JAK JSEM TRPĚLA aneb ...

22. prosince 2010 v 12:26 | já
aneb NENECHTE SE PŘITLAČIT KE ZDI! Ano, tak nějak bych nazvala pokračování mého článku, že že mne bude mrzáček! A hned doplňuji, že už je!

Včera jsem tedy absolvovala ten můj den "D". Injekce, ač byla na šestkrát, nebolela. O trhání mých tří drahých zubů jsem ani nevěděla. Potud v pořádku. Akce "AU" začala hned potom. Zuby se mi ne a ne vejít do té mé "huby". Prý mám ty vedlejší křivé, ale musí to jít. Něco tam paní doktorka trochu opilovala a doslova mi je tam natlačila. Pokus, abych si je zkusila vzít sama, se nezdařil, paní doktorka jen řekla, že se to naučím, zaplatila jsem oněch avizovaných 1800 Kč a s přáním hezkých vánočních svátků a utvrzením, že kdyby něco, tak mohu přijít, jsem odešla.

Včera jsem se tedy postila. Směla jsem jen kašičku, jakoukoliv. Protože jsem však už byla po obědě, tak jsem si ji nedala, uvařila jsem si puding a vzala jogurt a vidíte, přežila jsem! Já vím, přežila bych daleko více takových "hladových" dnů, ale za tuhle cenu raději ne. Večer jsem si řekla, že stačilo, zuby se mi podařilo vyndat, ale v noci mě budila hrůza, jak to dopadne ráno.

A ráno bylo vidět, že právem. Asi čtvrt hodiny jsem se pokoušela doslova narvat ty moje nové čtyři zuby k těm mým vlastním, ale ne a ne a ne. Nešlo to. Už jsem z toho byla na nervy a litovala jsem. Proč jenom já jsem si jen nenechala tu díru po tom jednom zubu tak, mohla jsem mít klid. Holt bych se nesměla moc usmívat, což bych asi taky ustála. Takhle jsem utratila spoustu peněz, o bolesti nemluvím, já vím, jsou horší, ale ta psychika! Říkala jsem, jak mě to mrzí, že jsem se nechala od té doktorky přesvědčit, že mi dá rovnou ty zuby čtyři, že ty tři dlouho také nevydrží! Tak na mne pospíchala, že jsem si řekla, je to odborník, musí vědět, co je pro mne nejlepší a podlehla jsem.

Ale teď tu bylo ráno, já na nic nečekala, dala zuby do kapsy a šla. Říkám, nikam nevolám, jdu tam rovnou, to přece nejde! Jo, jo, nejde, jak pro koho! V ordinaci už mají ode dneška dovolenou! Ještě, že mne napadlo, že v 1. patře je ona laboratoř, kde mi tu náhradu dělali, tak jsem šla.

Dost pokorně jsem poprosila paní laborantku a světe div se! Pozvala mě dál, posadila na židli, ještě jednou zkoušela zuby, pak asi tak třikrát obrušovala, nasadila, nechala mne, abych si to vyzkoušela a i když to šlo těžce, také mě utvrdila, že se to naučím! No, co mám dělat? Teď se bojím, že až večer zase zoubky vyndám, jestli půjdou ráno zpět na své místo! Doufám, že tam ještě zítra paní laborantka bude :-) !

Tak mi držte palečky, prosím!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Otavínka Otavínka | Web | 22. prosince 2010 v 22:08 | Reagovat

Milá, zlatá, to sis tedy zkusila. Je zajímavé, že takové problémy se vždy přihodí kolem Vánoc. Bohužel mám už taky podivné zkušenosti. Ale o tom až mejlem. Držím palečky, abys to ustála.

2 diviznacka diviznacka | E-mail | Web | 27. prosince 2010 v 18:44 | Reagovat

O zubech jen dobré, aby se nezlobily. O těch pátcích taky vím své. Taky držím palečky, budeš zase spokojená kočka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama