MOJE MILÁ SESTŘIČKA

23. srpna 2011 v 14:22 | já |  RODINA
Musím. Ano, musím zase psát něco o rodině, tentokrát o mé o čtyři roky mladší sestřičce. Jak jsem ráda, že se máme. Vůbec si myslím, když je někdo jedináček, že je o hodně ošizen. My, sestřičky, máme ještě brášku. O hodně mladšího, ale také za něj jsem vděčná.

Je tedy patrné, že já jsem nejstarší. Poměrně brzy jsem odešla z domova, o tom jsem tady už mockrát psala a odstěhovala ze z okolí Brna až sem na sever Čech. Před 10 lety se z Moravy odstěhoval do Čech i můj bratr a za rok vzal sebou maminku. Sestra ještě ten rok, co se odstěhovala i maminka, ovdověla. Zůstala nám tedy v Brně sama, ale naštěstí má syny a vnoučátka.

Ještě musím dodat, že sestřička je oproti mně zcela fit. Pracovala dlouho přes důchodový věk, protože se bála toho, co bude sama doma celý den dělat. V létě má zahradu, ale v zimě? Jakmile se narodila před 2 roky její nejmladší vnučka, zůstala nadobro doma a já si myslím, že se vůbec nestačí nudit.

Momentálně má u sebe už více jak dva měsíce maminku, která téměř nevidí a ona se snaží, aby bylo mamince dobře, nemusela nic dělat a hlavně taky měla společnost. Tedy téměř denně vaří, mamince zajistí kompletní servis, přitom stačí dělat na zahrádce, na kterou musí dojíždět tramvají, zpracovává také přebytky ze zahrádky, takže se tam věčně zavařuje, nakládá, zkrátka se konzervuje léto na zimu.

V poslední době ji obdivuji ještě víc. Když je vždy u ní maminka, tak se tam dveře netrhnou, všichni babiččini vnuci se s ní chtějí vidět. Sestra má dva syny a čtyři vnoučata, ale v Brně bydlí stále bráškovo dva synové, kteří také babičku rádi uvidí.

Tak se to teď tak sešlo, že v pátek přišel bráškovo syn s rodinou. V neděli měl do Brna cestu bráška, tak se pochopitelně stavili i se švagrovou a ještě jednou známou také. Dnes by měl přijít na návštěvu bráškovo druhý syn se svou přítelkyní, v týdnu se po krátké dovolené přijde podívat sestry syn s manželkou a tím nejmenším "zlatíčkem", v sobotu přijede na dva dny syn ze Zlína s celou rodinou, mají tři děti.

A sestra? Zvládá, ale už si myslím, že také brzy bude ráda, až bude zase na chvíli v jejím bytečku klídek a tichoučko. Pro všechny se snaží připravit vždy nějaké dobrůtky, k tomu má maminku, zahrádku, domácnost. Já, která musí každou chvíli poposedávat, aby si odpočinula, já ji tedy obdivuji. Jsem moc ráda, že zatím nemá žádné zdravotní problémy a ani tímto nechci nic přivolávat, jen říkám, že jsem ráda, že dokáže mamince v jejích 91 letech zpříjemnit vždy zase kus života.

Bráška se také stará o maminku jak mu síly stačí, ale jsou se švagrovou od rána do večera v práci. Podnikají a to dnes už jinak nejde. Z něčeho musí žít. Také k tomu má na starosti celý dům a zahradu.

Na jednu stranu já, protože jsem nejstarší, se dá říct, že si užiji rodičů nejvíc, ale u mne je to v podstatě obráceně. Ve svých 21 letech jsem se odstěhovala do pryč a teď už jsem na tom s tím mým pohybovým ústrojím tak zle, že bych se o maminku v životě nedokázala tak postarat, jako moje sestra. Stačí mi manžel a velký byt. I s těmi okny mi pomáhaly děti. Já si tedy nestěžuji, ale vůči mamince mám někdy špatné svědomí a výčitky. Kdyby to bylo jen na mně..... určitě ji mám co vracet. Všechny vás mám ráda a Tobě, sestřičko, velké díky!
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Iveta Iveta | Web | 23. srpna 2011 v 17:36 | Reagovat

Ježurko - moc krásné poděkování sestře jsi napsala, určitě si ho zaslouží. :-) Neměj výčitky vůči mamince, pokud ti to zdraví nedovolí, maminka jistě chápe a nejsi sama, takže se má o ní kdo postarat. Jsou na tom mnozí daleko hůř s výčitkami. Mladí jsou nemocní a nemohou se starat ani o sebe a své rodiny, natož rodiče :-( Jste krásná, rozvětvená, velká a milující rodina.
Takových je velmi, velmi málo - věř tomu. Raduj se s nimi z každého dne a netrap se nad tím, co nejde vrátit či udělat jinak. :-) Krásné poděkování, také jdu takové své sestře napsat. :D

2 Jarka Jarka | Web | 23. srpna 2011 v 17:54 | Reagovat

Nemůžeš za to, že tě život zavál na druhou stranu republiky. Tvoje sestra je moc hodná, že se o vaši maminku stará a určitě to dělá s láskou. To, že se u ní dveře netrhnou by mi asi trošičku vadilo, mám moc ráda návštěvy, ale na druhou stranu, potřebuji i samotu a klid. ;-)  :-D Sestra je opravdu zlatý člověk, a jistě bude tvému poděkování ráda. Hlavně, ať jí slouží zdraví a vydrží životní elán. :-)

3 signoraa signoraa | Web | 23. srpna 2011 v 21:27 | Reagovat

Ježurko, zažívala jsem stejné pocity jako ty. Odešla jsem z domova před 39 roky a jezdila jen na občasné návštěvy. Moje mladší sestra zůstala doma a stejně jako ta tvoje před pár roky ovdověla. Také jsem si byla vědoma, že mamince věnuje mnohem víc péče než já, která jezdila po třech týdnech na návštěvu a zařídit mamince nákupy. Problém byl ten, že maminka nechtěla ke mně do Prahy, prý by si tu nezvykla.
Měla jsem výčitky svědomí a byla jsem neskonale vděčná své sestře, která byla mamince nablízku.
Ještě, že ty sestry máme. :-)

4 otavinka otavinka | Web | 23. srpna 2011 v 22:13 | Reagovat

Milá Ježurko, krásný článek a poděkování sestřičce. Já už zůstala z mých sourozenců sama a o maminku jsem se ani nemohla postarat, protože vzdálenost z Hané do Tábora bylo přes osm hodin autobusem či vlakem. A moje maminka na Moravu nechtěla a tak se o ní starala manžela mého bratra poslední rok před smrtí.

5 verca verca | Web | 23. srpna 2011 v 22:21 | Reagovat

Libuško já jsem ze tří sourozenců nejmladší, mám ještě o šestnact let starší sestru ta už má přes 75 let a bratr byl o 20 let starší a už není mezi náma ale jsem ráda že mám ještě aspon sestru :-)  :-)  :-)

6 annapos annapos | E-mail | Web | 24. srpna 2011 v 0:42 | Reagovat

Jak říkám, klape vám to jako mlýnek na potůčku a to je dnes vzácné, dobré rodinné vztahy, nikdy to není samo sebou, dá to totiž práci a úsilí, je třeba hodně lásky a tolerance, je vidět, že to vše u vás v rodině je.

7 Zdeňka Zdeňka | Web | 24. srpna 2011 v 13:01 | Reagovat

Krásné vyznání sestřičce,to ji určitě udělá velkou radost.Maminka má díky ní oporu ve stáří a ty můžeš být klidná,že je o ni skvěle postaráno.
Moc tě zdravím a vydž ty vedra co teď řádí.

8 jezura jezura | Web | 24. srpna 2011 v 13:50 | Reagovat

[1]: Díky za krásná slova  a jsem ráda, že jsem tě taky inspirovala k něčemu hezkému.
[2]: Ano, hlavně, ať jí vydrží to zdraví, to je potřeba, já to vidím na sobě den ze dne víc a víc.
[3]: Ano, taky jsem ráda, že jsem nebyla jedináček a u tebe, Alenko, jsem již poznala jak moc jsi měla maminku ráda.
[4]: Vím, Hani, že tě to taky mrzelo, člověk si říká, že maminka na nás měla vždycky čas, ale proto nemám maminku méně ráda, že? Mám a moc.
[5]: Vidíš, Verčo, tak u vás to bylo podobné jako u nás. Ale trošku větší věkový rozdíl. Bráška je mladší ode mne o 14 let a sestra o 4. Ale to není na závadu, že?
[6]: Aničko, děkuji ti za krásná slova uznání. Věřím, že vydržíme!!
[7]: Děkuji za pozdrav, též zdravím tu moji oblíbenou "šikulku". :-)

9 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 26. srpna 2011 v 23:07 | Reagovat

Kéž by měli všichni tak hodné sourozence a také tak dlouho svoji maminku. :-)

10 Amélie Amélie | Web | 27. srpna 2011 v 18:33 | Reagovat

Moc hezky napsané... i já jsem ráda, že mám bráchu...ted okolo mě běhá, když nemůžu chodit..díky Bohu za něj.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama