UŽ JE MI SMUTNO

11. května 2010 v 7:34 | já
Ano, přiznávám se, že od včerejška jsem teprve sama doma a už je mi smutno. Vzhledem k tomu, že jsem člověk společenský, který má rád lidi, tak je to logické. Večer jsem nemohla usnout, když se mi to konečně povedlo, tak jsem se asi za hodinu až dvě probudila a zase koukala do stropu, okolo a přehazovala se sama na manželských postelích. Chvilku sama, to je něco jiného, když šel třeba manžel na kontrolu k lékaři, tak jsem věděla, že se za hodinku až dvě vrátí, tak jsem si to užívala. Ale takhle? Bez varování a v tu nejnevhodnější dobu (no vlastně, která doba je vhodná, že?) si jde lehnout do nemocnice a je mu úplně jedno, že jsme měli jet příští pondělí na 5 dní na takovou mini dovolenou, která přesto stála 12 tis. Kč. Já včera zjistila, že stornopoplatek je již teď 80 %, ale co naděláme, zdraví je přednější a hlavní je, aby ta nemocnice pomohla a pomohla hodně brzy, abych tady nebyla moc dlouho sama. Je to smutné.
Jo a taky jsem si vzpomněla včera na brášku, když mi manžel ještě večer volala, že mu nedali od rána nic jíst a neřekli proč. Tak si říkám: bráško, neblbni s hubnutím, není to tak zlý a už taky nejsi nejmladší, když pak přijde nemoc, máš aspoň z čeho hubnout. Navíc, my to máme tak trochu v genech. Tak tedy mi držte všichni palečky, prosím, ať si té samoty moc neužiji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama