TÉMA : SEBEVRAŽDA

26. ledna 2011 v 16:30 | já
Mám-li se vyjádřit k tomuto velice smutnému tématu, tak musím v první řadě konstatovat, že ten, kdo se odhodlá k tomuto kroku, ten musí být na úplném dně.

Nedokážu si představit, že bych toto dokázala, vždyť pořád mám kolem sebe lidi, které mám ráda a pro které bych udělala téměř všechno. A to je asi ten kámen úrazu, že pokud se někdo rozhodne dobrovolně odejít z tohoto světa, má pro to své zvláštní důvody, z nichž jeden může být zrovna ztráta rodiny z jakýchkoliv důvodů.

Dokázala bych také pochopit toho, kdo má nejen nevyléčitelnou nemoc, ale k tomu ještě velké bolesti, to musí být dost kruté a proto chápu.

Co však dost dobře nechápu je to, že dobrovolně odejde ze světa ještě mladý člověk, který si nadělal velké dluhy a neví, jak z toho ven.

Takový případ se totiž stal v naší rodině a dodnes je mi z toho všelijak. Byl to blízký příbuzný, byl tak trochu "narcis" a když přišel o práci, šlo to s ním z kopce. Každou práci vzít nechtěl, nikde pak dlouho nevydržel, hromadily se dluhy, měl tři děti, z toho dvě školou povinné a nemohl je nijak zabezpečit, natož na ně posílat alimenty. Neplatil pak už ani nájem, vystěhovali ho z bytu a on to nevydržel. Vzal si ve svých 45 letech sám život a já nevěřím, že by se ani tady nenašlo řešení. Možná by stačilo být trochu skromnější, ne tak zahleděný do sebe a už kvůli těm dětem se pokusit to řešit jinak.

No, škoda. Děti se mu opravdu povedly, určitě by z nich měl radost. Tak zase rychle pryč od této smutné reality a věřme, že najdeme vždy nějaké lepší řešení našich životních malérů a situací.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 marcelina66 marcelina66 | Web | 26. ledna 2011 v 16:48 | Reagovat

Moc smutné téma.Jsm ve věku, jako neštastník v tomto smutném a bohužel pravdivém příběhu a musím konstatovat, že to dneska máme všichni těžký.Manžel se stará o postiženého syna a já dělám brigádně za pár šupu ve městě, kde přes týden přespávám u syna.Práce je dneska strašný problém.Smutný je že to nikdo neřeší.Pocházím s pohraničí a je to strašné, jen samá býda.Kolikrát přemýšlím, kam to povede.

2 diviznacka diviznacka | E-mail | Web | 26. ledna 2011 v 21:34 | Reagovat

Libu, tak pro dnešek za jedna. I když to dnes není za náladu, ta z takového tématu příliš nekouká. Spíš za splněný článek na každý den. Je radost k Tobě chodit, pokaždé vidím, že nekrníš a přemýšlení Ti jde. Je to o životě a to nás hodně spojuje. Vydrž, ať je co číst. Díky. Kitty.

3 otavinka otavinka | Web | 26. ledna 2011 v 22:30 | Reagovat

Pro mne je leden taky velice smutný, protože bolí, ale rozepisovat se o svém trápení, které jsem zažila v nemocnici taky nebudu. Raději na to nemyslet a netrápit se tím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama