka.

26 Vendy Vendy | Web | 26. listopadu 2017 v 18:05 | Reagovat

Jak čtu o těch zkouškách, to bylo opravdu jako malá maturita!
Moc pěkné vzpomínky a moc pěkné fotky.
K těm jménům - nedávno jsem si vybavovala lidi z dětství a taky ze školy, a jestli bych si vzpomněla, vedle koho jsem seděla v základce. Co se týká posledních ročníků základky, to si vybavuji, ale třeba první až čtvrtá třída? Fakt nevím, to je děs.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama