Naše cesta domů z Olomouce

6. července 2015 v 16:00 |  NAŠE DOVOLENÁ
Naše dovolená pro nás skončila v pravý čas. Už v úterý odpoledne začalo být dost horko, a středa byla pro nás strašná. Dopoledne to ještě šlo, tak jsme si zajeli po ránu ještě do Glóbusu na snídani s mladými, pak jsme je milostivě propustili ze služeb s tím, že máme ještě platnou jízdenku na tramvaj a zastávku pár metrů.

Na nádraží jsme byli za deset minut, jízdenky jsme měli koupené. Na nádraží bylo plno. Vestibul není moc velký, to my v Mostě máme větší a zrovna tak tam máme více míst k sezení. Tady jich moc nebylo a samozřejmě byla všechna obsazena a většina stojících byla v prostoru před tabulí s odjezdy vlaků. Náš byl zapsaný jako třetí v pořadí a postupně se u všech ukazovalo zpoždění. Ten vlak do Prahy před námi měl dokonce 40 minut, my měli 20 minut. Nejhorší je vždy hledání čísla vagonu, kde máme místenky. Ale zvládli jsme to. Jeli jsme Pendolínem, ještě jsem s ním nejela, tak jsem si řekla, že to vyzkoušíme. No, manžel byl spokojený, ale já jsem si představovala něco lepšího. Ale klimatizace byla fajn, seděli jsme, četli a luštili, tak nám cesta uběhla, i když jsme do Prahy přijeli s tím zpožděním, jaké bylo v Olomouci.

Původně jsem to plánovala tak, že pojedeme jen do Prahy a tam se na chvilku pokochá krásami našeho hlavního města můj manžel, který ji tak miluje, pak se tam naobědváme, zajdeme do naší cukrárny na kávičku a pojedeme po čtvrté hodině odpolední domů autobusem přímo k nám do Litvínova.

Bohužel, změna. V Praze bylo takové vedro, že se to vůbec nehodilo někde chodit. Přijeli jsme tam krátce po půl jedné, šli si dát do úschovny batoh, tašku jsme nechali mladým, aby nám ji přivezli a chtěli jet na oběd do restaurace, kam jezdíme běžně. Ne, to se nedalo. Jeli jsme metrem na I.P.Pavlova a tam zapadli do první restaurace, kterou jsme potkali. Stolečky měli venku ve stínu, tak jsme zasedli.

Tak jsem si vyfotila firmu a dostali jsme jídelní lístek, kde byly i přijatelné ceny.

Okolo byl čilý ruch, tak aspoň jednu fotečku.

A už tu máme oběd. Vepřová játra na roštu, hranolky a domácí tatarka, cena 89 Kč.

Manžel měl už hlad a žízeň taky, ještě před obědem skoro vypil pivo, které si objednal k jídlu.

Jídlo bylo čerstvé a chutné, tak jsme se najedli a přemýšleli, kam teď. Můj důkladný manžel se chtěl zajet podívat, kde budeme na té Hradčanské nastupovat do autobusu, abychom něco "nezvojtili", nedalo se tedy nic dělat, jeli jsme metrem na Hradčanskou. Odtud jsme ještě nejeli, autobusem téměř nejezdíme. Měli jsme to s jedním přestupem, východ z metra jsme trefili napoprvé, tak jsme zase cestovali zpět. Ale první průšvih ja tady. Místo, abychom jeli na přestup k Muzeu, vystoupili jsme už na Můstku a jeli tak jinou linkou metrem. Museli jsme tedy přestupovat ještě jednou. Manžel byl v Praze vždy suverenní, proto jsem bez váhání šla za ním. Konec dobrý, ...

Rozhodli jsme se, že na kávu v tom vedru vlastně ani nemáme chuť a jeli jsme si pro batoh na nádraží do úschovny. Mimochodem cena za jeho úschovu (měli jsme ho tam cca 1,5 hod.) byla 60 Kč.

Manžel na nádraží mířil úplně na opačnou stranu než byla úschovna, nedal si říct, ale nakonec jsem ho přesvědčila a s batohem jsme šli ven. Protože byl čas, sedli jsme si před hlavní ádraží v parčíku do stínu na lavičku, protože manželovi nebylo dobře a špatně se mu dýchalo. Vodu jsme měli sebou, ale manžel se mi nelíbil už při tom "bloudění" k úschovně zavazadel a nakonec i v metru.

Po čase jsme se tedy vydali znovu na Hradčanskou. Zase mně při výstupu z metra manžel tahal na opačnou stranu. Už jsem se opravdu bála, aby neměl náběh na mrtvičku nebo tak, na stanici busu jsem ho posadila ke dvěma paním a šla si stoupnout do fronty. Naštěstí autobus přijel o dvacet minut dřív a místa bylo dost.

Domů jsme tedy už dojeli včas a v pořádku. Manžel se hned doma "srovnal" a jsem ráda, že nás na dovolené nepřekvapila ta strašná vedra posledních dní.

U nás už ale v noci pršelo, dnes se lépe dýchá a fouká vítr. Snad bude líp a to vám všem taky přeje vaše Ježurka.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. července 2015 v 16:10 | Reagovat

To jsem ráda, že hlásíš cestu a pobyt bez potíží. Závidím vám pršení, zde to chodí jako Pešek okolo a nic, ani kapka. o to pak třeba budou horší bouřky z tepla. Bylo by to škoda.
Dnes mi volala Otavínka, všechny vás pozdravuje a bádá, kde přežije dny do kontroly. Chtějí ji propustit brzo. Je prý to trend - jasně, nic z nás nemají. Ale je dobře, že ji spravili a nebyly komplikace, v jejím případě obvyklé. Jsou tam v Písku asi machři a pohlídají si všechno okolo.
U nás taky pofukuje až tak, že mi rozfukuje bylinky na sítech na placákách na dvoře. Ale vedro je nelítostný. Když vidím, jak si kolem nás špacírujou srážky, tak nechválím naši Suchou horu... :-(

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 6. července 2015 v 16:26 | Reagovat

Hotel Gráf tam byl, myslím, za první republiky; za socialismu Kriváň.

3 Miloslava Miloslava | Web | 6. července 2015 v 16:31 | Reagovat

Libuško vidíš jaké měl manžel problémy na cestě z dovolené a ty se divíš,že na zájezdy neberu manžela.V těchto vedrech je diabetikům nejlepší když necestují,tak nechce cestovat po nějakých zájezdech.Ale dobře to dopadlo a raději buďte doma.pa Miluš :-)

4 Miloslava Miloslava | Web | 6. července 2015 v 16:33 | Reagovat

TlusŤjoch mě nedal přednost a schodil mě do spamu,vylovíš mě?? :-)  :-!

5 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 6. července 2015 v 17:31 | Reagovat

Měla jsi to dobrodružné, ale jak se říká konec dorý, všechno dobré. Tak hezké letní dny Libuško!

6 děda tik tak děda tik tak | Web | 6. července 2015 v 17:57 | Reagovat

Užívali jste si to nádherně, ale přece jen v těch teplech to bylo asi dost náročné. Osobní účast na závodech je určitě dojmem, na který budete s mužem dlouho vzpomínat. Hezky popsané a parádní Fotografie. Užívej  si teď domácího pohodlí a přeji hezké dny. :-)

7 Jarka Jarka | Web | 6. července 2015 v 18:07 | Reagovat

Nám zatím ještě nezapršelo a vzduch se taky moc neochladil, ale aspoň dnes fouká vítr. To víš, když je horko, tak v Praze je ještě horčeji, rozpálené domy a dlažba, udělají své. Je dobře, že jste se dostlali domů živí a zdraví, tyto pařáky jsou fakt o život. :-?  8-O

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. července 2015 v 18:22 | Reagovat

Tady taky ještě ani zdaleka neprší. Muž chtěl na kolo a zlobí se, že se mi v tom pařáku nechce. Teď v 18:29 je v Prostějově 30,6 st. Ale vy jste pašáci. Zvládli jste takovou dálku i v těch vedrech. Klobouk dolů🌞 🌞 🌞

9 tenisák tenisák | Web | 6. července 2015 v 18:57 | Reagovat

Starší lidé by neměli v takovém dusnu někde cestovat. Jsem rád, že to s manželem dopadlo dobře. Už jsem v dopravním prostředku viděl své, a to jsem toho chudáka neznal.
Jak může někdo zabloudit v pražském metru, to tedy opravdu nechápu. ;-)

10 intuice intuice | E-mail | Web | 6. července 2015 v 19:20 | Reagovat

Tak hlavně, že všechno dobře dopadlo. Taky bych měla strach ze zmatenosti. Z Hradčanské domů jsem taky ještě nejela.

11 ukradenaslova ukradenaslova | Web | 6. července 2015 v 20:16 | Reagovat

Ta vedra jsou opravdu příšerná! :-?  Ani já je dost dobře nezvládám a to jsem ještě takové děcko :) Nicméně z těch jater slintám, a taky za dobrou cenu! Musím si je zas někdy usmažit, to mě navnadilo :) Do Prahy jsem se dostala zatím jen dvakrát a to jsem byla škvrně, jinak nikdy jsem zatím neměla potřebu. Potřebovala bych někoho, aby mě provedl (a pak chci provést svého nizozemského přítele :D).

12 Helena Helena | E-mail | Web | 6. července 2015 v 22:49 | Reagovat

Tahle horka nejsou na cestování, ale zvládli jste to Libuš a jste zase doma v pořádku. :-)Ve městech to musí být nesnesitelné, asfalt ještě teplo odráží a jsi opravdu jak v troubě. Dávejte na sebe pozor. :-)A u nás ani kapka Libuško. :-)

13 Jarmila* Jarmila* | Web | 7. července 2015 v 8:44 | Reagovat

Libuško, hlavně, že jste v tom vedru v pořádku dojeli domů. :-)
V rozpálených ulicích je hic ještě větší. Proto jste udělali dobře, že jste nechodili po Praze.
Manžel říkal, že skráplo, ale já to ani nepostřehla. :-D

14 Ježurka Ježurka | Web | 7. července 2015 v 13:31 | Reagovat

[1]: Ano, také jsem Otavínce volala a držím jí stále palečky.
[2]: Tak je tam aspoň ta restaurace.
[3]: Jo, po bitvě je každý generál, já vím. Když jsme odjížděli, nebylo to tak zlé.
[5]: Díky.
[6]: Děkuji moc, Mirku, za hezká slova.
[7]: A to v té době nebylo ještě tak zlé.
[8]: No, pak už to šlo samo. Myslím cestu autobusem.
[9]: Nějak jsme se domů museli dostat a to počasí nebylo ani tak hrozné jako teď. My nezabloudili v metru, jen jsme vystoupili o stanici dřív.
[10]: Ale je to v pohodě. Z Hradčanské to k nám jezdí z č. 3.
[11]: Vidíš, zkus to přes blogy, dos blogerů ze z Prahy!
[12]: Ono to není strašné jen venku, ale už i doma. Domy jsou vyhřáté a my bydlíme až nahoře ve 3. patře s rovnou střechou. Už není kam se schovat.
[13]: Jarmilko, to by vážně nešlo, ale jindy si to vynahradíme, určitě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama