MOJE CESTOVÁNÍ PO SVĚTĚ –7. část

7. srpna 2011 v 13:32 | já |  JEN TAK
Život šel dál i v roce 2003, tak jsme se s rodinou rozhodli hned na začátku roku, že se sejdeme u nás a dohodneme si termín další dovolené do Itálie. Klaplo to, hned v lednu jsme zaplatili zálohu, hned bylo veseleji, zase jsme se měli na co těšit.

Přesto, že jsme s manželem stále museli navštěvovat nějaké lékaře, tak jsme si řekli, že do toho ještě půjdeme. A nechám vás hádat, kam jsme si to vybrali? Správně, do našeho oblíbeného Bibione.
No, posuďte sami, bylo nás dost, ne? A to ještě já chybím, jsem na té straně foťáku, která není vidět :-).
Tady jsme na pláži, jsem tam i já, ale nikdy se s námi nefotil manžel jedné paní, takže pořád někdo chybí!
Manžel se velice rád fotí vedle všelijakých poutačů, figurín a tak, ani tady to nebylo výjimkou.

I v roce 2004 jsme se jeli podívat do Itálie. Tentokrát do Lignana a jeli jsme jenom my s manželem a dcera s dětmi. Syn odmítl mačkat své dlouhé nohy v autobuse a dráždit si své žaludeční vředy. Takže žádní Hujerovic, bylo nás podstatně méně, ale také se nám tam líbilo.
V takovém apartmánu jsme bydleli, děti měly prostor na hraní venku před vilkou.
Takhle krásná zeleň tam byla všude, moc se mi líbily i kruhové objezdy, které měly uprostřed palmu.

Konečně se dostávám k mému poslednímu zahraničnímu cestování.

Je rok 2006 a my, Hujerovic, jsme odjeli zase k moři do Itálie, do Bibione, protože vnučka už vyhrožovala, že je jí 18 let, tak už s rodiči na dovolenou jezdit nebude, že je to naposledy. Riskla jsem to, ale moc dobře to nedopadlo.

Dojeli jsme včas a v pořádku, ani se mi to nezdálo tak hrozné, páteř nebolela víc, než kdy jindy, prostě pohoda. Jen se mi hůř vstávalo ze židle, když jsem chvíli seděla, musela jsem to "rozchodit". Manžel mi vždy říkal, abych se narovnala, že budu celá křivá, ale ono to nešlo, až za chvíli. Zkrátím to. Bolesti se den ze dne stupňovaly, ale ještě jsem to vždy zvládla s lékem proti bolesti. Až přišel pátek, náš předposlední den, protože v sobotu jsme měli odjíždět zpět domů. Já jsem už nic nerozchodila a když jsem si odpoledne lehla, již jsem se nemohla ani posadit, natož vstát. Zkoušela jsem vstát zrovna v době, když do našeho apartmánu přišla snacha a když mě viděla, běžela k "nim", aby mi přinesla něco na bolest, protože můj lék mi nepomohl. V tu chvíli byli kolem mne všichni, radili se, co se mnou, vnučky se pořád ptaly, jak mi mohou pomoci a kluci, zda něco nepotřebuji. Nejstarší vnučka poslala SMS zprávu našemu delegátovi, že nemohu už ani chodit a ten odepsal, že mne odveze na pohotovost, abych nikami nechodila (?).

Požádala jsem nejstarší vnučku, aby jela se mnou, protože umí dobře anglicky, kdyby bylo potřeba a taky mě musela podpírat, abych vůbec ten kousek k autu a od auta došla. Na pohotovosti byla plná čekárna lidí, ale sestřička v recepci a pak i ostatní pacienti, když viděli, jak jdu, tak mě hned pustili k pí doktorce. Pí doktorka mě opravdu srdečně litovala, že mi tu cestu domů nezávidí. Ptala se taky, jestli by mi někdo mohl píchat injekce. Řekla jsem, že asi ne, ale vnučka, která byla se mnou i v ordinaci řekla, že by to zkusila. A to studovala gymnázium, ne zdrávku. Tak jí pí doktorka udělila krátkou instruktáž, já dostala 2 injekce na cestu, recept na další i na prášky a jely jsme zpět. Když jsme přijely k naší ubytovně, všichni zbývající "Hujerovic" byli venku a netrpělivě mě čekali. Hned jsem měla "na krajíčku", bylo to milé.

Vnučka, která měla větší strach než já, mi píchla večer další injekci, pak druhý den ráno. Opravdu byla šikovná, ani jsem nic necítila. Večer cestou domů jsem měla dostat další a pan řidič řekl, že první zastávka je později, než potřebuji, ale pak zajel na malé odpočívadlo a řekl, že to je pro tu paní na tu injekci, ale všichni zůstali v autobuse, jen já se natočila s holou zadnicí, rodina mi dělala "stěnu" a vnučka píchla injekci.

Dobře to nakonec dopadlo, cestu jsem přestála v pořádku.

Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Poznala jsem, jakou mám perfektní rodinu, jak měli všichni o mé zdraví starost a ten den, i když bylo krásně, nikdo z nich k moři nešel a všichni "skákali" kolem mne. Od té doby jsme už si opravdu k moři netroufli a pokud vím, nebyli ani "mladí".
Tak tady to ještě jakž takž šlo, to je naše rodina na pláži.
A takhle to vypadalo, když jsme šli všichni, tedy i ti naši známí, co s námi jezdili, někam na zmrzlinu nebo pizzu.

Další popisky ani fotky netřeba, Bibione už tu je mnohokrát. Tímto tedy končím své vzpomínání na cestování po světě. Moje praktická lékařka mi řekla, že mám s tou mou páteří s cestami konec, že se mohu jet tak maximálně podívat do Pelhřimova. :-) Známe se dlouho, proto si to mohla dovolit a mně nezbylo, než souhlasit a od té doby cestujeme jen po krásách naší vlasti.
Mohu na sebe něco prásknout? To moře mi chybí. Ale manžel má zase zakázánu cizinu úplně, tak jsem si aspoň hezky zavzpomínala.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iveta Iveta | Web | 7. srpna 2011 v 14:38 | Reagovat

Cestování po krásách naší vlasti je také moc krásné :-) Vidíš já píšu o Krkonoších a ani mě nepřišlo, že by mi moře chybělo - zřejmě je to proto, protože jsem neplavec!-:) Škoda, že tvé vyprávění končí, ale proč by jsi nemohla psát i o cestování tuzemském? :-( :-D

2 Sabina Sabina | Web | 7. srpna 2011 v 14:38 | Reagovat

Jiný design by to chtělo 8-)

3 otavinka otavinka | Web | 7. srpna 2011 v 15:02 | Reagovat

Milá Ježurko!
Nádherný článek a fotečky, věru krásné vzpomínky. Taky jsem si dělávala při cestách poznámky. Líbí se mi Tvoje rodinka, jak jste všichni pospolu. Je to moc pěkné. :-)

4 Honziczech lacoste :) Honziczech lacoste :) | 7. srpna 2011 v 15:27 | Reagovat

Tohle musíte zkusit!! Super Česká stránka na vydělávání peněz!!(Mnou odzkoušeno(:) Snadný převod složenkou nebo převodem na ůčet! Stačí se lechce zaregistrovat tím že zadáte svou eMailovou adresu. Co může být snadnějšího? http://www.ermail.cz/link/N7AljAYNCXAAaJCJ2CTaJJXTlaX772X7

5 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. srpna 2011 v 15:39 | Reagovat

[2]:My si sem chodíme hlavně číst a to se dá krásně. Co je platný perfektní design, když psaní buď není moc vidět nebo s prominutím za moc nestojí. Tady je to fajn. Těším se na další vyprávění- třeba i z cest po vlasti ... :-)

6 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. srpna 2011 v 15:40 | Reagovat

[4]:Známe je to v podstatě ,,letadlo".

7 Kitty Kitty | 7. srpna 2011 v 16:01 | Reagovat

[4]:Tak koukám jak sova. Takto vypadá obtěžující reklama? Myslí si TEN, že někoho předsvědčí, aby mu posílal peníze na "ůčet"? "Lechce" bych mu adresu dala, jen kdybych byla úplně mimo. TRAPNÉ, kdyby to nebylo směšné...:-?
Ježurko, promiň... :-)

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. srpna 2011 v 16:02 | Reagovat

Ježurko, škoda ukončení cestování Hujerovic kvůli zdraví. Je vidět, že Tě to skutečně bavilo... :-(  :-)

9 annapos annapos | E-mail | Web | 7. srpna 2011 v 16:10 | Reagovat

Moc pěkně jsi to zvládla, co jsou bolesti že nemůžeš vstát znám velice dobře, a docela ti závidím ten pocit když se kolem tebe točí celá rodina, musí to být moc hezké a prožít takovou rodinnou dovolenou je jistě krásné, naučila jsem svou rodinu že ten kdo se točil jsem byla já a to bohužel už není možné, sil ubývá. Přeji ti Libuško aby jste tak pohromadě drželi vždy, je to moc hezké.

10 Lydie Lydie | 7. srpna 2011 v 21:11 | Reagovat

[2]:
Nám to tady vyhovuje... :-D

11 Lydie Lydie | 7. srpna 2011 v 21:12 | Reagovat

[4]:
To člověk žasne,co se tu najde... :-!

12 Lydie Lydie | 7. srpna 2011 v 21:14 | Reagovat

Tak nějak mě naštvaly ty nepatřičné komentáře....Máte pěkné zážitky a prima rodinu. :-)

13 Lydie Lydie | 7. srpna 2011 v 22:28 | Reagovat

Také by šlo jet vlakem.Do ČERNÉ HORY-Baru nebo Sutomore.Lehátkovým vozem bez přestupu.Z Prahy,či Brna cesta trvá asi 25 hod.

14 Lydie Lydie | 7. srpna 2011 v 22:31 | Reagovat

Je to pohodlné-4 lidi v kupé-/WC na konci vozu.
Cena zpáteční jízdenky s lehátkovým lístkem pro 1 os. asi 4200,Kč.Při společné cestě 4 os. asi 3 000,Kč na osobu.

15 Lydie Lydie | 7. srpna 2011 v 22:35 | Reagovat

Ceny se řídí kurzem Eura. V Černé Hoře jsou pro nás přijatelné ceny.Letos je to asi bezpředmětné-leh.lístky je třeba objednat 3 měsíce před cestou. :-!

16 Hanka Hanka | 8. srpna 2011 v 14:55 | Reagovat

Moc děkuji za pěkné povídání o cestování, byl to celý seriál O_O . A ten závěr? Byl dobrý a snad pro někoho poučný - prostě, dokud člověk může a zdraví to dovolí, má vytáhnout paty z domu a někam vyjet. Tyhle zážitky vám zůstanou a nikdo vám je "neukrade" :-P .

17 Jarmila Jarmila | Web | 8. srpna 2011 v 21:34 | Reagovat

Ježurko, pěkně jste si pocestovali a nyní máte nač vzpomínat. Já bych toho mého nedostala ani do Horní Dolní, natož do ciziny. :-D
Přeji pěkný večer. :-)

18 Lydie Lydie | 9. srpna 2011 v 18:46 | Reagovat

[16]:
Hanko,pěkně jste to napsala.Já ráda cestuji-tak pokud to ještě půjde..Loni jsme měli možnost jet do Itálie-kamarádce se moc nechtělo,/je jí 65 let/,tak ji říkám "lepší už to nebude,na co chceš ještě čekat,leda na smrt.Tak to vzala s humorem a jela také.

19 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 12. srpna 2011 v 16:18 | Reagovat

Milá Ježurko i u nás je krásně :-).Krásné čtení a hlavně konec dobrý-domů jsi se dostala v pořádku díky péči tvé rodiny.No mě holka taky chybí moře-vždy jednou moře a jednou naše vlast.No po operaci vycítila jsem,že manžel se už moře bojí-respektuji a na moře jen tiše vzpomínám. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama