MOJE VZPOMÍNKY 30.

14. června 2010 v 16:42 | já |  MOJE VZPOMÍNKY
A už se blížilo ono magické století - rok 2000. V tomto roce jsme zase cestovali a také moje maminka slavila už docela slušné jubileum.
Tak tedy pro velký úspěch jsme si my, tedy naše čtyřka - my s manželem, vnučka a druhá babička, zopakovali zase poznávací zájezd do ciziny s učitelským sborem jedné školy, tentokrát jsme jeli opět v květnu poznávat jižní Francii.
První zastávkou bylo městečko Menton
Fr.-Menton
Tady je dámská část naší party, manžel fotil, tedy já, vnučka a druhá babička Jiřinka.
Dále jsme pokračovali do Monaka. Prohlédli jsme si Monte Carlo, ten slavný okruh, kde jezdí formule, královský palác a stihli jsme i výměnu stráží, celé krásné město i moře.
Monako-Monte Carlo
Toto je pohled na Monte Carlo od sídla krále
Monako-já ve městě
A tady jsem já v krásném městě
No na koupání to nebylo, tak jsme pokračovali do Nice, kde jsme si mimo jiné prošli také jejich nádherný květinový trh, to byla opravdu paráda, nádhera, neumím to ani pořádně popsat.
Nice
Tady vidíte aspoň kousek té nádhery, já tam tentokrát dělám opravdu jen křoví.
Zastavili jsme se v přístavu Antíb a pokračovali do Marinelandu. To byl také jedinečný zážitek! Bylo tam představení s cvičenými delfíny, bylo vidět, že jsou to opravdu chytrá zvířata, ani se nám odtud nechtělo. Ještě jsme se šli také podívat do tamějšího mořského muzea, které bylo také obdivuhodné.
Marineland-Monako
Tady je aspoň jeden obrázek delfínů.
Zajeli jsme také do města filmových festivalů Cannes, kde jsme si prohlédli chodník slávy, no z nás tam nikdo nebyl, prošli jsme ještě město a pak jsme jeli na cestu hrůzy. Jeli jsme busem, takovým starším, obyčejným, ale s výborným řidičem do CAŇONU Verdon, ale nemohli jsme se koukat z okna. Mohl jen ten, kdo měl dobré nervy, protože to byla opravdu tak úzká cesta, že stačilo kousíček a .... byli bychom nebyli. Ta hrůza, kterou jsme prožívali se nedá také ani popsat. Když jsme dojeli až dolů k jezeru, všichni jsme si oddychli, poděkovali panu řidiči za bezpečnou jízdu a dali si všichni pořádnou svačinu. Jen zdálky jsme si prohlédli přehradu na řece Verdon a bylo nám fajn.
Caňon
Tak to je ten nebezpečný caňon, to byla jízda!
Já jsem to tady popisovala tak, že to vypadá, jako bychom to všechno stihli za jeden den, ale ne, měli jsme na to 3 dny, ale stejně to byl fofr, odpočívat můžeme doma, že?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama