MŮJ ÚŘAD A DÍLNA

6. dubna 2011 v 14:03 | já |  JEN TAK
Nevěděla jsem jak přesně nazvat místnost, ve které trávím denně dost času. Před chvílí jsem zde vyžehlila prádlo, teď jsem dokončila opravu synových riflí.

Ano, správně bych to asi měla nazvat "pracovnou", ale mám tady mimo dílny i "úřad," což jsem zdokumentovala na fotce. Na stůl s PC jsem zvyklá si dávat věci, které musím vyřídit přes internet, tedy hlavně věci úřední, pak zde mám ještě vyluštěné křížovky, které posílám do soutěží (no, že bych nějak vyhrávala se říci nedá) a také manžel si zvykl mi sem položit jeho vyluštěné osmisměrky, abych je poslala, co kdyby....

To je tedy úředničina, a pak tady mám můj čistě pracovní nástroj, můj šicí stroj. Normálně je schovaný, ale teď mám období, kdy se roztrhl pytel se žádostmi mé rodiny i dalších, abych něco opravila. Ve velké míře opravuji rifle. Otřepené nohavice, drobné dírky, co tedy dělám nerada, je všívání zipů. To vždy padne pár jehel, i když mám ty správné.

Včera mě také zavolala sousedka, abych jí vyzkoušela dvoje kalhoty, které si koupila a potřebuje je zkrátit. Tak jsem jí je vyzkoušela a mám je tady taky připravené přes židli. Naštěstí mne nikdo nehoní, tak si dělám, jak mám chuť a čas.

Možná si někteří řeknete, že bych se na to mohla vykašlat, často mi bolí záda, ale ne. Za prvé mne to baví a za druhé jsem tak byla vychovaná, když můžu, nezištně pomůžu. Nepamatuji se, že by mi někdy moje maminka řekla, když byla ještě funkční a já mladá, že mi v něčem nepomůže, když jsem ji o to požádala. Vzhledem ke vzdálenosti, která mezi námi byla to sice nebylo často, ale někdy přece. Tak si říkám, proč mají děti a vnoučata vyhazovat ještě pěkné věci kvůli maličkostem, které umím opravit, nebo shánět někde někoho, kdo jim to opraví a platit za to, když mají mne. To už bych si pak připadala úplně na nic.

Nedávno jsem byla s dcerou nakupovat oblečení a byly tam dvě babky, možná o trochu starší než já a litovaly, že jsou tam tak hezké kalhoty, které by jim byly bohužel dlouhé. A lidi nejsou. Oslovila jsem je, ale nebyly z našeho města. Jinak bych jim opravdu ráda pomohla.

Proto trávím tedy dost času zde, kde dřív měly pokojíček děti a hlavně pro ně tady "kutím".
Tady teď momentálně sedím a až dopíši tento článek, začnu "vyřizovat" resty.

A tohle "zátiší" mám za zády. Za chvíli se otočím a přejdu plynule na úplně jinou činnost.
Hezký den všem kutilům i těm ostatním!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 6. dubna 2011 v 18:31 | Reagovat

Taky mám takovou místnost, říkám jí trucovna :-D . Akorát šicí stroj tam nemám, protože hrozně nerada šiju a tak jsem ho věnovala snaše. Ale jinak - PC, knížky, háčkování a teď i paličkování - to všechno bys tu našla.

2 adaluter adaluter | Web | 6. dubna 2011 v 18:55 | Reagovat

Já to říkala, že jsi báječná babička a maminka, člověku přináší radost, když je něco platný a nepřipadá si zbytečný. :-)

3 Jarka Jarka | Web | 6. dubna 2011 v 19:32 | Reagovat

Taková babička, jako jsi ty, je k nezaplacení. Máš moc šikovnou úřadovnu s dílničkou, v našem malém bytě, máme jen ten koutek na PC. :-D Křížovky a osmisměrky taky luštím moc ráda, ale jen pro radost, nikam je neposílám, možná bych taky mohla někdy poškádlit štěstí. :D  ;-)

4 otavinka otavinka | Web | 6. dubna 2011 v 20:51 | Reagovat

Milá Ježurko, no Ty seš tedy velice šikovná babička. Máš výhodu, že na to vidíš. Já mám sice taky počítač v extra místnosti, ale nemám tam takový pořádek jak Ty. Já jsem doslova obložena knihami, papíry a přepravkami, kde mám taky nějaké dokumenty. Ale jeden potřebuje mít takovou věc v samostatné místnosti. Moc hezké fotečky a článek. :-)

5 jezura jezura | Web | 6. dubna 2011 v 22:02 | Reagovat

[1]: Já zase neumím paličkovat. Myslím, že by mi to nešlo.
[2]: Děkuji za pochvalu, snažím se :-)
[3]: To je jedno z mála, na co si nemohu stěžovat, že nemám velký byt. Mám. Ale už ho pomalu nestačím uklízet ;-)

6 jezura jezura | Web | 6. dubna 2011 v 22:04 | Reagovat

[4]: Děkuji ti Hani za pochvalu, ale vidím zatím, ale také mě asi nic pěkného nečeká, no uvidíme, nechce se rouhat. A to, co jsem dnes ukazovala, tak to zrovna moc pořádek tedy není. Když mám vše hotovo, vypadá to líp ??? Knihy mám v obýváku, ale už jsem jich dala hodně pryč, hlavně ty, které bych už stejně nikdy nečetla. ???

7 helena-b helena-b | Web | 6. dubna 2011 v 22:18 | Reagovat

Libuško, především děkuji za tvé návštěvy na mém blogu a milé komentáře. Musím ti pochválit tvou pracovnu a pořádek v ní. To kdybys viděla u mne. Já mám něco podobného v bývalém dětském pokoji,no on je to vlastně stále dětský pokoj, ale přechodný pro vnoučata, která zde mají spoustu hraček, dále je tu počítač a plno věcí kolem mých ručních prací, a nechci říkat, co všechno ještě. Holt moje království... Tak jsem si říkala, že bych tě potřebovala u nás doma. My jsme všichni, až na jednoho syna, menšího vzrůstu, takže já celý život zkracuju a z duše už to nenávidím, ale nedá se nic dělat. Nechápu ty dvě babky, protože já vesměs zkracuju ručně,protože stroj mi třeba rifle nebere... Tak se měj pěkně a až zase budu zkracovat, vzpomenu si na tebe a práce mi půjde lépe od ruky. :-P

8 hadimrška hadimrška | 6. dubna 2011 v 23:01 | Reagovat

Tak tuhle pracovnu ti docela závidím. Dokud jsem chodila do práce (dělala jsem na směny) a moje polovička také, měla jsem více času na psaní. Proto jsem svůj blog také nazvala deníkem. Teď když jsme oba doma, doslova se o PC pereme. na mou maličkost se dostává až v pozdních večerních hodinách. Ale já si asi pořídím PC sama pro sebe, a bude! :-D  ;-)

9 Jarmila Jarmila | Web | 8. dubna 2011 v 13:26 | Reagovat

Libuško, tvou pracovnu ti závidím. Kdysi jsem si myslela, že si něco takového udělám z pokojíčku po dceři. Ale člověk míní a Pánbu mění. Tak mám takový z nouze cnost koutek v obýváku. Co je potřeba vyřídit, to skladuji na tiskárně. Mám to tam pěkně na očích. :-D

10 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. dubna 2011 v 22:13 | Reagovat

Vidím, Libu, že máš zrovna šicí etapu. To práce odsejpá někdy i mně. Ale jak se dostáváš do tempa, když dlouho nešiješ? To já pak raději šiju v ruce... Ach jo, líp mi jde psaní na blog... :-D

11 jezura jezura | Web | 9. dubna 2011 v 19:15 | Reagovat

[7]: Helenko, já taky zkracuji celý život, ale říkám si, co je malé... však víš.
[8]: Ano, kup si svůj PC, schvaluji! Já mám štěstí, že můj muž ani neví, kde se to zapíná! :-)
[9]: No, jsem ráda za to soukromí, pohodlí i klid. Už jsem ale zase nabrala spoustu práce na opravy, jen jsem uklidila... ???
[10]: Milá Maru, já jsem v tempu pořád, i když chvíli nešiji, nemám s tím problém. Psaní mám také ráda, tak to střídám, když mám co. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama