TELEPATIE

28. března 2011 v 17:20 | já |  JEN TAK
Určitě to všichni znáte. Na někoho myslíte a on vám zavolá. Na něco myslíte a ono se to opravdu stane. Toto se mi často stává ve spojitosti s maminkou nebo dcerou. To si myslím, že je takové pochopitelné, protože koneckonců jsme takové na sebe navazující začátky a konce.

Na včerejšek jsem měla takový živý sen, který jsem si celý pamatovala i po probuzení. Kdysi, před téměř padesáti lety, když jsme se nastěhovali do tohoto našeho bytu, tak za námi asi za tři měsíce se naproti nastěhovali sousedé. Já měla půlročního syna, jim se narodila dcera. Děti si spolu hrály, sousedka do práce napřed nechodila, tak mi hlídala často moje děti, když byly nemocné nebo jen tak. Já na rozdíl od ní do práce začala chodit velice brzy.

Kamarádily jsme se spolu dokonce tak, když jsme neměly doma muže, tak jedna uvařila a najedli jsme se všichni, pak jsme se vystřídaly...

Sousedé tady bydleli celkem 15 let. Pak se odstěhovali do Prahy, kde jsme za nimi párkrát byli, tedy já s manželem. Pak se odstěhovali za Prahu - k Dobříši, už jsme si jen psali, ale šlo to do ztracena. Pamatuji se, že jsem psala, ale odpovědi jsem se nedočkala.

Nevzdala jsem to ale jen tak a když začala televize vysílat Poštu pro tebe, tak jsem neváhala a napsala tam, zda by mi tu moji sousedku Vlastu našli. Když se dlouho nikdo neozval, připomněla jsem se a pracovnice tohoto pořadu mi zavolala, že dramaturgyně můj příběh do vysílání nevybrala, ale, což bylo pro mne důležitější, adresu mi zjistili.

Napsala jsem tedy obratem, napsala i telefon a vida! Ta moje bývalá sousedka mi volala okamžitě po přečtení dopisu. Už od pracovnice z televize jsem se tenkrát dozvěděla, že sousedka Vlasta prodělala mozkovou příhodu, je na vozíku, ale hodně soběstačná.

Asi během jednoho roku jsme se domluvili na setkání. Samozřejmě jsme jeli my s manželem k nim, dokonce nás tam odvezla moje dcera, pro kterou to byla vždycky teta. Od té doby jsou zase naše návštěvy pravidelné. Sice pouze 1 x za rok, ale jsou. Telefonicky jsme také ve spojení, ale tentokrát jsem si říkala, copak, copak, dost dlouho mi nezavolala.

Tak si představte, jak se mi na včerejšek o nich zdálo, viděla jsem je v tom snu oba, tak odpoledne mi zazvonil mobil a světě div se - je to tak - volala kamarádka Vlasta!

Byla to telepatie? Ať tak či tak, domluvily jsme se spolu zase na letošní návštěvě!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 28. března 2011 v 17:31 | Reagovat

Telepatie určitě funguje. Měla jsem jednu výbornou kamarádku a když jsme si telefonovaly, nemohly jsme se dovolat, protože jsme si volaly ve stejný okamžik, takže bylo obsazeno :-)A mockrát se mi už stalo, že si třeba ve městě vzpomenu na někoho, koho jsem už dlouho neviděla - a vzápětí ho potkám.

2 Shariony Shariony | Web | 28. března 2011 v 19:15 | Reagovat

Ježurko, to byla určitě telepatie... Už jsem ji bohužel dlouho nezažila, ale taky se mi to párkrát stalo. Je to pro mě důkazem, že lidé v sobě mají něco nehmotného - duši...
:-)

3 adaluter adaluter | Web | 28. března 2011 v 19:29 | Reagovat

Vlastně je jedno, čím to je, prostě se to stává, jsou věci mezi nebem a zemí, o kterých ještě nic nevíme a ony přesto existují. Jsou to neviditelná pouta mezi lidmi, kterým na sobě záleží. :-)

4 signoraa signoraa | Web | 28. března 2011 v 23:02 | Reagovat

Já na telepatii věřím. Párkrát se mi také stalo něco podobného, jako bych vysílala nějaké vlny ke člověku, na kterého myslím, nebo on zase ke mně.
Obdivuju, že jsi měla odvahu napsat do Pošty pro tebe. Já už mnoho let pátrám po své kamarádce, se kterou jsem prožila dětství, když se odstěhovala znovu jsme se sešly ve městě, kde jsme obě studovaly a ve finále jsme se znovu sešly v Praze. Byla i na mé svatbě. Kontakt fungoval, pak jí potkala obrovská tragédie, když přišla o jediné dítě na prahu jeho dospělosti. Uzavřela se před světem, odešla pracovat do Jánských lázní. Když jsem s ní naposledy mluvila, rozváděla se. Několikrát jsem jí ještě zkoušela volat, oslovila jsem i jejího bývalého manžela. Stále hledám, ale na Poštu pro tebe fakt nemám.
Často na ní myslím, ale mé telepatické vlny jsou v tomhle případě slabé.

5 jezura jezura | Web | 29. března 2011 v 13:07 | Reagovat

[1]: Tak to mám potvrzeno, to je dobře. ;-)
[2]: Ano, křehkou dušičku. O_O
[3]: Také věřím na NĚCO mezi nebem a zemí :-!
[4]: Já nechci radit, ale být tebou, tak to zkusím, můžeš i emailem, není čeho se bát, buďto to vyjde, nebo ne, jiná varianta už není! Tak do toho! :-)

6 Otavínka Otavínka | Web | 1. dubna 2011 v 9:34 | Reagovat

Milá Ježurko,
vysvětlit to nedovedu, ale taky se mi už několikrát stalo něco, nad čím zůstává rozum stát a telepatie sem patří.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama