FLORA OLOMOUC

29. dubna 2011 v 14:40 | já |  JEN TAK
Včera byla otevřena FLORA Olomouc. VÝSTAVIŠTĚ se může pochlubit dlouhou a pestrou historií. Svůj vznik datuje do roku 1966, kdy vznikla organizace pod názvem Olomoucké výstavní sady. V roce 1970 byla přejmenována na Floru Olomouc.

Toto jsem vyčetla z webu Flory a odtud jsem si stáhla tuto krásnou ilustrační fotografii:
Vzpomínám také proto, že jsem se hned začátkem sedmdesátých let byla na této výstavě podívat. Tenkrát se ještě pořádaly zájezdy v rámci pracoviště, přesněji řečeno byla to akce hlavně odborů. To mi na nich bylo sympatické, že jsme se i my, kteří jsme neměli jinak možnost, mohli podívat někam za malý peníz.

Kvůli tomu to ale nepíši. V té době jsem byla hodně známá tím, že jsem se často poroučela k zemi. Prostě jsem jen tak šla a bác, byla jsem na zemi. Těch odřených kolen, loktů, omlácených nohou, dokonce i zlomeniny byly, výrony, to by bylo na knihu. Měla jsem ale pro tyto pády zdravotnické důvody. Jednak to byl nízký tlak a pak prý, jak mi řekl doktor, volné vazivo v kotníku, čímž se mi noha vrtla a byla jsem dole. Žádná díra, kámen nebo překážka v cestě, jen tak.

Jela jsem tenkrát jenom s manželem na tuto výstavu. Bylo to tenkrát na jaře, krásně svítilo sluníčko, my jsme přecházeli z pavilonů do parku, kde byly všude rozkvetlé krááááásné květiny. Vůně a barvy, prostě jako v pohádce.

Tak jsem se tak kochala a o něco jsem zavadila a šup! Díra v punčocháčích! No přece takhle tady nebudu tak chodit celý den, napadlo mě a protože tam byly i stylově zapadající obchůdky, kde počítali i s takovou nehodou, koupila jsem si tam nové punčocháče a šla si je na toaletu převléknout.

Dodnes vidím, jak tam vedly z těch toalet takové ty dlouhé schody, vlastně spíš široké, bylo jich tam asi pět, vedle hned odpadkový koš, kde jsem s radostí vyhodila roztrhané punčocháče a ups! S tím posledním schodem jsem nějak nepočítala a žuch, už jsem ležela na zemi. Cestičky tam byly vysypány takovým sympatickým štěrkem, takže bylo jasné, že mám kolena nadranc.

Jak si myslíte, že to bylo dál? Pochopitelně nás šlo více pohromadě, smíchu se všichni neubránili, z kolen mi crčela krev a mne v první řadě zajímalo, jestli to vydržely punčocháče. Blbý, co? Lavička byla naštěstí blízko, tak mě tam manžel posadil, že někoho sežene, aby mi to ošetřil. Nemusel. Jako bych byla známá i tam, zdravotní sestry šly kousek za námi.

No, na umření do nebylo, kolena mi vyčistily, ovázaly a co já? No přece šla jsem si koupit zase nové punčochové kalhoty. Protože to bylo asi tak deset minut za sebou, prodavačky si mne ještě pamatovaly a divily se. Ale jen do té doby, než se podívaly na moje kolena.

Tak toto je moje první, jediná a nezapomenutelná vzpomínka na Floru Olomouc. Jinak tam bylo ale opravdu všechno krásné. Škoda, že to mám tak daleko.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 helena-b helena-b | Web | 29. dubna 2011 v 15:35 | Reagovat

Ježurko, úplně s tebou soucítím. Také jsem měla období,kdy jsem se "kácela k zemi" a to pravděpodobně kvůli nízkému tlaku, ale nemám to nijak podloženo. Tak jsem se sesula k zemi ve vlaku nebo v ZOO, když jsem vezla kočár se svými dvěma syny. Časem to nějak přešlo, ale dávám si pozor. Já jsem původně bydlela blízko Olomouce a na Floře jsem párkrát byla, naposledy v roce 1979, kdy jsme odtud přímo utekli, protože tam bylo tolik lidí, že se nedalo nikam dostat. Nemám ráda davy, tak takové velké akce nevyhledávám, ale určitě se už od té doby hodně změnilo a musí to být velká krása... :-)

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 29. dubna 2011 v 15:40 | Reagovat

Je vidět, že Flóra je fenomén. My jsme tam jeli s táto na motorce a zapomněli jsme, kde jsem ji zaparkovali. Hledej něco v tolika ulicích mezi auty a autobusy, ještě dnes mám husí kůži. Našli jsme ji a odjeli, ale dodnes se mi to pojí s pojmem Flóra Olomouc. Výstava je ale nádherná, to je pravda. I když teď máme poblíž taky různé výstavy a tak se nanejvýš stavíme v Rájci nad Svitavou, když jedeme na Moravu. Kitty. :-)

3 Dancek Dancek | E-mail | Web | 29. dubna 2011 v 16:19 | Reagovat

Jak to čtu, tak to vypadá, jako by Flora byla spíše místem smůly, než krásy :-D Stydím se, jelikož jako olomoučák Floru moc často nenavštěvuji.

4 adaluter adaluter | Web | 29. dubna 2011 v 19:44 | Reagovat

Na Floru mám nádherné vzpomínky, ještě z doby, kdy jsem pracovala v ZOO Praha jako zahradnice a jeli jsme tam s naší vlastní expozicí. Nejen samotná výstava, ale i město, týdení pobyt v hotelu, cesta tam i zpátky vlakem, pro dvacetiletou holku tehdy zážitek. :-D

5 vencisak vencisak | Web | 29. dubna 2011 v 22:44 | Reagovat

v jistém smyslu milá vzpomínka, tedy v kontextu 40 let určitě... na Floře jsem byl několikrát a davy jsem si opravdu neužíval, ale má své kouzlo, to rozhodně :) kort když v rozhlasu hlásí "ztratila se naše milá kamarádka Hanička, čekáme na tebe u (jednoho z 1298) autobusu" :)

6 Shariony Shariony | Web | 29. dubna 2011 v 23:09 | Reagovat

Ale teď s odstupem se na to vzpomíná určitě se smíchem, viď? Na takovém výstavišti jsem bohužel nikdy nebyla, jen jednou v rámci brigády na veletrhu bydlení, ale tam nic moc zajímavého nebylo.

7 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 30. dubna 2011 v 7:53 | Reagovat

Ježurko, musela jsem se smát, když jsem to četla a když jsem si představila údiv prodavaček při tvém druhém nákupu punčocháčů. To jsou teda zážitky! Já jsem na Floře párkrát byla, je fakt, že jsou tam krásné a lákavé květiny a keře, ale ty davy lidí nemám ráda.

8 jezura jezura | Web | 1. května 2011 v 16:35 | Reagovat

[1]: Davy také nemusím, ale tenkrát to ještě šlo. A jinak se mi hlava točí pořád. Teď to mám zase od páteře, tak si nevybereš :-D
[2]: Jo, když jsme byli mladší, tak jsme absolvovali ledacos, teď už je to horší.
[3]: No, aspoň se ti tam nestal žádný trapas. :D
[4]: Tak to věřím, vzpomínky ti zůstanou.
[5]: Když se v tom davu ztratí dospělý, tak je to o hubu, natož dítě. ???
[6]: Je to pravda, TEĎ se tomu směji.
[7]: Jsem ráda, že jsem tě taky jednou pobavila. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama