POHÁDKA O ROZBITÉM AUTĚ

4. června 2011 v 18:43 | já |  TÉMA TÝDNE
Zkusila jsem to. Napsala jsem pohádku, která není tak úplně pohádka, protože v době, kdy byla moje vnučka malá, tak se tenhle příběh opravdu stal. Vím, že to auto v ní zanechalo tenkrát velký zážitek a všechno opravdu prožívala. Tak jsem si řekla, že by to třeba mohlo zaujmout i nějaké malé děti.

Jedna malá holčička, která se jmenovala Terezka, jezdívala často k babičce a dědečkovi do vedlejšího města. Jezdívali tramvají, Terezka byla zvídavá holčička, která se zajímala o všechno, co viděla kolem sebe. Z okna tramvaje pozorovala krajinu, ukazovala a jmenovala vše, co viděla a už znala. Jeli kolem kostela, nahoře na velikém kopci byl vidět krásný hrad. Také jeli vedle trati, kde jezdíval vláček a po silnici zase auta.

Terezka byla holčička, ale zájmy měla občas jako kluk. Proto měla také ráda auta a úplně nejraději měla jejich žigulíka. Však se v něm s maminkou a tatínkem něco najezdili!

Proto ji také zaujalo po vystoupení z tramvaje auto, které stálo zaparkované v takovém malém otevřeném domečku. Pokaždé, když vystoupila z tramvaje a auto uviděla, tak se ptala, proč tam stojí.
"Je rozbité, čeká až ho odvezou do opravny, kde ho opraví, aby zase mohlo jezdit", říkával jí vždycky dědeček. Se zájmem se vždy vyptávala, kdy to už bude.

"Auto je moc smutné, asi ho nikdo nemá rád", říkávala Terezka a vždy při další cestě kontrolovala, jak to s tím nemocným autem vypadá. Byla z toho moc smutná a přemlouvala dědečka, jestli by neuměl tomu autu pomoci.

Děda neuměl a auto stálo pořád rozbité na stejném místě. Jednou, když zase jela na víkend za babi a dědou, kouká a vidí, že auto je sice pořád na místě, ale ještě víc rozbité, než předtím. Auto nemělo už ani kola.

"Tak to mu ani v té nemocnici pro auta nepomůžou", říkala Terezka, "chudáček autíčko, je mi ho líto".

Trvalo to opravdu dlouho, co tam v tom malém přístřešku stálo to rozbité auto. Když jednou zase Terezka přijela k babičce, auto už tam nebylo.

"Určitě už je v té nemocnici pro auta" říkala, to jsem ráda, že už bude zase spravené a nebude tam tak smutně sám stát. A ještě zavolala do dálky: "Autíčko, ahoj a měj se!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Introverted Introverted | E-mail | Web | 4. června 2011 v 19:01 | Reagovat

Hlavně že autíčko odjelo do nemocnice,a tak je skoro jisté že to dopadlo dobře :-D

2 Recca & Kitty Recca & Kitty | Web | 4. června 2011 v 19:11 | Reagovat

[1]: Přesně!

Úplně skvělá pohádka! :-D Autíčkoo :D Do nemocnice s ním! Prostě skvělý naprosto :D

3 Kýtušš Chvojková <33 Kýtušš Chvojková <33 | Web | 4. června 2011 v 19:16 | Reagovat

:-D  :-D  :-D  :-D prosím nedal/a/ by si mě hlásek ?? http://nikinky-club.blog.cz/1106/finale-o-nejlepsiho-clubaka#komentar90601444  pro Kýta !  písni na blog → klik web a oplatím!→promiň za reklamnu!

4 Xuri de LaSang Xuri de LaSang | Web | 4. června 2011 v 19:17 | Reagovat

Naozaj krásna rozprávka zo šťastným koncom. Terezka musela byť naozaj bystré dievčatko. Malo rado autíčka...téda :D Zlaté. :-)

5 edithhola edithhola | E-mail | Web | 4. června 2011 v 21:06 | Reagovat

To se mi moc líbí, jak děti všemu a všem mávají. Nikdy na to nezapomenou. Kuba nedávno, zamával mouše na chodníku a ještě ji popřál: Ať tě nikdo nezašlápne! Hezká pohádka pro dítko se šťastným koncem.

6 Margarita Margarita | Web | 5. června 2011 v 10:54 | Reagovat

Moc pěkná pohádka s pěkným koncem. ;-)

7 otavinka otavinka | Web | 5. června 2011 v 14:31 | Reagovat

Milá Ježurko!
Roztomilá pohádka. Děcka to vidí vždycky jinak a mají ohromnou fantazii.Dodnes čtu ráda pohádky. Přenesu se do dětských let a jsem alespoň na chvilku doma, v Písku nebu někde u babičky. Někdy je přání otcem myšlenky a v noci je z toho krásný sen. :-)  :-)  :-)

8 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. června 2011 v 15:58 | Reagovat

Náš chlapec se zase chodil dívat na nádraží, na vláčky. Ten nejstarší měl rád různé budovy, dokonce jsme se byli dívat na obrázky v kostele, znal historické památky ve městě už ve školce. Prostřední zase znal kdejakého psa ve městě. Každou neděli s ním muž obcházel město a on věděl, kde jakého psa mají. I učitelka ve školce si toho všimla, že to při procházce věděl. Děti si všímají i toho, co je pro nás běžné. :-D

9 adaluter adaluter | Web | 10. června 2011 v 12:00 | Reagovat

Je vidět, že děti si žádají dobré konce, moc hezká pohádka. :-)

10 Karfigolka Karfigolka | E-mail | Web | 25. června 2015 v 14:07 | Reagovat

V autě je bezpečnost zajištěna airbagy, ale co třeba zboží v obálce? Raději bych tam dala výplň https://www.ebal.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama