HEZKÉ VZPOMÍNKY

13. února 2011 v 14:53 | já |  RODINA
Dnes mám zase den vzpomínek. Opravdu hezkých vzpomínek na moji tetičku. A proč zrovna dnes?
Má 4. výročí úmrtí a na ni se opravdu nedá jen tak zapomenout.
Teta Máňa
Tohle je její fotka, když byla ještě mladá, jo kde jsou ty časy.
Teta se narodila 25.10.1912 a zemřela 13.2.2007 ve věku 94 let.
strýc Jožka
To je strýc, tedy její manžel. Také býval "fešák".
Bydlela celé roky v Ostravě a maminka kousek od Brna, ale pro ně to nikdy nebyla žádná nepřekonatelná vzdálenost, navštěvovaly se často. Moje maminka měla v mládí hodně silné astma a já si pamatuji, jak jí teta přijela na pomoc, protože my už byly 2 holky a maminka nemohla skoro dýchat v klidu, natož něco dělat. Teta neváhala a já si to jako malá holka pamatuji, jak se starala nejen o nás, ale i o maminku.

Moc ráda také vzpomínám na to, jak jsme jezdívali všichni na prázdniny na Vysočinu na takovou malou vesničku, bylo to blízko Žďáru nad Sázavou. Byl to "domek" jejího tchána, který byl roky sám a přijal nás tam všechny k sobě do té jeho roubenky, kde byla jen jedna místnost, dřevěná podlaha, na chodbě jen udusaná hlína, nic jiného, teta s maminkou vařily na kamnech, kde se topilo, postelí tam moc nebylo, spalo se po třech, my tři děti, tedy já, sestra a bratránek jsme spali na slámě v takovém "šupleti", které měl dědeček zasunuté pod postelí. No, pro nás to bylo dobrodružství, paráda, ale pro tetu a maminku fůra práce navíc. Hned po příjezdu musely všechno vygruntovat, maminka říkala, že vymetly pavučiny, vydrhly podlahu a tak. Museli jsme sebou vozit i hrnce, aby bylo v čem uvařit. Ještě musím ovšem podotknout, že jsme jezdili výhradně vlakem! V té době - tedy kolem padesátých let ještě zdaleka nebyla auta takovou samozřejmostí jako nyní.

Kolem stavení byla zezadu zahrádka, kde byly jahody, maliny, ostružiny, zepředu také jen tak travička, protékal tudy potok, kde bratránek chytával rukama pstruhy. Za stavením byla dědečkova velká louka, kam jsme chodívali odpočívat. Kousek byl les, tatínek chodil na houby skoro denně, do vsi jsme si chodili pro kozí mléko a čerstvá vajíčka, prostě dnes by si to ti mladí asi ani nedovedli představit. Pokud se dobře pamatuji, jezdívali jsme tam párkrát za sebou a vždy jsme se těšili. Pro tetu a maminku, které tam jezdívaly s námi jako předvoj (strýc a tatínek přijeli později), to bylo celkem fuška navařit pro osm lidí, ale zvládaly to výborně. Chodívali jsme také na výlety, pěší túry, byli jsme jak malé procesí, bývalo to moc hezké.

Ještě jako šestnáctiletá slečna jsem si zajela tenkrát k tetě na prázdniny do Ostravy, to mám také spojené s velkým dobrodružstvím, protože jsem sedla v Brně do jiného vlaku a jela jsem oklikou a s přestupem, proto jsem přijela do Ostravy místo večer v půl deváté až ráno kolem páté hodiny. Všechno ale dobře dopadlo a tyhle vzpomínky mám před sebou stále.

Strýc zemřel dřív, už v roce 1989, bylo mu 83 let a teta pak byla sama. Tetu jsem  naposledy viděla v roce 2002, to jí bylo krásných 90 let.  Jeli jsme tam s maminkou, sestrou a bratrem za ní, abychom jí osobně popřáli.Teta 90 a maminka
Tady jsme byli všichni u ní v bytě, konkretně je zde teta se svou sestrou, tedy mou maminkou.
Jura a Eva
Tady je její syn, tedy můj bratránek Jiří s manželkou Evou
Teta 90 a děti
Zde je teta s jedinou vnučkou a pravnučkami.
Marta s přítelem
Tohle je nedávné foto její vnučky s jejím přítelem.
Janča a Peťka
A podívejme se, jak se z pravnoučátek vyklubaly hezké slečny - to je Janča a Peťka. Obě moc rády vzpomínají na svoji prababičku jako určitě my všichni.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 13. února 2011 v 15:42 | Reagovat

Teta byla krásná žena, ta první fotka se mi moc líbí. Dožila se požehnaného věku. A její pravnučky jsou moc šikovná děvčata, teta z nich určitě měla radost. Jestlipak ses byla někdy podívat v té vesničce na Vysočině, o které píšeš? Určitě tam už bude všechno jinak.

2 diviznačka diviznačka | E-mail | Web | 13. února 2011 v 15:57 | Reagovat

Krásné vzpomínky na dobré lidi. Něco podobného jen s jinými jmény bych mohla psát i já. Proto jsi tak dobrá holka, že máš laskavé kořeny. Přeju Ti to... :-P

3 Shariony Shariony | Web | 13. února 2011 v 16:53 | Reagovat

Jsou to krásné slečny a moc to sluší i tvé tetě. Musela to být prima žena.
Šedesát, padesát let, tolik relativně málo a jak moc se krajina změnila. Všude silnice, všude auta, všude šedivo.. Tohle mýmu tátovi trochu závidím, toulky krajinou, kde se mohlo volně stanovat, nedotčená příroda... Teď jsou na každém rohu hotely a kempy.

4 Iva Iva | Web | 13. února 2011 v 18:13 | Reagovat

Teta byl fešanda, moc ji to na té první fotce sluší. Narodila se ve stejném roce jako můj tatínek, ale ten mi umřel, když mu bylo 67 let. Ona se dožila krásného požehnaného věku a mohla se těšit i ze svých pravnoučat.

5 jezura jezura | 13. února 2011 v 18:34 | Reagovat

[1]:Tu vesnici jsem hledala už asi před 35 lety, už tenkrát jsem to místo, kam jsme jezdili, nenašla. Asi už to staré stavení dávno někdo zboural, tak jsem tam jezdila kolem dokola a nic. Ale vzpomínky zůstaly a moc hezké.

6 jezura jezura | 13. února 2011 v 18:35 | Reagovat

[2]:Děkuji Ti moc za to, že ve mně vidíš "dobrou holku". Toho si moc vážím a také Tě mám ráda. :-P

7 Otavínka Otavínka | Web | 13. února 2011 v 21:28 | Reagovat

Milá Ježurko,
nádherý výlet do rodinné historie. Krásné fotky a jistě Tě to vzpomínání naladilo do růžova. Je to stejně s podivem, že Ty, rodem z Brna jsi zakotvila na druhém konci republiky. Přeji hezký čas. Já dnes taky vzpomínala spolu s drahouškem, jak jsme se před lety seznámili a jak jsem vlastně poprve byla v Olomouci.

8 Otavínka Otavínka | Web | 13. února 2011 v 21:29 | Reagovat

Milá Ježurko,
všimla jsem si také, že jsi blogu dala předjarní kabátek. Hezké ! :-)

9 sarynka sarynka | Web | 13. února 2011 v 21:30 | Reagovat

[1]: souhlasim :)

10 sarynka sarynka | Web | 13. února 2011 v 21:31 | Reagovat

pro autorku tohoto blogu: mohla bych si vás dát do oblíbených stránek? na váš blog chodím už delší dobu a na psaní máte fakt talent. čtu rána vaše články.

11 sarynka sarynka | Web | 13. února 2011 v 21:31 | Reagovat

oprava: ráda

12 Margarita Margarita | Web | 13. února 2011 v 22:04 | Reagovat

Tetička byla kočka, moc pěkný článek, milovaní nám odchází, ale v srdcích je máme stále. Moc krásné fotky jsi přidala. :-)

13 signoraa signoraa | E-mail | Web | 13. února 2011 v 22:35 | Reagovat

Krásný a milý článek, tak krásné vzpomínání a pohlazení na duši.
Musím se přiznat, že když jsem se podívala poprvé na fotku tety, tak byla podobná herečce Vlastě Matulové. Dožila se opravdu požehnaného věku. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama