NEVĚRA – TA BOLÍ

3. května 2011 v 14:44 | já |  TÉMA TÝDNE
Na téma tohoto týdne bych mohla napsat přímo román. Tedy ne, že bych měla já takové zkušenosti, ale jsou to mé poznatky z manželství. Tedy uvedu aspoň tu první a pro mne nejhorší a zásadní nevěru, která mi pak změnila celý život.

Vdávala jsem se zamilovaná ve dvaceti letech za svého prvního kluka. Byla jsem odhodlaná a počítala jsem s tím, že to bude navždy.

Hned ze začátku jsem moc chtěla dítě. To se nakonec docela brzy povedlo a do roka se nám narodil syn. Jo tenkrát, v šedesátých letech, to byla bída o byty, ne jako teď, všude kolem je bytů volných, že si fakt můžete vybírat! Tenkrát jsme se kvůli bytu odstěhovali 350 km daleko od rodičů, sourozenců, přátel a kamarádů jen proto, abychom měli kde bydlet. Neměli jsme skoro nic, těch pár peněz nám nestačilo na zařízení, tak jsme museli počkat, až dostaneme novomanželskou půjčku a pak zařídili "náš" byt ne podle toho, co by se nám nejvíce líbilo, ale podle peněz.

Nestěžovala jsem si, měli jsme se rádi, měli jsme zdravého syna a sami sebe.

Manžel tenkrát pracoval jako placený "svazák", byl tudíž stále mezi lidmi, schůzoval i večer, ale vše bylo v pořádku. Tedy já si to tak myslela.

Vyskytly se problémy, ale kde nejsou, že? Tak jsem vždy přivřela jedno oko, o nevěru tenkrát ještě nešlo, tak jsme jeli dál.

Když bylo synovi pět let, narodila se nám dcera. Manžel pořád chodil schůzovat i po večerech, občas také přišel trochu víc "rozjařený", ale já se starala hlavně o domácnost a děti, když bylo dceři 4 měsíce, tak jsem už šla do práce, proto jsem nic neřešila.

Úplně náhodou jsem se dověděla, že má manžel milenku. Pamatuji si, jak jsem jela s dětmi sama vlakem k rodičům tu dálku, dceři ještě nebyl rok, ještě nechodila, synovi bylo šest. Jednou takhle večer jsem mu šla z pošty zavolat (tenkrát ty telefony ještě nebyla taková samozřejmost) a nedovolala jsem se. Byla jsem proto jako na trní a sbalila jsem děti a okamžitě jela domů dřív, než jsem měla.

Do bytu jsem se nemohla dostat. Klíče byly zevnitř otočené. Tak jsem zvonila, bouchala a co myslíte, že bylo uvnitř? Správně. Manžel tam byl se svou milenkou. Otevřel mi v župánku a ona se dooblékala v obýváku. Myslela jsem, že je to pro mne konec světa. Nebudu podrobně popisovat, jak jsem reagovala. Jen jedno povím. Večer jsem si sedla k plynové troubě a už už jsem chtěla.... já vím, byla to hloupost, měla jsem děti. Naštěstí on mi v tom zabránil...

Pár týdnů nato mi řekl, že si zasloužím odjet na dovolenou, že se o děti postará, doslova mne "vypudil" na 14 dní. Když mně šel odnést věci k autobusu, tak jen tak mimochodem mi oznámil, že podal žádost o rozvod. Prý všichni mají ženu a milenku, on bude lepší a nechá si jen jednu. Milenku. A jako třešničku na dortu mi sdělil, že zažádá o děti do své péče! To bylo přání krásné dovolené!

A jak to dopadlo? Znepříjemňoval mi ten rozvod jak jen mohl. Já jsem řekla, ať si jde, ale děti jen přes moji mrtvolu. Napřed chtěl obě, pak jen staršího syna, nakonec "prý uznal, že se o ně dobře starám", tak vzal svůj návrh zpět.

Poznamenalo to celý můj další život. Lpěla jsem vždy na dětech, ale pak to bylo o dost větší a ten strach, abych je dobře vychovala, něco nepokazila...... jsem ráda, že se mi to povedlo. A moje vnoučata mají opravdového dědu v mém manželovi. Jejich "pravý" děda je nikdy ani neviděl.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alisa Alisa | Web | 3. května 2011 v 15:02 | Reagovat

Uf... Toto je taký "klasický" prípad nevery . Neviem, kvôli nevere sa chcieť zabiť ? Príde mi to... hlúpe . Hlavne ak sú v tom deti . Inak to nesúdim, nemyslím, že mám právo do toho kecať . No hlavne, že si si našla niekoho lepšieho . :-) (No teda dúfam, že si si našla lepšieho manžela...)

2 Alisa Alisa | Web | 3. května 2011 v 15:02 | Reagovat

[1]: Teda, ak ti môžem tykať... to ma ani nenapadlo . Ak to veľmi prekáža, tak sa ospravedlňujem .

3 ℳárSsí* ℳárSsí* | Web | 3. května 2011 v 15:05 | Reagovat

To je strašný ale hlavně že to nakonec tenkrát dobře dopadlo. :)

4 Edith Holá Edith Holá | Web | 3. května 2011 v 15:05 | Reagovat

Dost hrůza. Ještě ji objevit ve svém bytě! Je "zajímavé", jak to někteří chlapi po ... a místo omluvy ještě chtějí sebrat děti.

5 Vendy Vendy | Web | 3. května 2011 v 15:06 | Reagovat

Nevěra bolí. V první řadě je to podraz na nejbližším člověku. A tady to byl podraz přímo nestydatý... člověk se musí v životě vypořádat s hnusnými věcmi, a myslím, že jsi to zvládla dobře. Výsledek tomu nasvědčuje, dobře vychované děti a pěkná vnoučata. Ten blbec si možná vykoledoval další nevěru od své tehdejší milenky, nebo byla milenka opuštěna pro další milenku. Ale to už jsou jeho problémy, a tak ať jde k čertu.
Nevěra je zlá, ale myslím, že nevěra jako ojedinělý úlet by se tolerovat dala. (A rozumní nevěrníci drží laskavě jazyk za zuby a nevyplakávají se ze svých nevěr svým protějškům...)
Možná jsem to napsala trochu zmateně? :-?  8-)

6 signoraa signoraa | Web | 3. května 2011 v 15:08 | Reagovat

Libuško, tohle je opravdu silný příběh. Bohužel spousta manželství zkrachuje kvůli nevěře jednoho z partnerů. Moje švagrová se dozvěděla, že její táta žil také dvojím životem v den, kdy dostal infarkt. V nemocnici se setkaly obě ženy, manželka a milenka. Obě si přivedly své děti. Švagrová v tom špitále zjistila, že má 14 letého bratra. Byl to pro všechny šok.
Ale asi se to mělo stát. Tvůj manžel je báječný člověk, který plně nahradil biologického otce. Říká se, že táta není ten, který děti splodil, ale ten, který je vychoval. :-)

7 otavinka otavinka | Web | 3. května 2011 v 16:12 | Reagovat

Milá Ježurko !
Krásný příběh se šťastným koncem. A ještě na dané téma. Hlavně, že Ti to dobře dopadlo a našla jsi svého drahouška na celý život. :-D

8 Shariony Shariony | Web | 3. května 2011 v 17:05 | Reagovat

Já bych ho .. ale škoda mluvit. Musel to být hrozný šok. Ale aspoň se ukázal, jaký je a tys mohla najít někoho mnohem lepšího. :-)

9 annapos annapos | E-mail | Web | 3. května 2011 v 17:14 | Reagovat

Jistě je to velice dávno a vzpomínka na to tě již nebolí, protože život jde dál a vše se jednou zahojí, důležité je aby nezůstaly jizvy a podle toho jak hezky píšeš o svém životě, jsem přesvědčena že nemáš žádné šrámy na duši a jsi šťastná a spokojená. Přeji ti z celého srdce aby to tak zůstalo navždy a ať žiješ do sta nejméně a oslav to v krásném teploučkém a milém ježčím hnízdečku, tak jak si představuješ. Anna

10 Květa Květa | Web | 3. května 2011 v 18:54 | Reagovat

Milá Libuško, k Tvým zítřejším kulatým, zakutáleným narozeninám, přeji hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a elánu do dalších let.  Květa :-)  :-D  :-D  :-P  :-P

11 adaluter adaluter | Web | 3. května 2011 v 19:01 | Reagovat

Neumím si něco takového ani představit, jen to čtu, úplně se ve mně vzdouvá vztek i za tebe. Pro tu nehoráznou drzost, kterou měl, ať už při té nevěře, nebo i potom, při rozvodu, ještěže už je to za tebou a mělo to vlastně všechno šťastný konec. :-)

12 DITA77 DITA77 | 3. května 2011 v 20:44 | Reagovat

Ahoj.Přidává se k tobě do této diskuse.Ona to nemusí být jen nevěra,ale i alkohol,drogy,žárlivost.apod.Kté žárlivosti ..známá nikoho neměla a jen ji tím týral a doháněl k zoufalství.Měla s ním 3 kluky - celý život to trpěla a letos,když ji syn po havárii zůstal na vozíku a on se o něj nepostaral , tak se konečně rozvedla.Je s ním sama dva synové jsou ženatí...tak ti přeji,abys byla šťastná,ono bolí všechno 8-O  :-)Nejhorší je psychické a fyzické týrání... :-)

13 Dubious cat Dubious cat | Web | 3. května 2011 v 23:02 | Reagovat

Děkuji za smysluplný článek ze života! Mladší ročníky se tu vyjadřují dost hrozně.. Jelikož pročítám všechny články, udělala jste mi opravdu radost, ač to může znít vzhledem k obsahu podivně. V pondělí se čekejte ve výběru článků TT:)

14 Jitka Jitka | Web | 4. května 2011 v 23:19 | Reagovat

Když jste překonali počáteční potíže, které jsme tehdy měli všichni, tak přišla taková rána. Nakonec je dobře, že jste se rozvedli. Stejně už by jsi neměla nikdy jistotu , že to neudělá znovu. Přeji Ti štěstí a protože jsem zřejmě prošvihla Tvoje narozeniny, tak k tomu štěstí i hodně zdraví a bezstarostný život. :-)

15 jezura jezura | Web | 5. května 2011 v 13:51 | Reagovat

[1]:[2]: Taky jsem si pak vynadala, co se do mě vešlo, ale to byl pro mne nepředstavitelný šok. Myslela jsem, že budeme spolu do konce života jako moji rodiče. [:tired:]
[3]: To jsem věděla hned poté. :-x
[4]: Bohužel, bylo to ještě potom dlouhé trápení, mohla bych to psát jako román. Ale naštěstí s dobrým koncem. 8-)
[5]: Nenapsala jsi to zmateně, rozumím a přiznám se, že jsem po nějakém čase mu chtěla i tu nevěru tolerovat, ale udělal to znovu. :D
[6]: To, co popisuješ, to musela být opravdu hrůza. Ani se nedivím, že pak dostal infarkt, takových let žít dvojím životem, to je nápor na nervy. Jo a za svého manžela jsem ráda. ;-)
[7]: Sice to trvalo, ale našla. :-)

16 jezura jezura | Web | 5. května 2011 v 13:57 | Reagovat

[8]: Je to tak, ale než jsem se s tím trochu srovnala, to mě ještě stálo nervů. [:tired:]
[9]: Děkuji za krásná a milá slova. Mám hodného muže, hodné děti i vnoučata. Co víc bych ještě chtěla? Stačí. Fakt. 8-)
[10]: Děkuji moc. :-D
[11]: Ta drzost - to jsem ani nemohla všechno napsat, co mi ještě říkal, jak ji bránil a děti na to koukaly. ???
[12]: Máš pravdu, jsou na tom některé ženy mnohem hůře. Ale ani toto bych nikomu nepřála. 8-O
[13]: Děkuji za pochvalu, ale toto psal sám život. ???
[14]: Ano, překonali jsme toho opravdu dost, říkám, bylo by to na knihu, proto se všichni divili, že po tom všem jsme nezůstali spolu. Ale byl to asi osud. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama