JUBILANT MĚSÍCE LÁSKY

26. května 2010 v 17:11 | já
Tak už pomalu končí květen - měsíc lásky a já jsem zase tu, abych připomněla narozeniny mé rodiny nebo přátel. Na úvod musím přiznat, že je nás v tomto měsíci narozených hodně. Nejen proto, že jsem mezi nimi i já, ale hlavně moje maminka.
Tak tedy jsou v tomto měsíci narozeny moje dvě praneteře, potom moje dcerunka, moje přítelkyně a bývalá kolegyně, která měla také menší jubileum a to 85. let a ta nejdůležitější naše jubilantka - moje maminka, která měla již 90 let.
Tak jsem jela s dalšími 2 kolegyněmi navštívit tu, které bylo letos 85. let. Je již pár let vdova, ale má zlaté děti, vnoučata i pravnoučata a všichni se o ni moc hezky starají a vypomáhají i finančně. ŠŤASTNÁ TO ŽENA! Je to pohodářka a přejeme jí ještě hodně let v té její pohodě. A tady je pár fotek z naší návštěvy :
Věrka 85 - 2
No, protože jsme neměly nikoho dalšího, kdo by nás vyfotil, tak jsme se fotily nadvakrát, toto je jedna z těch fotek, kde je zleva jubilantka, kolegyně Alena a já. Jedna důchodkyně hezčí, než druhá!?!
Věrka 85 - 3
A tady je ta další kolegyně, také už důchodkyně, i když je z nás nejmladší, ale jinak si všechny rozumíme. Bylo nám spolu zase jednou moc hezky, věřím, že to nebylo naposledy.
A teď k tomu nejdůležitějšímu jubileu. V neděli tedy oslavila moje maminka krásné 90. narozeniny a my, všechny 3 děti, jsme byly samozřejmě u toho. Maminka bydlí u bratra v jedné malé, ale krásné vesnici kousek od Kralovic, kam se před 8 lety přestěhovala z rodné Moravy. Já bydlím v severozápadních Čechách už hodně dlouho a moje sestra, ta zůstala v Brně. Tak jsme si dali zase jednou sraz všichni u bratra, hlavně u maminky, která tam má svůj malý byteček v bráškovo baráku. Slavili jsme v sobotu, dali jsme si dobrou večeři, kterou připravil - no to byste neuhodli, ano můj "malý" bráška, jak já mu stále říkám, protože je o hodně mladší, než já a mimochodem, bylo to "mňam". Dali jsme si přípitek, samozřejmě šampaňské, ale pak už to maminka nevydržela, nebylo jí už před tím moc dobře, tak jsme ji se sestrou šly uložit do postele. Asi to byla psychika, pořád si říkala, aby na něco na to pohoštění nezapomněla, no v tom je ta naše zlatá maminka pořád stejná. Také jí asi dojala moje básnička, kterou jsem jí složila.
                                            M A M I N C E K 90. NAROZENINÁM
                                            MOJE ZLATÁ MAMINKA
                                            BYLA VŽDY JAK KVĚTINKA.
                                            VŽDY VELIKÉ SRDCE MĚLA,
                                            ODMÍTNOUT NIC NEUMĚLA.
                                            KRÁSNÉHO SE DOŽÍVÁ VĚKU,
                                            I KDYŽ MÁ UŽ MNOHO LÉKŮ.
                                            JEŠTĚ SAMA SOBĚ STAČÍ,
                                            AČ MNOHO OBTÍŽÍ JI TLAČÍ.
                                            TAKY JE JÍ ČASTO SMUTNO,
                                            K TOMU ALE DODAT NUTNO,
                                            ŽE UŽ DLOUHÉ ROKY SAMA
                                            ZŮSTALA TU MEZI NÁMA.
                                            JÁ TI PŘEJI, MILÁ MAMINKO
                                            BOLESTÍ JENOM MALINKO,
                                            ZATO HODNĚ POHODY
                                            A PYTEL DOBRÉ NÁLADY.
                                            DO TÉ STOVKY HODNĚ ZDRAVÍ,
                                            AŤ TĚ TO TU S NÁMI BAVÍ.
                                            SPOKOJENOST A POHODU
                                            A UŽ ŽÁDNOU NEHODU!
                                           TY JSI NAŠE SLUNÍČKO,
                                           TY MÁŠ ZLATÉ SRDÍČKO,
                                           TY JSI VZOR PRO VŠECHNY MÁMY
                                           TY TU ZŮSTAŇ DLOUHO S NÁMI.
Tak to je ona. V neděli odpoledne měl pro mne přijet můj syn, ale také hlavně své babičce jako prvorozený vnuk popřát. A to jsou fotky z neděle, kdy už bylo mamince líp, asi také proto, že z ní pomalu opadala ta nervozita.
90. narozky m.
Tady je naše maminka, zleva sestra, já a bratr.
90. narozky m.
Připíjíme si šampaňským a je vidět, že už je i mamince lépe. V pozadí můj syn a můj vnuk.
90. narozky m.
Vidíte, tady už bylo veselo a všichni jsme se dobře bavili. Tak ještě jednou, moje milá, zlatá maminko, hodně zdravíčka! Určitě teď budeme slavit už každý rok!





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mstajer mstajer | Web | 26. května 2010 v 23:27 | Reagovat

Přeji také vše nejnej...!A vypadáte všichni neuvěřitelně mladě!
A hezky oslavujte, oslav není nikdy dost. Manžel má narozeniny 1.6., jak říká jeho maminka, je vlastně věčné díte!
Krásný zbytek týdne!
Helča a spol.

2 jezura jezura | Web | 27. května 2010 v 12:55 | Reagovat

[1]: Moc děkujeme za přání i za "poklonu" a také vám všem přejeme všechno nej a krásný nejen celý týden.

3 Bev Bev | Web | 2. června 2010 v 7:46 | Reagovat

Děkuji za pochvalu.Moc mne potěšila,nebyla jsem si jistá jestli ta
moje básnička není příliš patetická.
Mně se zase moc líbí to Vaše přání mamince k narozeninám.Je znát,že je psané srdcem.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama