Po delší době OBČASNÍK

13. února 2017 v 14:58 |  OBČASNÍK
Vím, že si třeba řeknete, co mohu ještě psát do občasníku, když tady píši hlášení téměř o všem, ale myslím, že i tak je toho dost, o čem jsem v poslední době moc nepsala.

Mimo kontrol na chirurgii a léčbě bolesti páteře mám ještě taky návštěvy na ortopedii kvůli kolenům. No jo, artrózu už mám asi úplně všude, kolena častěji a častěji stále víc zlobí a tak jdu k panu doktorovi na ortopedii, dostanu do každého kolene jednu včeličku i opakovaně a zase je chvíli pokoj.

Na ortopedii jsem tedy byla 9. 1. a už se zase pomalu chystám na druhé opakování. Krátce poté jsem byla u kadeřnice, protože jsem měla ještě ruku v sádře a také chodím pravidelně na pedikúru. To mám naštěstí naproti, tak je to v pohodě.

20. 1. jsem měla kontrolu na chirurgii a tentokrát jsem se docela těšila a dočkala jsem se. Sádru mi sundali, ale moc se mi to nelíbilo, myslela jsem, že to bude hned lepší, ale už vím, že to jen tak nebude.

27. 1. tedy za týden jsem měla další kontrolu zlomené ruky, pan doktor mi napsal cvičení na ruku a vířivky, já měla štěstí, že jsem ještě venku nosila ortézu, protože jsem zase upadla, ale hlavně jsem vyděsila manžela, jinak to nebylo nic světoborného.

1. 2. mi začaly vířivky na ruce. Rovnou jsem se zeptala, zda tam mohu ponořit i tu pravou ruku, že ještě není úplně OK, tak si je koupu obě dvě. Další vířivky jsem měla naplánované hned v další dva dny a ještě mezitím jsem musela na odběr krve a s močí, protože jsem měla další týden kontrolu na nefrologii.

3. 2. jsem konečně přišla na řadu na osteopatické vyšetření. A tím mi začal velký kolotoč docházky na naši polikliniku. Třikrát týdně chodím do ordinace na obstřiky a injekce na bolest. Rehabilitace páteře a elektroléčbu mám naplánované až po skončení léčení ruky.

6. 2. vezl nejdříve bratr maminku na internu pro akutní potíže a taky tento den upadla dcera na schodech a kolegyně ji musela odvézt do nemocnice - kotník natékal a bolel jako čert. Domů se vrátila se sádrou a nemocenskou.

No vidíte, dcery levá noha a moje byla levá ruka, to jsme dvojka, co?

7. 2. mne syn odvezl na kontrolu na nefrologii do Mostu, o tom jsem také psala a vše bylo naštěstí v pořádku.

od 8. 2. bych tu psala každý den nějakou procedúru u nás na poliklinice. Chodím stále na vířivky na ruku, obstřiky, elektroléčbu a už budu začínat cvičení s rukou tento týden. Tento den mi ale bylo dost ouvej, přestože už jsem měla za sebou druhý obstřik, bolesti byly větší než na začátku. Nevím, zda to byla reakce na léčbu, ale v každém případě, jak jsem psala ve svém článku, jsem musela moc pochválit lékaře, který měl službu a opravdu mi od bolesti hodně pomohl.

12. 2. V neděli jsme se opožděně sešli jen v užším kruhu u rodiny syna, protože snacha měla v týdnu svátek. Poseděli jsme, popovídali si, dali si něco na zub a bylo nám opět fajn. Přijela i Laděnka, tak jsem byla ráda, že ji zase po delší době vidím. Tedy nejen já, i manžel.

Toto je Julinka. Florinka nepřišla, ale Julinka ano. Přišla, pobyla a po chvíli odešla dveřmi, aby se za chvilku dožadovala zase vstupu oknem a to opakovala asi třikrát. Laděnka se s ní pomazlila a byly spokojené obě dvě.

Pro nezasvěcené: Julinka a Florinka jsou kočičky a Julián a Florián kocourci. Původně byl tedy Florián a Julinka jako rodiče a následně pak její děti pojmenovala Laděnka obráceně. No a holky zůstaly v jejich původním bydlišti a kluky si vzala vnučka sebou do svého bytu. To jen na dokreslení.

Za 14 dní bude mít Laděnka narozeniny (už zase, ten čas tak letí), tak to se určitě sejdeme snad ve větším počtu, abychom jí popřáli a bylo nám zase společně dobře.

Dnes u nás po dlouhé době svítí sluníčko, i když ráno bylo ješě opravdu dost zima. Krásný den všem přeji. Ježurka

PS: Tak jsem dnes koukala rubriku MOJE VZPOMÍNKY a zjistila jsem, že vzpomínky končí v roce 2010. Pravda, uběhlo už zase pár let a tak mne napdadlo, mám nebo nemám pokračovat vzpomínkami rokem 2011 do loňského roku? Zajimalo by to vůbec někoho? Samozřejmě by to nebylo tak obsáhlé jako to, co píši běžně, ale zjistila jsem, že i jako kronika pro mne to není k zahození. Ale počkám na vaše názory. Děkuji.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 13. února 2017 v 15:20 | Reagovat

Tak mám po přečtení takový dojem, že v letošním roce určitě překonáš  statistiku lékařských prohlídek, kterou jsi tady nedávno zveřejnila. A vzpomínky? Myslim, že bys měla začít, mě by to určitě zajímalo.

2 Miloslava Miloslava | E-mail | Web | 13. února 2017 v 15:40 | Reagovat

Libuško ta vaše ,,dvojka,,by měla být v gqinesově knize,to se jen tak hned nevidí...Zda se ta kniha píše jinak,tak promiňte paní...pa :-)  :-)

3 signoraa signoraa | Web | 13. února 2017 v 15:57 | Reagovat

Libuško, to je opravdu hodně na jednoho člověka. :-D Myslím si, že "trhneš rekord" co se návštěv doktorů týče. :-D
Vzpomínky bys měla zaznamenat, určitě si v nich rády počtou tvoje vnoučata a mnozí blogeři.

4 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 13. února 2017 v 16:03 | Reagovat

Libuško, při čtení tvého dnešního příspěvku se musím usmívat, ovšem zlomyslnost v tom není :-)Taky mám nyní za sebou a ještě před sebou vyšetření u lékařů. Zrovna, než jsem zasedla k blogu, tak jsem začala sčítat a odškrtávat - myslím ty návštěvy u lékaře - dnes zubař, tak ještě gynekolog :-D - nahoře v poho, tak ještě dole :-D. Néééé, dost legrace CT a markry  OK a to jsem moc ráda :-)
Libuško, přeji tobě i dceři brzké uzdravení a ty vzpomínky rozhodně napiš. :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. února 2017 v 16:10 | Reagovat

Tak jsem zjistila, že o sebe vůbec, asle vůbec nedbám. Artrozu také mám  různě, ale názor takový: ulevovat různou polohou, když jdu spát, nohama cvičit na kolečku, rehabilitace sice na nějaký  čas pomůže, taktéž obstřiky  jsou jen na určitou dobu. Na záda mám buď širší pás  pružný, který zajišťuje "suché teplo" nebo doma Kosmodisk. Střídám pohyb a posez. Ale nic proti tomu, když ti všechny ty procedury pomáhají. Prášky nemám vůbec ráda, jsou to návykové oblbováky, stačí mi ten "jed na krysy" co beru mrňavý, růžový jednou denně. :-)

6 Ježurka Ježurka | Web | 13. února 2017 v 16:58 | Reagovat

[1]: Alenko, nestraš, snad ne!
[2]: Miluško, na to jsme určitě ještě v menšině! :-D
[3]: Já už slibuji, že se budu snažit moc nechodit po vyšetřeních.
[4]: Marti, díky za povzbuzení a potěšení, že v tom nejsem sama.
[5]: Ruži, já ty polohy střídám už roky, jinak to ani nejde, stát už dlouho nevydržím, sedívám s elektrickým polštářkem u televize, ale můj žaludek odmítá ten "jed na krysy" a když už je bolest k nevydržení a nic nepomáhá, musím si nechat pomoci aspoň pár obstřiky. Uvidím, jak to dopadne tentokrát, ale už dnes vidím, že snad zabraly obstřiky i injekce. Snad jsem to nezakřikla.

7 Jarka Jarka | Web | 13. února 2017 v 19:55 | Reagovat

Ten seznam návštěv u doktorů ti vůbec nezávidím, nemám doktory ráda, ale co naplat když to bez nich nejde.
Do vzpomínek se klidně pusť, určitě to bude zajímavé a máš pravdu, že když nic jiného, tak jako kronika pro tebe samotnou to bude prima. ;-)

8 daniela daniela | E-mail | Web | 13. února 2017 v 21:42 | Reagovat

Libuška, máš toho dosť veľa! Dúfam, že si to zapisuješ niekde, napr. do kalendára, lebo ľahko by sa stalo, že na niečo zabudneš, aspoň ja by som na polovicu isto zabudla :-)
Drž sa a nech tie vyšetrenia a rehabilitácie a včeličky majú osoh!

9 Zuzana Zuzana | 14. února 2017 v 5:39 | Reagovat

Hlasuji pro pokračovaní Moje vzpomínky :-)

10 Zdena Zdena | Web | 14. února 2017 v 7:00 | Reagovat

Libuško no je toho požehnaně.. Obdivuji tě,že si vše zapamatuješ. Kdy kam ;-)
I já hlasuji pro vzpomínky, pa Z❤

11 věrka věrka | 14. února 2017 v 8:25 | Reagovat

Docela výživné čtení, ale určitě si vše řádně zapisuješ a tak bych hlasovala také pro kroniku. Určitě bude hlavně pro tebe, že si občas připomeneš, kdy jsi byla naposledy na určitém léčení, nebo píchání. Přeju aby tohle běhání na kraji roku, nebylo na celý rok i když by se asi nedalo nic jiného dělat, než to zvládnout. :-)

12 Kitty Kitty | Web | 14. února 2017 v 19:20 | Reagovat

No jo, po sedmdesátce už se nastřádalo pár zón s opotřebením. Je dobře, že se o sebe staráš.
A se vzpomínkami? Pokud cítíš potřebu, přeskočila bych nezapsané roky a začala teď. Sama vím, že už těžko vzpomínám ráno, co bylo předtím večer na jídlo nebo co se dělalo. Cvičit paměť můžeš odteď, ale je to velká porce - zachytit všechno podstatné a tím míň podružné. Je to ale na tobě. Vím, co ti radím :-)

13 Melissa Melissa | Web | 15. února 2017 v 13:58 | Reagovat

Ježurko,klidně piš svoje vzpomínky,ráda si je přečtu:) :-)

14 yourcupoftea yourcupoftea | 16. února 2017 v 14:09 | Reagovat

Laděnkou máte na mysli Ladislavu? :) To je moc krásné jméno. Já sama se tak jmenuju a když slyším Laděnka, ak se mi vybaví babička a táta, dva lidi, kteří mi tak říkají a kterých si vážím :)

15 Ježurka Ježurka | Web | 16. února 2017 v 14:49 | Reagovat

[7]: Já ty doktory sobě taky nezávidím. A za souhlas se vzpomínkami děkuji.
[8]: Díky, Danielko, běhám teď cvičit s tou rukou a RHB a obstřiky na tu páteř. Nebude-li lepší, už to nechám osudu.
[9]: Děkuji, zkusím.
[10]: Zdeňulko, kdepak pamatuješ, ihned zapisuji do zvlášť vytisknutého měsíce na každý den.
[11]: Je to pravda, čím jsem starší, tím méně si toho pamatuji :-D, proto děkuji.
[12]: Kitty, to nejdůležitější si značím celé roky do diáře, tak uvidím, jak mi to půjde.
[13]: Děkuji, Melisso.
[14]: Moje vnučka Laděnka má v OP zapsáno Lada. Ladislav je její otec a její maminka se jmenuje Milada, proto dali toto jméno, má z každého něco.

16 Otavínka Otavínka | Web | 16. února 2017 v 16:16 | Reagovat

Milá Ježurko,
jde o lékařskou přehlídku  rodiny a fotečky milovaných kocourků. Je to opravdu zajímavé, jak ten čas letí. Ještě, že má Laděnka svátek 7.8. a ne 8.2., kdy je Milada. Stejně se každoročně musím podívat do debilníčku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama