Milionové sázení

1. října 2015 v 15:24 |  TÉMA TÝDNE
Téma týdne je sen mnoha z nás - Kdybych se stal milionářem. Myslím si, že jsme všichni určitě aspoň někdy pomysleli na to, co by… kdyby. Pamatuji si, že já jsem taky kdysi v mládí takto snila a plánovala, ale opravdu jen krátce a ne často. Vím, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených, tak jsem zůstala při zemi.

Sázím už dlouhé roky sportku, už téměř padesát let stejná čísla, ale vždy jen jeden sloupec a bez šance. Když jsem chodila ještě do práce, bylo nás na oddělení pět a dávali jsme si každý jeden sloupec. Ten náš. Aby ten poslední nezůstal prázdný, tak jsme se o něj rozdělili. Na ten poslední ale stejně nikdy nic nevyšlo. Sázet chodila kolegyně, která byla takovou pomocnou sílou, ale také někdy zapomněla. Vím, že se to stalo jednou, když jsem zrovna trefila 4 čísla a vyhrála bych 400 Kčs, ano tenkrát to byly ještě slušné peníze, je to víc jak čtvrt století, ale copak jsem jí mohla vynadat? Ne, nenadávala jsem, taky jsem si mohla přece vzpomenout, ne? Byla jsem za to příští týden odměněna. Čísla vyšla znovu a já ty čtyři stovky brala. To je náhoda, co?

Co mi utkvělo v paměti je to, že jsem v roce 1979 vyhrála tenkrát na tato čísla druhou cenu, která byla tenkrát kolem deseti tisíc, což bylo dost peněz, počítám tak minimálně pětkrát můj měsíční plat a to šlo. Od té doby ale nic. Občas trefíme tři čísla, tedy kolem stovky a to ještě ne často a manžel pořád říká, že to není možné, ale těch možných pravděpodobností je opravdu hodně.

Dnes už bych ani miliony vyhrát nechtěla. Proč? Co bychom s nimi dělali? Stejně bychom je rozdali, my už toho tolik nepotřebujeme, zdraví si za peníze nekoupíme a všem, kteří vždy tyto větší částky vyhrají, tak je moc přeji. Já si říkám, že na to, abych si kupovala domeček jsme už staří, auto jsme nikdy neměli, tudíž by to ani nešlo, jsme na všechno staří. Výhru bychom tak akorát rozdělili mezi děti a vnoučata a něco určitě by šlo i na charitu. Proto říkám, že už mám v tomto věku jiné priority, než vyhrát milion, ale věřím, že jak děti, tak vnoučata, by to brali rádi. Je to jasné, ještě by si toho užili.

Když ještě zalovím ve vzpomínkách, kdy mne mrzelo, že jsem se odstěhovala z naší obce, tak to bylo tenkrát, když jsem se po letech vrátila do svého dřívějšího domova a navštívila pár spolužaček ze základky, které tam stále bydlely. Každá měla ne domeček, ale krásnou vilku, kde bylo opravdu krásně. To už je ale taky pár let a dnes bych tam ani nestačila uklízet.

Tedy přeji všem, kteří chtějí vyhrát a hlavně těm, kteří se stanou milionáři, ať si tu výhru užijí a nezpychnou! Hodně štěstí!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 1. října 2015 v 16:45 | Reagovat

Jak už jsem psala jinde, milion bych nepotřebovala, vše potřebné mám (tedy nemám barák, auto ani hromady peněz) a zdraví si za to nekoupím.

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 1. října 2015 v 16:49 | Reagovat

Vyhrát bych si přála a kdyby padl milión, nefrflala bych. Ale to bych musela sázet. Kdysi v práci jsme taky sázeli kolektivně. My TOV jsme vyhrávali mírně, ale mistři jednou trefili každý víc jak milion. Jeden si postavil dům (teda jeho žena ten vklad zaplatila) a žije si, o tom druhým moc nevím. Já sama jsem občas vsadila sólo a jednou jsem vyhrála 1 200 kaček. Zrovna se moc hodily - rodiče s financema sáhli na dno a už ani nebyly drobný po kapsách. Při odchodu do práce mě potkala pošťačka a vyplatila mi ty děngi. Hned jsem vzkazovala, že "ten pěkný hrnec do kuchyně bude, mami!". Nebyli jsme socky, tehdy snad nikdo nebyl, ale TA VÝHRA nás tenkrát zachránila. Bylo před vejplatou :-P

3 dreamyrosie dreamyrosie | Web | 1. října 2015 v 16:54 | Reagovat

Automaticky mi v hlavě naskočila ona televizní soutěž - Chcete se stát milionářem?
Nevím proč, ale vždy mi to přišlo úsměvné. Jistě, peníze jsou milá věc, potěší, ale stejně to není tím nejstěžejnějším v životě. Jsou důležité jiné věci, jiné hodnoty.
Moc se mi líbí zakončení článku - že byste onen milion či miliony stejně rozdala potřebnějším a aby udělal(y) radost. To by dnes neudělalo mnoho lidí... :)

4 Leri Goodness Leri Goodness | E-mail | Web | 1. října 2015 v 17:09 | Reagovat

Moc pěkný článek :), já bych se milionářem stát nechtěla. Peníze člověka zkazí.

5 Zdena Zdena | Web | 1. října 2015 v 17:18 | Reagovat

Libuško, také jsem nad tím několikrát přemýšlela. Co kdyby- kdyby :-) Jsem človíček,který vyznává jiné hodnoty než peníze. Doplatila bych si hypotéku a zbytek tak nějak darovala dětem. Vím, že když korunky chybí- není to nic veselého, ale když jich člověk má mnoho- neváží si obyčejných maličkostí.Snít o takové výhře je krásné,ale děkuji nechtěla bych. :-)

6 Evina Evina | E-mail | Web | 1. října 2015 v 17:54 | Reagovat

Tak já jsem v životě nesázela,ani bych to neuměla.Nevěřím na štěstí v penězích. Peníze pro život a ne život pro peníze :-) Jinak,Libuško,móóóc zdravím :-)

7 Rock-Lee13 Rock-Lee13 | Web | 1. října 2015 v 18:03 | Reagovat

Pěkný článek, ale jsem však přesvědčen, že sázení je nesmysl, obzvlášť ve Sportce. Když už chceš vydělat nějak peníze bez námahy, tak jdi raději do kasína nebo ještě lépe investuj.

8 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 1. října 2015 v 19:27 | Reagovat

Zaplatila bych hypotéku, udělala si pokojíček na půdě pro ty mé hračky a pak bych pomohla dětem, aby měli brzy vše hotové a zařízené a já se dočkala toho vnoučete. Ale nevsázím a když tak vyhraji tak 10 kaček. Takže nic nebude :-D

9 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 1. října 2015 v 19:37 | Reagovat

Krásně jsi to vystihla. Díky za návštěvu u mne!

10 Ježurka Ježurka | Web | 1. října 2015 v 19:42 | Reagovat

[1]: Přesně o tom jsem tady psala.
[2]: Takoví lidé mají vyhrávat, hlavně ti, kteří to potřebují nutně, že?
[3]: Taky to tak vidím, ale je na světě větší spousta lidí, kteří dokáží kvůli penězům leccos, třeba i vraždit, bohužel
[4]: Já taky po tom netoužím.
[5]: Já vím, rozumím.
[6]: My nesázíme proto, že čekáme, že vyhrajeme. Ono už je to těžké přestat, když tolik let dáváme ta samá čísla.
A jsou to jen minimální vklady.
[7]: Jak jsem psala v předchozím komentáři, nesázíme jeden sloupec s tím, že bychom počítali s nějakou výhrou. Hlavně nás zajímá, jestli někdy aspoň některá čísla vyjdou.
[8]: Maruško, nikdy nevíš, i když tobě bych to ze srdíčka přála. :-D

11 Jarka Jarka | Web | 1. října 2015 v 19:59 | Reagovat

Nesázíme, tak žádná výhra nepřipadá v úvahu. ;-) Zrovna před chvílí byla v televizi reklama kde lákali na jackpot 363 miliónů, takže vyhrát milion, z tohoto pohledu, zas takové terno není. :-D Kdybych přece jen sázela a vyhrála, tak bych peníze rozdala po široké rodině. :-)

12 dasatomaskova dasatomaskova | E-mail | Web | 1. října 2015 v 20:07 | Reagovat

Sázíme v práci, je nás deset a "máme" každý jeden sliupek. A jak píšeš, kdyby to náhodou vyšlo, většina té případné výhry by šla dětem a na charitu.Když sleduji v televizi různé charitativní pořady, hlavně ty, které se týkají nemocných dětí, tak okamžitě posílám SMS, abych alespoň malinko přispěla...

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 1. října 2015 v 20:10 | Reagovat

Kdyby mi dal každý obyvatel Prahy korunu, jsem milionářek.

14 Hošanda Hošanda | E-mail | Web | 1. října 2015 v 22:34 | Reagovat

Libuško, taky jsem kdysi snila o výhře. Přála jsem si domeček nebo chatu. Chatičku jsme si pořídili, tak už po výhře netoužím.

15 pavel pavel | Web | 1. října 2015 v 23:45 | Reagovat

Teď si můžeš zpětně spočítat kolik jsi za ty roky prosázela vůči té výhře... jsi v plusu nebo mínusu? :-D

16 beallara beallara | Web | 2. října 2015 v 7:02 | Reagovat

Pokaždé když někdo vyhraje ty miliony nebo miliardy, končí to špatně, v lepším případě u psychiatra, v horším na krchově.Hlavně že jste zdraví, to je ta nekrásnější a nejlepší výhra :-)  :-)  :-)

17 Jirka Jirka | E-mail | Web | 2. října 2015 v 10:30 | Reagovat

Také jsem v minulosti sázel. Dlouhodobě. Už mně to přešlo. Nesázím už řadu let a už mi to ani nechybí.

18 Jarmila* Jarmila* | Web | 2. října 2015 v 13:41 | Reagovat

Kdysi jsem sázela stále stejná čísla nebo ty, které mi poradil starší syn. Na ty jsem tenkrát vyhrála asi čtyři stovky. Dobré byly! :-D
Pak jsem jednou svá čísla nevsadila, protože byl pátek a výplata až v pondělí. Měla jsem poslední peníze a 18 Kč by mi docela chybělo. Vyhrála bych 2. cenu (něco kolem 11 tisíc, to byly tenkrát peníze). Myslela jsem, že mě šlak trefí, když jsem ta čísla viděla v televizi při tahu. Moc by nám tehdy pomohly. Nedalo se nic dělat. :-(
Od té doby nesázím. Ne, že bych zanevřela, ale nemám štěstí.
Někdo mě asi hoooodně miluje. ;-)  :-D
Znáte to pořekadlo - Neštěstí ve hře, štěstí v lásce.

19 Ježurka Ježurka | Web | 2. října 2015 v 14:45 | Reagovat

[11]: No právě, co je to dnes milion, že? Tak přispívám pro ostatní.
[12]: Taky bych nejraději pomohla všem, ale moc těm charitám nevěřím, jen málo kterým.
[13]: Je to tak, taky mne to kdysi napadlo, když někdo potřebuje, že by mu tak šlo pomoci.
[14]: Já o ní nějak nesnila, za mlada to byl takový bláznivý sen, ale je pravda, že peníze nejsou TOP.
[15]: Tak to raději nepočítám, ale ani pro to nesázím, někdo přispívat musí, ne? Nekouřím, nepiju, tak utrácím 20 Kč za sloupek, to není zas tak moc.
[16]: Je pravda, že to musí nýt velký zásah do psychiky, to si nedovedu ani představit.
[17]: Ale já taky nemohu říct, že by mi to chybělo, kdyby, ale někdo přispívat musí.
[18]: To je tedy smůla, zvlášť, když jsi ty peníze tak nutně potřebovala. Mně se to jednou povedlo a tenkrát bylo deset tisíc hodně peněz, ale vždy v tahu před a po bylo tak 4 x víc. :-(

20 adaluter adaluter | E-mail | Web | 2. října 2015 v 15:20 | Reagovat

Říká se "kdo nehraje, nevyhraje" a to je přesně můj případ. :-D
Těžko se kdy stanu milionářem, když si ani stírací los nekoupím, ale mně osobně stejně stačí občas jen ta představa, to snění, co by se dalo..., ze kterého mě realita nejpozději ráno zase probudí. :-)

21 Otavínka Otavínka | Web | 2. října 2015 v 21:58 | Reagovat

Taky nemám štěstí ve hře.Ale prohra to je moje. Loni jsem dostala dva vyhrávací losy k narozeninám. Vyhrála jsem stovku, čili asi cenu, za kterou byly koupeny.Všichni se divili. Já to tak mám. Ale spíše se nechám nachytat.

22 Ajka Ajka | E-mail | Web | 3. října 2015 v 1:46 | Reagovat

Sportku nemusim, spíš nějaké soutěže. Dřív bylo dost různých soutěží typu pošli pět obalů od sušenek, to jsme měli docela štěstí, občas jsme vyhráli lego, plyšáky nebo skleničky ;-) Ale největší úspěch jsem měla s piškotovým receptem. Nejen že mi poslali misky, ale ještě recept otiskli v piškotové kuchařce Opavia ;-)  :-D

23 Anička Anička | Web | 3. října 2015 v 10:35 | Reagovat

Taky sázíme s dědou, jsme na tom podobně. On už taky roky sázel stejná čísla a pořád nic. Prý mu říkali, že to musí padnout, ale už v to ani nevěříme.

24 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. října 2015 v 21:32 | Reagovat

Já už vyhrála své dva poklady. Jednomu je 25 a druhému 22 let :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama