MOJE VZPOMÍNKY 24.

27. dubna 2010 v 16:40 | já |  MOJE VZPOMÍNKY
Tak se už psal rok 1993. A co bych to byla za Moravačku, kdybych se nevracela ráda na svou rodnou Moravu, kde jsem měla v té době ještě skoro celou rodinu. Bráška měl domek nedaleko Pohořelic, jé, ten kdyby taky mohl povídat, co jsme tam zažili a vypili, ale co, aspoň máme krásné vzpomínky.
Brácha Smolín 93
Tak taky je zleva bráška, vedle tenkrát ještě hodně malý synovec a můj manžel.
Tento rok jsme byli také na dovolené a to v první řadě v Praze, milované mého muže. Tenkrát, když ještě fungovaly rekreace ROH, tak jsme jezdili i do hotelu Pyramida v Praze Břevnově, kde bychom si teď nemohli dovolit snad ani jeden den, jaké tam mají ceny. Ale tenkrát, tenkrát tam bylo príma.
Praha-Pyramida 93
Tady za manželem se tyčí ten veliký hotel - Pyramida. Bohužel, vlevo je vidět i můj palec.
No a také jak míval rád Mariánské Lázně pan Horníček, tak asi přibližně je miloval i můj manžel. Jezdívali jsme tam dost často, no a v tomto roce jsme tam byli také. Vždy jsme nezapomněli zajít na Zpívající fontánu, ta má opravdu něco do sebe.
ML 93-já
Nevím, jak jsme to všechno stihli, ale ještě jsem tady našla foto z doby, kdy jsme byli jen na několikadenním zájezdu na Alpském okruhu. Jak je vidět, i tam bylo krásně.
Alpský okruh 93
A nejdůležitější událost tohoto roku? Ano, správně, narodila se mi druhá vnučka, dcery první dítě, je to naše milá Terezka. Byla také zlatíčko, pamatuji si, že mi tenkrát snacha říkala, když se měla narodit, že ji budu mít raději, než Laděnku, protože je od dcery. To ale přece vůbec nejde, abych měla některé vnoučátko raději než to druhé. Miluji je všechny a moc.
Terezka+já+Lada
Ano, tady mám ta moje zlatíčka hned obě dvě. Laděnka už je slečna a Terezka je miláček všech a jak je vidět i šťastné babičky.
A tento rok hned po porodu začala moje dcera také znovu studovat. Protože měla aprobaci na ruštinu a občanku, ruština v té době už byla úplně pasé, tak se dala na školu znovu, že po dobu mateřské vystuduje další a to němčinu. Tak začala zase studovat a zase měla na 3 roky postaráno o chvíle volna.
No, tenkrát její manžel pracoval na směny a když se pak potřebovala učit na zkoušky, to ale později, tak jsme si někdy brali s manželem Terezku k nám domů na víkend, dodnes moc rádi na tuto dobu vzpomínáme.
Také v tomto roce, tedy 1994 jsme jezdili na dovolené. Byli jsme nejdříve na rekreaci v Liberci, také se nám tam líbilo, jezdili jsme na výlety po okolí a to je jedna fotka odtud.
Liberec 94 já
Zase, abychom nezapomněli, jak to tam vypadá, tak jsme zajeli do Mariánských Lázní. Jezdili jsme vždy do hotelu Polonia, ale tentokrát jsme to zkusili v hotelu Evropa. Bylo tam také hezky a na tuto dovolenou mám jednu parádní vzpomínku. V té době jsme si ještě rádi zašli na vínko, nebo zatancovat, v lepším případě jsme to spojili. A v tomto hotelu byla v přízemí restaurace i s tanečním parketem a také se tam minimálně 2 x tancovalo. Tak jsme si šli sednout na taneček, ale hned mezi dveřmi byl práh, už nevím, jestli byl níže nebo výše, než jsem čekala, ale v každém případě jsem sebou "plácla" jak dlouhá tak široká hned mezi dveřmi, vedle dveří měli takovou velkou kytku v tom velkém květináči, a tak jsem vzala milou kytku sebou. Manžel mě sbíral ze země, číšníci, kteří špatně ukrývali smích, zase dávali dohromady tu kytku, prostě úvod famózní. Nicméně jsme zasedli za stolek, poručili si vínko a já se nejprve chechtala jako blázen a pak jsem se styděla, co si o mně pomyslí, ale nakonec jsme to přestáli a dobře se bavili. Tak padání, to mi šlo vždycky dobře, to by mohli všichni okolo mne vyprávět!
ML-Evropa
Tak to je onen pro mne osudný hotel Evropa v Mariánských Lázních.
Ale jestli si myslíte, že tím jsme s cestováním v tomto roce končili, kdepak! Vypravili jsme se ještě do Španělska. Jeli jsme autobusem, byla to opravdu cesta nekonečná, ale byla zastávka v Německu v nějakém Lunaparku, kde jsme strávili 8 hodin, vstupné bylo v ceně dovolené, bylo tam spoustu zajímavých atrakcí, některé jsme také zkusili, uteklo to jako voda, odpočinuli jsme si od jízdy busem a pak pokračovali dál. Ve Španělsku se nám líbilo, také jsme se podívali jinam než k moři.
Špannělsko 1-94
Krásná fotka, ne? Říkáme jí familiárně "dědeček hříbeček".
Španělsko 2-94
Nádherné moře, vidíte, že to vzdávám, jakou mám radost?
Španělsko 3-94
A tady si zase na své přišel manžel. Jistě poznáte slavný stadion Barcelony.
A myslím, že by to bylo informací zatím dost.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama