K L A D N O

29. července 2017 v 18:28
Úvod

V pondělí 29.5. mne do nemocnice odvezla záchranka, měla jsem strašné křeče v břiše, a tak mne odvezli na oddělení, kde mi dávali infuze na bolesti.

V úterý jsem měla plánované CT břicha s předchozím vyprazdňováním. To jsem začala v pondělí, ale kvůli odvozu nedokončila. Na CT jsem ale byla. Potom mi bylo řečeno, že budu muset na operaci a mám se domluvit ve středu na konziliu na chirurgii. Tam mne nepotěšili a chtěli, abych se hned přesunula z interny na chirurgii. Odmítla jsem a ještě ten den podepsala reverz i přes jejich vyhrožování i smrtí a odešla domů.

Snacha mi slíbila, že mi zajistí léčení v nemocnici v Praze, kde pracuje její známá. Bohužel na můj problém tam neměla žádného známého doktora. Její známá mi tedy zajistila léčení v nemocnici v Kladně a volala mi již v pátek ráno s tím, že mám po obědě přijet do nemocnice, protože je to nebezpečné být s mou diagnózou doma, mohla bych mít z toho všeho zauzlení střev.

Byl to pro mne šok. Pomalu jsem se tedy ihned sbalila a po obědě mne syn odvezl na Kladno. Zatím se mi vždy při vyslovení tohoto města vybavila písnička Tesaříků - Kladno, to černé Kladno anebo jméno Jar. Jágra. Teď už vím, že je tady super vybavená nemocnice s milými lékaři a sestřičkami.

Jak mne přijali

Do nemocnice jsme přijeli kolem 13,00 hod. Je to komplex budov a pro nás to bylo docela bludiště. Když jsem se zaregistrovala a došla na ambulanci chirurgie, po chvíli mne zavolali na vyšetření. Věděla jsem jméno lékaře, který o mně věděl a který mne vyšetřil. Po nezbytných vyšetřeních mne sestřička odvezla na pokoj, kam jsem se dostala cca v 16,30 hod. A jaký byl můj pokoj? Super. Měl jen dvě postele, kde jsem byla dlouho sama. Přímo tady je koupelna a WC a taky je zde televize. Ne, není to nadstandard, je to normální pokoj s novým nábytkem.



Další den ráno jsem dostala na snídani 3 suché rohlíky a čaj. Měla jsem dietu.


Pak přišel na vizitu nějaký cizí doktor, a pak mi sestra řekla, že mi změnil dietu a dostanu k obědu jen polévku.

Zase mi dali atb do žíly, a pak infuzi a vyděsily mne moje oteklé nohy. Polévka byla otřesná a ještě k tomu studená. Tak jsem se postila.

Odpoledne přišel opět ten doktor a řekl, že mohu jen polévku a vůbec tekutou stravu, když mi léčí ten zánět. Já jsem ho poprosila, že jen polévku ne, že bych jim tam "přidala". Ještě jsem se zeptala, jestli mohu aspoň jogurty nebo pudink, tak si to prý mohu koupit v kantýně. To mne dojalo.

Asi za hodinu se pak doktor ještě vrátil, aby mi sdělil, že mi CRP dost podstatně kleslo a ledviny jsou v pořádku. Ale… Mám málo hemoglobinu, hraniční mez, tak dostanu transfuzi. A dodal, že prý pro mne objednali jogurty a pudinky. Asi mu něco došlo.

Odpoledne po atb do žíly mi zapojili nějakou výživu s pumpou, musela jsem tam celý den ležet připojena kanylou s tímto přístrojem. Pak mne na chvíli odpojili, aby mi dali tu transfúzi. Později se mi udělalo nevolno a špatně se mi dýchalo. Krev poslali na přešetření.

UDÁLOST DNE

Bylo 10,30 hod. dopoledne, já si takhle ležím a koukám na TV na zmeškaný seriál a někdo zaklepe a volá, že jde návštěva. Musela jsem koukat jako puk, když se mne paní zeptala, jestli ji nepoznávám. Ano, byla to ta moc hodná kamarádka mé snachy, která mi zařídila pobyt v nemocnici, ale hlavně léčení zde na Kladně. Dokonce mi přinesla nějaké zákusky. Bohužel, já je nesměla, tak si pochutnaly sestřičky. Povídaly jsme si spolu víc jak hodinu, bylo to příjemné zpestření mého bolavého pobytu. Dostala jsem malou mušličku pro štěstí a rozloučily jsme se. Takoví lidé by měli mít svatozář.


A už byl konec "laškování", začalo léčení…

Bylo pondělí 5. června a u mé postele se vystřídalo dost doktorů. Přišel i zástupce primáře a vedoucí oddělení mimo mého ošetřujícího lékaře. V první řadě se dohodli na tom, že mi udělají vyšetření, jestli prý to vydržím bez uspání. Ne nedala jsem to.

Když jsem se vrátila na pokoj, dala se do mne zimnice, jaká. Zuby mi cvakaly, i když jsem byla celá zakrytá. Sestřička mi měla nabrat krev, ale bohužel. Žíly někam odešly, tak mi zavedli do tepny pod klíční kost trvalou kanylu. Nebylo to nic příjemného, ale šlo to.

Když mi pak sestřička změřila teplotu, měla jsem trochu horečku, tak zase šup krev, kterou poslali na hemokulturu. Teprve potom jsem dostala lék, po kterém jsem se zahřála a teprve se mi ulevilo.

UDÁLOST DNE

Bylo 14,25 hod, kdy někdo zaklepal, a přišla moje zlatíčka: manžel, dcera, snacha a syn. Současně přivezli celou moji dokumentaci z léčení v nemocnici v Mostě z léčení mého zdravotního problému s tlustým střevem, která prý jim pomůže k objasnění problémů.

Užila jsem si krásné odpoledne a určitě mi to přidalo energii.

A jak to pokračovalo? Nebojte se, už to nebude tak podrobně popisováno, ale bylo toho za ty téměř dva měsíce dost.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Alka Alka | E-mail | 29. července 2017 v 18:38 | Reagovat

Jak jsem byla pravila: ahoj doma a koukej se šetřit.
Jsem ráda, že se už cítíš docela v poho. Palce držím stále. :-)

2 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 29. července 2017 v 18:53 | Reagovat

Libuško, zdravím moc. Jak píše paní Alka

[1]: šetři se. :-)

3 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 29. července 2017 v 18:55 | Reagovat

Jo a Kladno - připomíná mě také píseň Tesaříků. Hlavně, že jsi tam měla tu péči, kterou jsi potřebovala. :-)

4 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 29. července 2017 v 19:13 | Reagovat

Kladno, to černé Kladno, to město plné komínů,... to byla zase písnička prvorepubliková :-) Libuško, vidím, že tvoje snacha má oblečenou halenku s tvým límečkem, moc jí sluší. Měj se co nejlépe. :-)  :-)  :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. července 2017 v 19:19 | Reagovat

Libuško, jak popisuješ ten pokoj, přesn+ tak to vypadá v nemocnici v Šumperku. Tedy já jsem také byla na podobném, kde byly jen dvě postele, ale sama jsem tam nebyla vlastně ani chvilku. Polohovací postele, sprcha, WC  hned vedle, stolek stejný, televize na zdi připevněná. Akorát člověk, když ho tam přivezou nějaké vymoženosti moc nevnímá, že? Tak se drž!

6 Evina Evina | E-mail | 29. července 2017 v 20:56 | Reagovat

Já jsem hlavně ráda,že jsi doma.Jak píší děvčata-musíš se šetřit.Do kladenské nemocnice jsem jezdila před mnoha lety za starším synem(po 1.nehodě na motorce)
Přeji pěknou neděli :-)

7 Evina Evina | E-mail | 29. července 2017 v 20:57 | Reagovat

To už tady dlouho nebylo!!!Jsem ve spamu :-(

8 Zdenka Zdenka | Web | 29. července 2017 v 21:28 | Reagovat

Libuško, to je moc dobře, že máš kolem sebe hodné lidičky, kteří ti pomohou ;-)  :-) Drž se :-)

9 Eliss Eliss | Web | 29. července 2017 v 21:51 | Reagovat

Přeji hodně zdraví a hlavně žádnou nemocnici :-)

10 Radka Radka | E-mail | Web | 29. července 2017 v 21:52 | Reagovat

Milá Libuško, sice už na blog moc nechodím, ale sem občas ráda zaskočím. Myslela jsem na Tebe často a říkala si, jak je fajn, že máš tak skvělou rodinu. A opět se to potvrdilo :-). Jsem ráda, že už jsi doma a budu se těšit na další Tvé články :-)

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. července 2017 v 21:55 | Reagovat

Ježurko, jestli tohle píšeš sama a nikomu nediktuješ, tak Ti asi vynadám :-)
Jenže to bych byla sama proti sobě, protože mě pokračování velmi zajímá.
Jsem moc ráda, že už Ti je líp, ale stejně se koukej šetřit...

12 Kitty Kitty | Web | 29. července 2017 v 22:38 | Reagovat

Zdravím tě, jsem ráda za zprávy a budu zvědavá, jak snášíš pobyt doma na své postýlce. Trošku nám sem piš a hlavně si buď vědomá, že máš blogovou "rodinu", která ti drží palce i dál. Ať se ti dobře žije doma :-)

13 Hošanda Hošanda | E-mail | Web | 29. července 2017 v 23:52 | Reagovat

Libuško, moc ráda zase čtu tvé povídání.
Šetři se a brzo se uzdrav.

14 věrka věrka | 30. července 2017 v 7:00 | Reagovat

Úplně mi ukápla slzička, když jsem to četla. Prošla sis tvrdou realitou života a budu moc držet pěsti, aby to byla už poslední patálie s tvým zdravíčkem. Jsem ráda, že jsi už doma a občas napíšeš, jen to nepřeháněj. Rodinu máš perfektní a milující a to je velký plus. Brzy se dej do pořádku, moc držím pěsti. :-)

15 Libuše Libuše | E-mail | 30. července 2017 v 7:32 | Reagovat

Libuško,přišla sis na své. Za tu dlouhou dobu si dostala zabrat - ono stačí týden a ta doba pobytu se zdá nekonečná. Teď je potřeba se zotavit a nabrat sílu, no a protože jsi taková pilná včelička, tentokrát určitě hodně odpočívej, nezapomínej na to. Máš takovou podporu v rodině, to všude není. Klobouk před nimi dolů!! Tvůj velký návrat trval dlouho, tolik jsem na Tebe myslela. Jsi neskutečná bojovnice a skvělá žena! :-)  :-)

16 Jitka Jitka | Web | 30. července 2017 v 8:56 | Reagovat

Libuško, jsem ráda, že tvé martýrium po nemocnicích skončilo. Doma je doma a ty máš velkou oporu ve své krásné rodině, která se postará a vytvoří ti atmosféru, ve které budeš rychle pookřívat.Páteř je potvora, vím o čem mluvím.To pobývání na nemocničních postelích ji dalo zabrat. Zažívám si s tou svojí momentálně své a to mám pohodlnou postel s ohledem právě na moji zdevastovanou páteř. Držím palce a až budu mít chvilku, napíšu ti mail. :-) PS. Snaše moc sluší ten tvůj límeček. :-)

17 Intuice Intuice | E-mail | Web | 30. července 2017 v 10:14 | Reagovat

Libuško, je fajn, že už jsi doma. Vidím, žes měla na kahánku. Nejlepší je poslední fotka, jistě pohled na rodinu Ti přinesl nejvíc radosti. :-)

18 nudistka nudistka | Web | 30. července 2017 v 10:21 | Reagovat

Jejda, nemám ráda nemocnice. Hlavně aby bylo zase dobře.

19 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 30. července 2017 v 10:32 | Reagovat

v nemocnici vždy potěší, když se o člověka stará vstřícný personál a každá návštěva je vítaným rozptýlením. Když byla maminka v nemocnici, chodila za jinou pacientkou do téhož pokoje asi tak 40 letá paní, sice jen na krátko, ale každý den. Byla velmi milá i k ostatním. Když pak pacientku převezli na jiný pokoj, stavila se tato žena i za naší mamkou a dala jí také dáreček. Malého ježečka udělaného z poloviny polystyrénové koule, polepené kávovými zrny a papírovým čumáčkem. Asi to dělaly nějaké děti, ale určitě pozornost potěší a to od cizího člověka. Ta paní působila na všechny jako sluníčko.
Ježurko, nyní už jsi doma a to je nejdůležitější. :-)

20 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 30. července 2017 v 11:22 | Reagovat

Hlavně, že Tě v nemocnici dali do kupy. Šetři se a buđ optimista. To hodně pomáhá k návratu ztracených sil. Moc na Tebe myslím a držím palce.

21 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. července 2017 v 12:49 | Reagovat

[20]:
Přesně. Zotavuj se rychle.

22 Otavínka Otavínka | Web | 30. července 2017 v 21:01 | Reagovat

Milá Ježurko, včera jsem byla sice na Tvém blogu, ale příliš brzy, abych zachytila tento článek. Kladno a jeho chirurgii znám z vyprávění doktora Bystřického, který tam jezdil a tvrdil, že je to excelentní místo. Tvůj zážitek je jak detektivka, hodně dobrodružný a bolavý. Od konce května pobývat ve špitále musí být horror.
Držím palečky a ať Tě bolesti nechají v klidu. Pa,pa

23 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 30. července 2017 v 21:24 | Reagovat

Fotka návštěvníků je moc milá. :)) Máte toho na popisování teda hodně, chvílemi se mi dělá nevolno a o to víc je mi to líto a doufám, že už Vás nic takto trápit nebude! A jsem zvědavá na další "reportáže"..

24 Iva Iva | E-mail | Web | 30. července 2017 v 22:29 | Reagovat

Libuško, vítám tě doma a přeji aby už bylo všechno v úplném pořádku. Užívej si klidu a šetři se! ♥ :-)

25 Věra z Kladna Věra z Kladna | E-mail | 31. července 2017 v 7:25 | Reagovat

Libuško, Kriste pane, proč jsi mi nenapsala, že jsi v Kladně a že něco potřebuješ, byla bych ti nakoupila jiné... kočko at je už jen lépe, Věra :-)

26 Jarka Jarka | Web | 31. července 2017 v 9:04 | Reagovat

Tak teď už snad doktoři odhalili příčinu tvých problémů a s konečnou platností je vyřešili.
Moc ti to přeji a držím palce, aby už bylo jen lépe a lépe! :-)

27 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 31. července 2017 v 14:28 | Reagovat

Libuško, hlavně se šetři, odpočívej! Ať nabereš zpátky síly. :-)
Držím pěsti, ať se brzy uzdravíš. :-)

28 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 3. srpna 2017 v 9:01 | Reagovat

Tak abych se nelišila od komentářů nade mnou, ŠETŘI SE MILÁ JEŽUREČKO!!!! :-D
Je strašně fajn, že jsi doma. :-)

29 Ježurka Ježurka | Web | 3. srpna 2017 v 14:01 | Reagovat

Děkuji všem moc za krásné komentáře a to, že na mne myslíte a drželi palce-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama