MOJE VZPOMÍNKY 25.

3. května 2010 v 13:06 | já |  MOJE VZPOMÍNKY
Tak jsem se o roce 1994 "vykecala" hlavně jako o roce dovolených, ale tento rok byla pro nás všechny jedna MOC důležitá událost. V dubnu se nám totiž narodilo další vnoučátko, tentokrát se narodil synovi do páru také syn. To bylo radosti! No a dělá nám ty radosti pořád.
Lukánek
Strašně ráda vzpomínám, jak "mudroval", když ho jeho starší sestřička rozčilovala, dodnes si to moc ráda pouštím na videu, zkrátka se nám narodila další "osobnost".
No a v roce 1995, to už byl rok takový běžný. Žádné zvláštní události se nekonaly, jenom jsme zase hlavně cestovali a cestovali.
Celá moje rodina ještě v té době bydlela na Moravě, tak jsme cestovali minimálně jednou ročně za maminkou a mými sourozenci. Tentokrát jsme se rozhodli, že budeme cestovat ještě dál. No a protože jsme neměli auto, tak jsme s maminkou sedli v Brně do vlaku a jeli do Ostravy za její nejstarší sestrou. Měla jsem tuto moji tetu vždy ráda, také jsem jí dlouho neviděla a maminka si už sama vlakem netroufla, tak jsme jeli všichni tři. Teta Máňa, jak jsme jí říkali, byla v té době ještě čiperka.
Morava 95-teta
Tady je teta, moje maminka a můj manžel.
A protože maminka měla ještě jednu žijící sestru nedaleko odtud, přibrali jsme tetu do party a jeli tedy my čtyři k jejich další - té prostřední sestře - do Opavy. Tam jsme byli asi půl dne v té jejich "chaloupce" a moc se nám tam líbilo.

Morava 95-Opava
Tady je teta a strýc, moje maminka a já. Bohužel jsem od té doby tetu neviděla, teta se strýcem se pak brzy odstěhovali do Domova důchodců a byli tam spolu jen krátce, strýc asi po půl roce zemřel. Teta je tam dodnes, ale zdravíčko už jí moc neslouží, a kdo by se divil, v prosinci jí bude 95 let!
No a tak jsme se pak zase vrátili zpět s maminkou k ní domů a ještě jsme nemohli zapomenout se setkat s mým bráškou a mou sestrou!
u brášky
Tady jsme u brášky doma, na zahradě já, maminka, můj manžel a moje sestra.
No a v tomto roce právě také něco začalo! Začala se psát historie "Hujerovců". Ano, už jistě všichni víte, že jsme si tak říkali všichni spolu. Řekli jsme si, že zkusíme, jestli nám to spolu půjde a jak to zvládneme, tak jsme jeli "na zkoušku" na víkendovou dovolenou pod stany, v podnikovém rekreačním táboře.
Borný-L+Z+děti
Tak to byla paráda! Syn se synem, dcera s dcerou, všichni se houpali!
Borný-Já+holky
Tady bylo krmení, já s vnučkami.
Borný-Já+Luky
Další krmení, tentokrát vnoučka.
Bylo to fajn, tak jsme hned o prázdninách jeli "naostro" na opravdovou dovolenou do zařízení, kde se konaly Školy v přírodě, děvčata, coby kantorky to vyřídila ve škole a jelo se. Tenkrát s námi byly pouze 3 děti (vnoučátka), bylo nás na ně 6 dospělých, tak to bylo zvladatelné, i když byly ještě malé.
Žihle-Sklárna - my
Tady jsme na procházce, vnučka od syna a dcera s rodinkou.
Žihle-Sklárna-M+L
No a tady u koupaliště je moje snacha s tím tenkrát nejmladším vnoučkem.
No a my, tedy já s manželem, jsme si také ještě "odskočili" do Itálie, na Rimini, ano k moři, kde jsme se koupali, chodili na procházky, měli jsme plnou penzi a vařili nám Češi, takže zase pohodička.
Itálie-Rimini
No a na foto je s námi i jedna naše společná známá také od nás z města.
A co by to bylo za dovolené, kdybychom se zase nepodívali s manželem do Prahy, že? A tady dole na té fotce je jeho nejzamilovanější místo v Praze. V tomto domě za války až do roku 1945 bydlel, celých 6 let a VŽDYCKY, jsme-li v Praze déle, než jeden den, tak se tam musíme zajet podívat.
Ota-Praha-95
A tady je vidět, jak je manžel spokojený! Tak co mi vždycky zbývá, že?!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama