I VNOUČATA UŽ BUDOU VŠECHNA DOSPĚLÁ

12. září 2011 v 16:34 | já |  JEN TAK
Chtěla bych napsat o tom, jak my stárneme a vnoučata nám pomalu ale jistě dospívají. Vlastně vnučky jsou už dospělé, tedy aspoň podle věku, jsou plnoleté.

Vnuci zatím ne. Ten sedmnáctiletý je už ale zamilovaný a věčně někde randí a ten čtrnáctiletý už se dokáže sám o sebe postarat i v takových případech, kdy to jeho maminka nepředpokládala.

Je pravda, že to nechápu ani já, proč si s ním tak dobře rozumí dvacetiletá studentka a její třicetiletý přítel, kteří sice bydli v Praze, ale navštívili ho už i u něj doma, tedy v Mostě. Asi je to ta jeho záliba v programování.

Už jsem tady psala, že Tom absolvuje soustředění a různé školení či kurzy nebo jak to mám nazvat, které pořádá mat-fyz. v programování. Už tam má spoustu přátel a byl s nimi několikrát, naposledy o prázdninách. Toto se pořádá na různých místech po naší republice, kam se ovšem musí dopravit každý sám. Většinou, když to bývá daleko, jezdí všichni z Prahy vlakem nebo autobusem. Naposledy, když se vraceli zpět do Prahy, tak se Tomovi nabídli jeho starší kamarádi, že na něj počkají, stráví spolu nějaký čas a pak ho odvezou nebo odvedou tam, odkud měl odvoz autem. Tedy jeho strejda, teta, Luky a maminka na něj čekali na bowlingovém turnaji, kde hrál jeho bratranec Lukáš a to ve Zličíně. Kamarádka ho dovedla až tam, pokecala a jela.

V neděli zase odjel na další soustředění. Pozvali ho sami pořadatelé, byl psaný jako náhradník a vyšlo to, ale je to až ve Žďáru a v Praze byl zase sraz. Maminka, která se právem za něj cítí pořád odpovědná, ho chtěla doprovodit do Prahy, ale nic takového se nekonalo. Doprovod byl pouze k autobusu v místě bydliště, do Prahy dojel sám, to je jasné a tam na něj měli už zase čekat jeho starší přátelé, kteří ho doprovodili na místo srazu, ale ještě napřed vzali sebou "k nim".

Vidíte, poradil si sám, maminku k tomu už nepotřeboval. Musel sice podávat hlášení, ale zvládl všechno za pomocí kamarádů a přátel na jedničku.

Dnes zase poslal zprávu, že je tam vše OK a že zpátky by to šlo podobně zorganizovat, že by maminka nemusela zase do Prahy na bowlingový turnaj s rodinou svého bratra, protože ho zase kamarádi doprovodí na autobus.

Tak jen koukám, že i ten můj nejmladší, kterého jsem si vlastně nejvíc užívala, protože jsem šla v té době do důchodu, tak už i ten bude skoro dospělý. Výškou už určitě je a to ostatní už k tomu směřuje.

No a zato se asi my budeme brzy vracet zase do dětských let. Občas to s námi tak vypadá. Zamračený
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ell-e Ell-e | Web | 12. září 2011 v 16:40 | Reagovat

To je krásný, že máte v rodině takhle šikovýho kluka. Při jeho "stáří". A vidíte, já mám doma téměř šestnáctiletého bratra, kterej by byl maximálně šťastnej, kdyby za něho dělala všechno maminka.. Jednou mě z něj klepne, z neschopáka jednoho..

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. září 2011 v 17:03 | Reagovat

Děti jsou rozdílné. Dvě vnučky od mladšího syna jsou velmi samostatné a pořád z domu, na studiích- jedna v Praze, druhá v Brně, ale další vnoučata by se nejraději nehnula z domu od rodičů. Studují oba jen 50 km od domova, aby mohli dojíždět domů. Jsou sice samostatní, klidní, vystačí si se svými zájmy sami, ale někam chodit je nebaví. Lítat po lese, po zahradě, to ano, ale cestovat-pokud nemusí- netouží. Do výchovy vnoučat jsme nikdy nemluvili, hlavně, že se ,,podařili" děti nám. Ale ráda se dívám- hodně nahoru- na ty naše potomky a jsem ráda, že jsou v pořádku, slušní. ;-)

3 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. září 2011 v 17:04 | Reagovat

,,Podařili" proto, že to byli 3 synové- ;-)

4 Zdeňka Zdeňka | Web | 12. září 2011 v 17:48 | Reagovat

Musí to být radost sledovat vnoučata, když se jim daří v životě. :-)

5 Iveta Iveta | Web | 12. září 2011 v 18:13 | Reagovat

Nu je to asi skutečně různé dítě od dítěte, vnuk či vnučka od vnoučat. Můj syn  je velice samostatný už hodně dlouho. Našel si už dávno dívku a studuje vysokou školu.Poradí si skutečně ve všem a mámu za zadkem vlastně nikdy neměl,poradí si.
Na druhou stranu můj známý má též vysokoškolačku, dokonce starší, která je na svých rodičích velmi závislá. Jak finančně, tak i tím, že si sama neporadí  takřka s ničím a volá je o pomoc pomalu při zcela běžných záležitostech. ALE - rodiče jsou přešťastní, že mohou být stále dcerunce potřební. Kdyby o toto "otroctví" přišla, asi by nemohla existovat.
Tak nevím co je lepší a pro koho! O_O

6 signoraa signoraa | Web | 13. září 2011 v 11:17 | Reagovat

To je důkaz, jak čas letí.
Je báječné, že vnouček už je tak samostatný, v životě se určitě neztratí. Moje dcera byla také hodně samostatná, hned po maturitě se postavila na vlastní nohy a šla bydlet spolu s kamarádkou. Nesli jsme to trochu těžce, báli se o ní. Dnes s odstupem doby si říkám, že pro život to bylo to nejlepší, co mohla udělat. A náš syn? Ten byl doma až do svých 28 let a plně využíval "máma hotel". Sice trochu finančně přispíval na domácnost, ale vyžadoval úplný servis. Pak, když se osamostatnil, několikrát přišel a omlouval se, že se choval jako paša. :-D

7 jezura jezura | Web | 13. září 2011 v 16:43 | Reagovat

[1]: Musíš věřit, že také jednou dospěje. Ono to někomu trvá déle. ???
[2]: Růženko, mluvíš mi z duše. Já mladým taky nekecám do výchovy, ale jsem ráda, když vidím, že jim to jde skvěle. Tak jako ty.
[4]: Je to velká radost a mne to vždy zase "nakopne".
[5]: Ivetko, musím se přiznat, že i já mám radost, když mě děti ještě potřebují, ale pochopitelně jinak, než jsi psala ty. Občas něco dobrého uvařit či upéct, udělat různé opravy (na šicím stroji) či předělávky, něco uplést a tak. :-)
[6]: Tak to, milá Alenko, ještě není tak zlé. Je vidět, že se včas "vzpamatoval" a uvědomil si to. To je hezké!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama