Můj život ve snu

12. července 2015 v 14:24 |  TÉMA TÝDNE
Určitě jsme měli, někteří ještě máme, životní sen o tom, jak by měla vypadat naše budoucnost, zkrátka náš příští život.
I já ve svých dvaceti letech jsem měla určité představy, které se zdály být už dost konkrétní. Bylo to tím, že jsem měla před sebou vzor v rodičích a tím jsem si naivně myslela, že i jasný cíl.

Moje první vážná známost, kde bylo téměř vše první, byla pro mne jasná. Po ročním chození svatba, do roka dítě. Rodiče měli krásné manželství, my, děti, jsme se narodily z lásky, já měla krásné dětství, které mi nepokazilo ani to, že jsme na tom nebyli finančně nic moc. O tom už jsem kdysi psala. Pro mne bylo podstatné, že jsem si opravdu myslela, že to budu mít stejné. Prostě láska na celý život.

Ovšem toto mé přesvědčení nemělo zas tak dlouhého trvání. Ze snu jsem se probudila docela brzy, po sedmi letech našeho manželství si manžel našel jinou, mladší, s tím, že to tak mají všichni. Nic nehleděl na naše dvě děti.

Sen se rozplynul, dopadla jsem tvrdě na zem. Bohužel. Ovšem nechtěla jsem to jen tak vzdát, bojovala jsem o NĚJ i v době, když jsme byli rozvedeni. Vždyť jsme měli přece spolu děti. Jenom na nějaký čas to vypadalo pro mne dobře, ale už jsme si asi nebyli souzeni a z velké lásky bylo osočování, naschvály, zkrátka tvrdá realita.

Já však snila dál. Proč některé ženy, které jsem znala, měly manžely, kteří je neopustili ani v době, když jim byly nevěrné, dokonce jedné známé se z nevěry narodil syn, manžel to věděl, přesto zůstal a jsou spolu dodnes.

Sice jsem měla ještě jedno mezidobí, tedy svatbu natruc, ale pak - pak už to konečně vyšlo. Pozdě, ale přece se můj sen stal realitou. Tedy aspoň napůl. Až ve druhém poločase našeho života jsme se poznali, zamilovali a letos to už bude - kolik? Ano, neuvěřitelných třicet čtyři roků.

Je vidět, že někdy se opravdu vyplatí za tím svým snem jít a věřit. Aspoň mně se to vyplatilo, a proto také říkám, co mne nezabije, to mne posílí.

Přeji vám všem, aby se váš život ve snu stal skutečností.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 12. července 2015 v 14:57 | Reagovat

Druhý poločas je rozhodující 8-)

2 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. července 2015 v 15:19 | Reagovat

Je krásné co se vám oběma v tom druhém poločase podařilo. Přejí vám aby se dařilo i nadále💜

3 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 12. července 2015 v 15:27 | Reagovat

Je fajn, že to přece jenom vyšlo. Někdo to štěstí nemá a hledá třeba celý život.

4 Amelie Amelie | Web | 12. července 2015 v 16:31 | Reagovat

Moc vám to přeju!

5 Evina Evina | E-mail | Web | 12. července 2015 v 17:51 | Reagovat

Ono se to dobře napíše,ale hůře prožívá... Ty roky,kdy si člověk myslí,že je konec světa :-? Libuško,ráda čtu Tvé články,přeji oběma ještě hodně let v nádherném vztahu :-)

6 Nela © pozitivně naladěná Nela © pozitivně naladěná | Web | 12. července 2015 v 18:10 | Reagovat

Přeju vám to :)

Budu moc ráda ,když se podíváš i na můj blog a zanecháš třeba i komentář -> http://pozitivnenaladena.blog.cz/ <- promiň za spam a budu ti vděčná :)

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. července 2015 v 19:55 | Reagovat

Druhý pokus má výhodu, že už víme, co můžeme čekat. A umíme si spočítat, že krása a život uplyne (všem) a nějak se žít musí. Druhé (další) pokusy bývají proto úspěšnější :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. července 2015 v 20:23 | Reagovat

Nevím, můj tatínek také byl ženatý dvakrát a s maminkou si prý rozuměli a měli se rádi. Byla o 13 let mladší než on, ale zase je oba sklátila nemoc, takže spolu byli, kvůli nemoci přerušovaně 8 let do tatínkovy smrti, pak za dva roky, které promarodila, zemřela i maminka. Dědeček s bábinkou spolu byli dlouhá léta, nebyla určitě bez mráčků než zestárli, babička si ho prý ,,hlídala" a já jsem je zažila vlastně až od jejich  42.roku manželství, kdy už byli určitě klidnější. Každý to má jinak. Nevím, jestli bych udělala dobře, kdybych v letech, kdy jsme měli tak trochu Itálii (sice bez fyzického násilí, ale hádek dost) od muže odešla. Neměla jsem  kam, on by neodešel už z pocitu studu před jeho rodiči a nakonec kvůli dětem člověk překousne ledaco. Nikde není vztah ideální, najde se leccos, ale je důležité, jak to lze či nelze přežít. Já totiž mám pocit, že největší mou láskou byly děti, těm bych obětovala jakoukoliv lásku s mužem, kdybych si měla vybrat.

9 Fukčarinka Fukčarinka | Web | 12. července 2015 v 21:28 | Reagovat

Libuško občas se takové věci - rozvod vyskytnou, bohužel. Ovšem napodruhé, pokud si váží jeden druhého a také velká tolerance vše v dobré obrátí.Prožila jsem také rozvod a na podruhé je vše OK. :-)Přeji vám oběma pohodové dny pospolu v souladu a toleranci prožité. :-)

10 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 12. července 2015 v 22:49 | Reagovat

moc krásne si to napísala milá moja a nemala si to jednoduché. Verila si, dúfala, snívala a aj sa ti snívať a dúfať oplatilo. Ani nevieš aký vzor vo vás dvoch mám - myslím tú lásku, náklonnosť medzi vami a vzájomnú úctu, či rešpekt. Krásne spoločné roky ste oslávili a sú mi vzorom ♥. Ja som v stave snívania... a myslím, že v tomto stave budem ešte niekoľko x ďalších  rokov...

11 JM JM | 12. července 2015 v 22:54 | Reagovat

Jsme "spolu" 49 roků.
Proč dávám slůvko spolu do uvozovek?
Protože, kdybych spočítala dny strávené spolu doma, tak to vyjde sotva na nějakých 25 let. Byl pořád ve světě, na mně byla celá domácnost, děti, zahrady - no všechno. Pak k nám přišla bydlet moje máma, tak s její pomocí jsem to zvládala. No, taková slaměná vdova.
Najednou, když se blížila doba odchodu do důchodu, jsem měla děsný strach a oprávněný, jak se budeme sžívat, celé dny spolu?
No jde to, ale občas jsou výbuchy.

12 JM JM | 12. července 2015 v 22:57 | Reagovat

Tak se mně nedivte, že jsem realistka. Když musíte rozhodovat nejen o sobě, ale i ostatních, tak se to naučíte nebrečet, nepižlat se v maličkostech a musíte jednat!

13 Mniška Mniška | E-mail | Web | 12. července 2015 v 23:30 | Reagovat

Zdravím opět po dlouhé době, milá Ježurko, zdalipak se na mne ještě pamatuješ? Dlouho jsem na blogu nebyla a občas se sem tam nečekaně zjevím, jako třeba dnes.
A tak se dívám na - pro mě nový - layout, který je velmi milý, ale Tvé články se nezměnily, stále jsou moc hezky psané a mají cennou hodnotu.
V životě člověk nedostane nic zadarmo a někdy jsou negativní stránky života velkým plusem, ač se to hned nezdá. Ale poučí nás o mnohém. Jsem ale ráda, že nakonec měl Tvůj sen happy end a dostal zelenou. Chvála za to!

14 Péťa Péťa | Web | 13. července 2015 v 10:33 | Reagovat

Je krásné, když spolu lidé dokáží žít víc, než pár krátkých let. Vyžadujete to porozumění a spoustu lásky. Tak hodně štěstí do dalších let :)

15 Iva Iva | E-mail | Web | 13. července 2015 v 12:53 | Reagovat

Libuško, to si asi každý představuje a sní o budoucnosti. Nám to vyšlo napoprvé a celkem v pohodě. Jsme už spolu 46 let. :-) Přeji vám pohodu a zdravíčko do mnoho dalších let. :-D  ;-)  ;-)

16 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 13. července 2015 v 19:42 | Reagovat

Moc hezky napsáno, ať společný život ještě dlouho trvá. :-)

17 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 15. července 2015 v 14:11 | Reagovat

Vždycky je dobré jít za svým snem. A tobě se to povedlo. :-)

18 Ježurka Ježurka | Web | 16. července 2015 v 12:55 | Reagovat

[1]: Souhlasím :-)
[2]:[3]:[4]:[5]:[14]:[16]:[17]: Díky všem. :-)
[7]: Přesně tak to je.
[8]: Ruži, mou největší životní láskou byly VŽDY děti, proto já od muže nikdy neodešla. Byl to přese všechno on.
[9]: Hlavně myslím, že vybouření muži už mají více rozumu. Viz ten můj. :-D Bylo mu 49, když jsme se brali.
[10]: Jess, nemusí to být za tak dlouho to tvé očekávané štěstí. To přijde z ničeho nic. ;-)
[11]: Já ti rozumím, udělala jsi dobře, že jsi to nevzdávala a vytrvala jsi. Nic není ideální, ale pokud se to překoná a leccos toleruje, je to OK.
[13]: Jéjej, Mniško, to víš, že si pamatuji a hned půjdu nakouknout k tobě, co je nového. Jsem ráda, že jsi nezapomněla a dík.
[15]: Ivuš, moc vám to oběma přeji. To mám vždy radost, když o něčem takovém čtu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama