A PRŠELO, JEN SE LILO...
4. července 2011 v 16:56 | já | JEN TAKKomentáře
Pokud jdu ,,do města", počítám s návratem nejméně o hodinku pozdějším. Velké i ty běžné nákupy v marketech mi zajišťuje manžel-jezdí na kole, tak se s nimi nemusí tak tahat. Já chodím jen po okolí, na poštu, do menších obchodů a potkávám na každém kroku známé. Je slušnost se zastavit, poptat se na ,,mezinárodní" situaci a je z toho pokec. Jen mi nějak nejde vybrat to téma, o nikom moc nic nevím a kolikrát je mi trapné si vzpomenout na jméno, pokud toho člověka dlouho nevidím. Většinou si sice tykáme, ale všimla jsem si, že se přímému pojmenování někdy vyhýbám.
Na zmoknutí měl jeden komentující krásné přirovnání . Napsal: Byl jsem tak mokrý, jako by směrem na mě měli hasiči cvičení- tak nějak...
Typickej chlap. Než by přiznal chybu nebo pohodlnost, raději mokne. A pokec s kamoškou přímo v domě - ideál. Ona pomohla, zase jste obnovily kontakt, to je na jeden den docela slušný zisk.
Milá Ježurko, už jsem pokukovala po Tvém blogu. Taky u nás dneska lilo jako z konve. Ještě, že jsou vnoučátka v teple u moře. Za deset dnů snad i k nám doputuje to léto, snad. Před 3 lety mi zemřela sousedka, maminka pc mága a je mi bez ní smutno. Jinak kolem nás je nyní samá omladina bezdětná a tak ani jako hlídací babička nepadám v úvahu jako dřív. Kvůli lijáku jsme ani nešli do obchodu.
Je to potřeba si pobesedovat, člověk trochu vypadne z toho stereotypu, dozví se novoty, zavzpomíná a trochu se poraduje. A když je takové počasí, tak co
U nás také včera pršelo a tak jsem odpočívala, protože jsem poslední dobou v jednom kole nic nestíhám a jsem nevyspalá. Takže jsem odpoledne i spala. Dnes jsem ještě doma, protože je mokro, ale zítra už budeme asi sekat. Dnes bych chtěla vykopat díry na sloupky pro plot, abych měla pokoj od namyšlené sousedky, co se chová podle úsloví "co je tvoje, to je moje" a běda jak ti vleze tvá větev ke mě! Chodí s nosánkem nahoru a přitom je úplně pitomá, vadí ji, že mě sedají ptáci na smrček a jí pak na sloupek. Asi budu učit vrabce sedat jinam. Ještě že tu máme jinak ostatní sousedy normální. Ale jedna, nána
je za deset. Hold i na vesnici je veselo! Ale jinak tu máme spousty báječných lidiček. Přeji ti moc krásný den dnes už i se sluníčkem. ;)
[1]: U nás, co žijeme přímo ve městě a chodíme denně nakupovat, se to až tak nezvrhne. Někdy se ale také hezky dokážeme zakecat, když potkáme víc dobrých známých - je vymalováno.
[2]: To je asi normální, že si někdy nemůžeme vzpomenout na někoho, koho jsme déle neviděli. Já to řeším přímo. Zeptám se. A je to. Nikdo nejsme bez chyby.
[3]: Pravdu díš, nepřiznal nic, ani si však na druhou stranu nestěžoval, že je mokrý.
[4]: Jo, jo, já také často vzpomínám ty už "bývalé" sousedy. U nás dopoledne nepršelo, až jsme vyšli , ale pak to stálo zato.
[5]: Pravdu máš, jenže to bylo moc krátké, budeme se muset obě polepšit.
[6]: Odpočívat je třeba, člověk se pak hned cítí líp. No ale v případě té "nány" od vedle to asi není na dlouho, že? Takové sousedky mám tedy nejraději. Já jsem hned na odpis, když je na mě někdo zlý, tak to bych asi byla brzy hotová. Přeji pohodu, třeba se to ještě zlepší, i když.... já vím.
Zlepšilo cítím se blaze, ten její kombajn se už na našem dvorku neotočí, mám zabetonováno, až vytvrdne beton natáhnu plot. Koukala smutně za oknem, když bude chtít drbat musí obejít dům. Přeji ti moc krásnou středu.
Život ve městě je takřka rodinný, kamkoliv jdeme je vždy možno potkat nějaké přátele, popovídat si a sdílet své radosti i starosti. Mám-li cestu dolů, tak tomu říkáme, jsme-li nuceni jet do města, vím že na každém desátém kroku potkám dlouholeté známé, milé lidi, od kterých se nelze odtrhnout a náš návrat se vždy zvrhne na noční hodiny, většinou jsme někam pozváni na kávu a tak to bývá celodenní výlet, místo rychlého nákupu, tedy se nedivím že deštivá vycházka se u tebe zvrhla v návštěvu, bývají to příjemná zpestření života v důchodu. Zdravím a přeji hezké prožití svátků. Anna