NA SVĚTĚ JE KRÁSNĚ!

10. února 2011 v 13:16 | já |  JEN TAK
Poslušně hlásím, že jsem dnes byla po týdnu konečně zase venku! Chřipku jsem poctivě napřed vyležela, pak vyseděla, ještě trochu smrkám a kašlu, ale zase bude dobře!

Sluníčko dopoledne svítilo, tak jsme se s manželem vydali na trošku větší (ale jen co uneseme) nákup. Samozřejmě, jen jsem vyšla nakupovat i já, hned byla "trochu větší" útrata! Manžel říkal, že když chodil sám, tak tolik neutrácel. Ale nekupte to a to, ne, zbytečnosti to nebyly, ale nějaký mls vnoučatům, něco do zásoby jako čaj a tak a hned byla pětistovka v háji. Ale co, moje oblíbené úsloví je, že peníze budou a my nebudem a navíc, žádné zbytečnosti jsem nekupovala.

Užívala jsem si sluníčka, ale jak vidím, už se zase schovalo má prý zase přijít zima. No, to už by nemusela, docela bych to jaro už brala a věřím, že většina z vás taky.

Co je ale na tom všem nejhezčí? Že zase vidíte ty své známé tváře, lidičky, které potkáváme téměř denně, když chodíme s manželem nakupovat spolu. Do včerejška mi od nich jen vyřizoval pozdravy a brzké uzdravení. Včera přišel a hlásil: "Nesu Ti čtyři pozdravy" a už jmenoval. Teď už to byly jen ty pozdravy, ale začátkem týdne musel i objasňovat, co se to děje, že jde sám. My totiž všude chodíme už třicet let jenom spolu! Předtím jsem si toho v manželství moc neužila, bylo mi to vzácné, když manžel mne všude doprovázel a tak to už zůstalo. Proto jsou na nás všichni zvyklí, že chodíme spolu a jak jde jeden sám, hned se ptají co se děje. Funguje to tak dokonce i v některých obchodech.

Tak teď už jenom doufám, že bude zase vše "ve starých kolejích", my budeme zase fit a budeme se na ten svět jenom usmívat! A na důkaz toho mohu oznámit, že právě teď zase vyšlo sluníčko! Tak přeji všem sluníčkový den!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 girli girli | Web | 10. února 2011 v 14:17 | Reagovat

mlsy pro vnoučata jsou povinný. Když jsem jako malá trávila s babičkou prázdniny na chalupě, vždycky mě posílala na nákup a jako poslední položka na seznamu bývalo "něco dobrého pro Lucinku" :) Krásný vzpomínky

2 adaluter adaluter | Web | 10. února 2011 v 15:02 | Reagovat

Jo, jo, dědečkovy kokosky, z každého nákupu jedna a to tehdy byly velké a tááák dobré, co nejsou od dědy, už za nic nestojej. Jinak vám závidím to ruku v ruce, ale v dobrém samozřejmě. :-) Děkuji za moc milý komentář.

3 danatoma danatoma | E-mail | Web | 10. února 2011 v 18:28 | Reagovat

Jo, tak takovým nákupům já říkám, že manžel makoupil "chleba za 500". Strašně rád chodí nakupovat a přinese toho vždycky aspoň 3x víc, než má, protože tohle bylo v akci, tohle taky a tohle jsem Ti koupil.... Většinou to, co je pro mne, já vůbec nechci - čokoláda, sušenky, chipsy a jiné - ale on to má moc rád. Takže dárek pro mne je vlastně pro něj :-D  :-)

4 Shariony Shariony | Web | 10. února 2011 v 22:31 | Reagovat

Tak to je dobře, že už se cítíš fit. A je báječné a obdivuhodné, že vám to s manželem tak hezky jde, že spolu chodíte ven... Takové páry jsou poklady, co nám dávají naději, že to tak může jít a vyjít :-)

5 signoraa signoraa | E-mail | Web | 10. února 2011 v 23:04 | Reagovat

Z toho článku je cítit taková pohoda a současně láska k partnerovi. Je krásné vedle sebe prožít život, vychovat děti a pak spolu ruku v ruce pozvolna zestárnout. :-)

A taky vzpomínám na své obě babičky, které pro nás vnoučata mívaly něco na zub. Ve stejném duchu mám doma taky pořád nachystáno něco pro vnučky, co kdyby se zrovna objevily. :-D

6 Ella Ella | Web | 11. února 2011 v 1:27 | Reagovat

Urcite bylo velice prijemne si po tydnu zase vyjit ven i kdyz je to treba jenom na nakup ale hlavne ze jdete spolu. :-D

7 jezura jezura | 11. února 2011 v 12:11 | Reagovat

[1]:,[2]: Moje maminka (90 let) ta dává svým vnoučátkům ;-) ještě vždy něco na zub. Dokonce i já často dostanu od maminky aspoň malou čokoládu. :-P

8 jezura jezura | 11. února 2011 v 12:12 | Reagovat

[3]: Manžel taky občas koupí něco "i pro mne" navíc, ale jak říkáš, většinou to kupuje 2 x, protože to má rád i on. :-D

9 jezura jezura | 11. února 2011 v 12:15 | Reagovat

[4]:[5]:[6]: Ano, s manželem chodíme spolu většinou i k lékaři. Kolikrát mu říkám, aby byl doma, že tam trefím sama, ale kdepak, co kdyby se mi po cestě něco stalo, ne? Čím je nám víc let, tím méně si to dovedeme představit jeden bez druhého ???

10 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 11. února 2011 v 13:39 | Reagovat

Tak to ti docela závidím. My s dědou se máme taky rádi a klape nám to, ale on nechce nikam chodit. Nejradši je zalezlý doma v pohodlíčku, zatímco já furt někde lítám :-D Ale nijak nám to nevadí.

11 jezura jezura | E-mail | Web | 11. února 2011 v 13:44 | Reagovat

[10]: To je důležité, že jste oba spokojeni. :-)

12 diviznačka diviznačka | E-mail | Web | 11. února 2011 v 23:03 | Reagovat

My oba jsme netypická dvojka, byli jsme taky trojka nerozlučná, teď už jsme si zbyli jen dva. Ale krásně zbyli. Přeju všem dvojicím i rodinám soudržnost a vzájemnost, dlouhá a šťastná léta pospolu. Třicet let - to už je kvalita. Fandím vám. Dnes uvádím i webku, kde jsem i s Kittynkou z té naší prvotní "nerozlučné" trojky. :-)  :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama