I ZPACKANÝ ŽIVOT MŮŽE BÝT KRÁSNÝ

27. května 2011 v 14:40 | já |  JEN TAK
I když chci psát o něčem úplně jiném, musím se pochlubit, že jsem dnes udělala trošku víc pro své zdraví, hlavně pro své srdíčko.

Byla jsem celkem 4 x venku a tudíž jsem dnes vyšlápla 252 schodů. To zaslouží pochvalu, ne?

Ale původně jsem chtěla říct, že jsem potkala jednu moji známou, která bydlí v protějším domě přes ulici a známe se - no určitě tak 40 let. Slovo dalo slovo, měly jsme kousek společné cesty, tak jsem se zeptala, jak jde život.

Paní Anny, jak jí všichni říkají, byla jen jednou vdaná a nemá žádné děti. S manželem začínala jako hodně mladinká a jak jsem slyšela, tak v šestnácti letech otěhotněla a šla na potrat. Partnera, se kterým začínala a přišla tenkrát i do jináče, si vzala. Bohužel to skončilo tak, že i když se snažila jak mohla, dítě neměli. A ona ho tolik chtěla. Vím od mé bývalé sousedky, že její manžel, který jezdil s nákladním autem, si rád užíval i s ostatními ženami, ale ona o tom asi neměla ani páru.

Dopadlo to tak, že tak kolem čtyřiceti let přišla o manžela. Měl autonehodu, kterou nepřežil. Zůstala sama, bez manžela, bez dětí.

Jak šly roky, pořád ji bylo vidět jezdit s kočárkem, vodit děti ze školky a do školky. A ty děti nebraly konce. Anny je jen o 4 roky starší než já, ale běhá jako srnka, vypadá pořád dobře, je štíhlá a fit. Dnes jsem se jí ptala, co je nového. Hlásila, že byla sedm týdnů v Hradci u sestry, že tam má u nich v baráku svou místnost a jezdí tam vždy na delší dobu. Tak jsem se dovolila zeptat, kolik má nebo měla sourozenců, že pořád vozila a vodila nějaké děti.

Bylo prý jich 7. Bratr a sestra již nežijí, ale ještě je jich pět sester. Té sestře, která zemřela, prakticky vychovala děti a pak se starala i o děti jejích dětí, tedy o vnoučátka. Každou neděli jsou prý zvyklí k ní chodit na kávu a už jí volaly, kdy už se vrátí domů. Na Vánoce prý má plný dům lidí, naposledy jich tam bylo 13! No, není to krásné, když takhle drží rodina pohromadě? Stýkají prý se pravidelně i neteře a synovci, pokračují dál v této krásné rodinné tradici.

Řeklo by se, že měla zpackaný život bez dětí a pak i bez manžela, ale vynahradila jí to její rodina. Dětí si užila možná víc, než leckterá máma a je spokojená. Já to říkám pořád, rodina je rodina a jsou to, nebo by to měli být ti, kteří vás vždy podrží a mají rádi. A Anny, tu musí celá rodina milovat! Ona je opravdu příkladem pro nás všechny.

Tak, milá Anny, hodně zdraví a elánu do dalších let!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 27. května 2011 v 15:59 | Reagovat

Já si myslím, že každý z nás dostává v životě řadu šancí na štěstí. Záleží na našem postoji a naší schopnosti ty šance využít. Můj život možná také nebyl úplně jednoduchý, ale dneska jsem spokojený člověk. Jak říká filozof Seneca: „Šťastný a bohatý je ten, kdo toho ke štěstí a bohatství málo potřebuje."

2 Naďa Naďa | Web | 27. května 2011 v 16:47 | Reagovat

Já bych ten život zpackaným nenazvala, podle mě, i když prošla tím martiriem, má život s rodinou, šťastný.

3 Naďa Naďa | Web | 27. května 2011 v 18:28 | Reagovat

Tak jsem to tvé vzpomínání dorazila celé, na druhý zátah. Hezky se to četlo.
Jakožto lázeňsky zkušená bys mi mohla poradit. Jedu na 3 dny do lázní a nevím, zda se tam dává nějaké dýško. Poraď, prosím!

4 Shariony Shariony | Web | 27. května 2011 v 20:16 | Reagovat

Já tak ráda slýchám o tom, že někde rodina drží při sobě! :-) Je to krásné a moc si přeju, abych to tak taky jednou měla.

5 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 27. května 2011 v 23:26 | Reagovat

[3]: Já si dovolím také poradit.Dýško nedávat,stejně budou usměvavý či zamračený i bez dýška.Je to v lidech a procedur by více tak i tak nedali.Raděj si zajdi na kafíčko či na víneček namísto dýšek. :-)

6 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 27. května 2011 v 23:28 | Reagovat

[3]: Dovolila jsem si poradit a jsem SPAM.Ježurko ta paní ani neví jakou má skvělou rodinu,ne vždy to tak je. :-)

7 Otavínka Otavínka | Web | 28. května 2011 v 6:47 | Reagovat

Milá Ježurko,
jako kdyby člověk četl pohádku. Je to vzácnost a ta paní má rodinu, kterou by si přál mít každý z nás. :-)

8 jezura jezura | Web | 28. května 2011 v 13:36 | Reagovat

[1]: Souhlasím s panem filozofem. :-)
[2]: Jak se říká - všechno zlé je pro něco dobré! Vše se v dobré obrátilo. ;-)
[3]: Já nevím jak teď, my byli naposledy před 4 roky, ale dýško jsem nedávala. Pokud jsem měla nějakou prosbu a bylo mi vyhověno, pak malou pozornost, ale to opravdu téměř nebylo. :-P
[4]: Já myslím, že určitě. To už bys teď věděla, kdyby to mělo být jinak. :-!
[6]: Bohužel, máš pravdu. Někdy jsou na sebe lidi dost zlí, i v rodině. ???
[7]: Je to opravdu tak, jak jsem napsala a moc to Anny přeji. A tobě taky, určitě to tak bude. :-?

9 cajovnaprozeny cajovnaprozeny | Web | 28. května 2011 v 18:23 | Reagovat

Každý z nás má ten svůj život nalajnovaný přesně tak, jak potřebuje jeho duše, jeho vývoj.
Jen naše naučené vzorce vidí něco jako štěstí a něco jako neštěstí a věčně někoho a něco soudíme....
Budiž útěchou, že i zpackaný život může být krásný, přesně jak píšeš... ;-)

10 Margarita Margarita | Web | 28. května 2011 v 18:56 | Reagovat

Někdy to není jednoduché, ale v každém životě se najde něco krásného. ;-)Je to jak v pohádce.

11 jezura jezura | Web | 29. května 2011 v 13:36 | Reagovat

[9]:[10]: Naprosto souhlasím s oběma. A taky umět hledat to krásno. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama