OSLAVA A MARODKA

4. srpna 2011 v 15:46 | já |  RODINA
Včera měla moje vnučka Terezka VELKÝ DEN! I když o něco dříve, sešla se naše rodina u nich doma, abychom jí popřáli a oslavili s ní její krásné 18. narozeniny! Kdo ji zná, tak říká, že vypadá stále na 14 let, ale je už dospělá!

Když jsme to spolu my dvě minulý týden rozebíraly, tak tvrdila, že to pro ni nemá žádný zvláštní význam. Napadlo ji jen to, že prý nemusí pít alkohol tajně! Tak to tedy ano! Ona je úplný abstinent tak jako moje další vnučka Lada, takže nic. Ještě jsem připomněla, že ještě má volební právo. To se také nesetkalo s nadšením, protože ten její jeden hlas.... ale když jsem jí šla přát já, vzpomněla jsem si, že jsme ještě na něco zapomněly! Říkám jí, že se může klidně vdávat a nemusí se nikoho ptát. Tak to jsem rozesmála nejen ji. O kluky zatím žádný zájem nemá, proto také dostala takový velký a krásný dort, kde je velké "pí", tedy Ludolfovo číslo. Terezka totiž má moc ráda matematiku a chce ji také studovat.
Postupně jsme se všichni vystřídali jako gratulanti, něco jsem v tom "fofru" nestačila vyfotit, ale některé snímky zde nabízím.
To přeje teta Milada.
Děvčata si přejí navzájem?
Její bráška měl docela "proslov". Určitě jí nepřál nic špatného?
Přání od maminky je vždy krásné!

Hned po přáníčku Terezce jsme se všichni vrhli na Laděnku. Abych to vysvětlila. Naše Terezka má narozeniny 7.8. a to má svátek Lada. Může se také říct, že Laděnka dostala svou sestřenku k svátku. A tady jsou obě oslavenkyně spolu, šťastné a spokojené. Obě totiž dostaly od rodičů "čtečku" knih a hned si v ní začaly listovat.
Terezka a Laděnka. Obě měly co slavit i to, že se jako sestřenky mají moc rády.

Ale to už byl nejvyšší čas naporcovat toho "medvěda", pardon, ten krásný matematický dort, který byl opravdu takový medvídek mezi obyčejnými dorty.

Ještě tedy pár obrázků z konzumace.
Na gauči sedáváme my čtyři, já jsem za objektivem, tedy je zde můj manžel, snacha a syn.
I Laděnce dortík chutnal. Byl výborný, mohu také potvrdit.
U prostřeného stolu, který byl připraven na další chod, si pochutnávala Terezka i Tom.

A co by to bylo za oslavu, kdyby nakonec nebyla vyfotografována celá jejich čtyřka, všechna moje vnoučátka. Tentokrát se seřadila podle sourozeneckých dvojic, ne podle velikosti, nebo holky s holkama a kluci s klukama.
Zkoušela jsem to vzít "jedním vrzem". Fotila i dcera, ale bohužel, většina koukala na ni.
Nedala jsem se a šla to zkusit z druhé strany. To už je lepší, ne?
Spokojená maminka, že všechno bylo výborně připravené a chutnalo.

To jsem tedy popsala a zdokumentovala tu oslavu. Ale proč píši marodka? Hned vysvětlím.

Manžel se již delší dobu cítí bídně, má zdravotní problémy, které jsou jeden den horší, dva dny lepší, no a včera to bylo asi horší na druhou.

Dodala jsem k tomu taky já, protože když jsme přijeli tramvají do Mostu, tak jsem se hned po vystoupení z tramvaje válela po zemi. Proč? No to já tak někdy (dost často) dělám. Buch, najednou se mi podvrtne noha a ležím. Taška letěla kus ode mne, manžel jen stál a čekal, protože ví, že mne nemůže hned zvedat, až se trochu "srovnám". Šel kolem nějaký muž, který koukal, co je, já se stihla přetočit na druhou stranu, aby mne manžel nezvedal za tu ruku s tím bolavým ramenem, mezi tím mne ten pán zvedal zezadu, podal mi tašku a ptal se, jestli mi něco nevypadlo.

Tak jsem stála na nohách, ale klepala jsem se jak ratlík. Kulhala jsem, ale šlo to. Cítila jsem, že mám odřené levé koleno a bolel mne pravý kotník. No nedivte se, já dokážu nemožné!

Hned po příchodu k dceři jsem požádala o elastické obinadlo, protože jsem cítila, že mi noha natéká. Vnoučata mi nohu zavázala, odřené koleno jsem nechala osudu, protože jsem si je odřela "jen" přes kalhoty a dobrý.

Cestou domů v tramvaji se zase udělalo manželovi tak zle, že jsem nevěděla, jestli místo domů nemám s ním jet rovnou do nemocnice. Ustáli jsme to, ale doma jsem se už těžko postavila na nohu. Bez obinadla to nešlo, ledovala jsem, večer jsme si šli oba brzy lehnout a já jen čekala, jaké bude ráno, jestli se na tu nohu postavím.
Takhle jsem přišla domů, ale po svých.
Připomíná vám to normální? Víte co už mám speciálně na tomto koleni jizev? Určitě to nebude poslední.

Ráno to dopadlo pro mne celkem dobře. Se zavázanou nohou to jde, jen ji mám celou modrou a i trochu oteklou. Nešikovné maso musí pryč, říkával můj tatínek, ale já doufám, že mi ta noha ještě vydrží! Tak jsem se snažila sama vyfotit, abyste viděli, jak se nemá chodit z oslavy! A to se nic nepije, už dávno, ale ty konce!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ell-e Ell-e | Web | 4. srpna 2011 v 16:53 | Reagovat

Tak ten dort je teda úchvatnej! já měla k osmnáctinám taky parádní, ale v porovnáním s tímhle to byl zákuseček: :))
Nevím, zda-li nám již osmnáctiletým to hlasovací právo k něčemu je. Všihcni slibujou, slibujou a až časem zjistíme, co jsme to zvolili za trotly..

Jinak doufám, že se kolínko brzy zahojí a vám a i vašemu manželovi přeju pevné zdraví. :)

2 Jarka Jarka | Web | 4. srpna 2011 v 17:29 | Reagovat

Terezka dostala krásný dort, obdivuji její zálibu v matematice, ta tedy fakt nikdy nebyla moje parketa. 8-O  :-D Oslava to byla veliká, však jste taky měli oslavenkyně hned dvě, dobrot bylo spousta a posezení s rodinou bylo určitě moc milé. :-) Doufám Ježurko, že už máš na koleni stroupek a kotník, že už je taky lepší a myslím i tvého muže, aby mu bylo dobře. :-)

3 lotte lotte | Web | 4. srpna 2011 v 18:02 | Reagovat

Krásne fotky, oslava musela byť skvelá! :)

4 Iveta Iveta | Web | 4. srpna 2011 v 18:10 | Reagovat

Oslava byla báječná, pohoštění ještě báječnější, je vidět, že jste veliká a spokojená rodina. :-) Jen by se možná ty oslavy příště měly konat u vás, aby jste mohli v klidu být doma a netrmácet se dopravními prostředky. :-( Mladí by vás určitě rádi přijeli navštívit i s dortem. :-D Držím palce ať jsi v pořádku i manžel!

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 4. srpna 2011 v 18:37 | Reagovat

Nojono, Ježurko, dnes má článek šťávičku. Je zde radost, vidíme šťastné obličeje a i ta trocha sladkostí jak vidím chutnala. Kolínko se zahojí a holt na nějaký takto šťastný pád máš nárok :-P Stejně držím palce všem, rodinko. Manželovi lepší zdraví. :-)

6 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. srpna 2011 v 18:50 | Reagovat

Ježurko, pěknou  oslavu přeji, ale ten pád ne. Je ten kotník nenech jen tak zpevňuj ho déle, stejně jsi ho měla nechat vyšetřit, ono to pak zlobí a dostane se do toho snáze artroza. To mi sdělil ortoped.  Dávno tomu, co jsem to také při vymknutí kotníku na levé noze zanedbala, dodnes mi otéká a občas dost bolí. :-(

7 annapos annapos | E-mail | Web | 4. srpna 2011 v 19:09 | Reagovat

Tak to je ten kámen úrazu, já Libuško doporučuji, tobě Moravačce, navštívit maminku v co nejbližší době, spojit příjemné s užitečným, vzít to přes Vizovice, koupit kvalitní slivovičku, každý den ráno si s manželem dát velkou stopečku, Protože jistě dobře víš že při těch kdo dobrou Moravskou slivovičku pijí, Stojí anděl strážný. Zdravím všechny Anna

8 otavinka otavinka | Web | 4. srpna 2011 v 20:45 | Reagovat

Milá Ježurko, ani nevíš s jakým zalíbením jsem si přečetla Tvůj článek. Krásné fotky, dobrý dort a snad ten pád nějak vyžehlíš. Ještě, že se Ti vše rychle hojí. Pozdravuj Laděnku. Fotka Tvých zlatíček je úžasná. Brzké uzdravení! :-)

9 Lydie Lydie | 4. srpna 2011 v 21:16 | Reagovat

Oslava pěkná-jinak zakončení -jako když je "Den blbec"....ale bude líp :-)

10 soňa soňa | 4. srpna 2011 v 23:36 | Reagovat

Vetší bláboly jsem nikde nečetla.

11 jezura jezura | Web | 5. srpna 2011 v 12:44 | Reagovat

[1]: Ano, dort byl výstavní.
[2]: Taky jsem zvědavá jak to nakonec s tou matematikou a Terezkou dopadne.
[3]: Bylo nám všem fajn.
[4]: No, máme to nastavené tak, že se oslavy konají u oslavence. Uvidíme, až na tom budeme ještě hůř, tak třeba.
[5]: Dík za pochvalu, u mne nejde ani tak o kolínko, jako o ten výron. Hlavní je, že můžu chodit. Už je jedno jak.
[6]: No vidíš, pořád se něco dozvídám nového, ale kotník zpevňuji, bez toho to špatně chodí.
[7]: Maminka je teď v Brně u sestry, pojedu k ní až bude zase doma. A slivovička? Tak ta už je dávno pro nás pasé, ani jsem jí nikdy moc neholdovala, ale anděla strážného potřebujeme každou chvíli.
[8]: Laděnce pozdrav vyřídím a dík za přání brzkého uzdravení, určitě to bude brzy OK, MUSÍ!
[9]: No, u mne padání - to není nic nového, tak takový "normální" den blbec.
[10]: Také si to často říkám při čtení blogů, ale "jen" říkám. Ale zase na druhé straně vím, kam už nemám chodit. Inu není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Určitě patříš do jiné kategorie.

12 Lada Lada | 5. srpna 2011 v 12:53 | Reagovat

Laděnka si pozdrav přečetla sama. ;-) Děkuji a také zdravím do Olomouce. :-)

13 Amelie Amelie | Web | 5. srpna 2011 v 18:16 | Reagovat

Krásný dort. K narozeninám přeji vše nej nej nej a splnění tajných snů. A jinak tobě také brzké uzdravení...to se tak někdy semele.

14 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 6. srpna 2011 v 0:25 | Reagovat

O kotnících mohu psát dizertaci.
Trápí mne to od 18 let, z Tater ( neošetřeno ). Jakmile kotník "brkne" a bolí, hned si sednout a vyloučit zatížení na 2 hodiny ( ani krok dál a když, tak o berli ). To je totiž rozhodující pro konečný stav. Když se projeví otok, stáhnout s octanovým obkladem a čekat tři dny. Jinak totiž je nebezpečí prasklého chrupavčitého pouzdra kloubu, výtok kloubního mazu do mezitkáňových prostor, zatuhnutí mazu, který zabrání zhojení pouzdra. Tím se stane kloub ( viklavým s náchylností na recidivu úrazu ). Samozřejmostí jsou po delší dobu po úrazu pevně šněrované boty se širším a neochozeným podpatkem. Takto lze i bez doktora docílit uspokojivé odhojení. Rozhodně se nedoporučuje hned po úrazu "skákat" k doktorovi. Raději požádat o návštěvu ( při otoku ) a převoz.

15 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 6. srpna 2011 v 0:28 | Reagovat

Slivovice ( a každá pálenka ) má i jiná využití. Na př. v griotce se sníží obsah alkoholu skoro na polovinu a je to pití, vhodné na oslavy zejména pro ženské osazenstvo. Zhodnotí se ovoce a "zcivilizuje" se i pálenka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama