MOJE VZPOMÍNKY 7.

1. srpna 2009 v 19:10 | já |  MOJE VZPOMÍNKY
Tak jsem slíbila, že napíši o tom, jak jsem nastoupila do práce. Ano, o prázdninách někdy v srpnu jsem začala "makat". Musím hned na začátku přiznat, že známosti byly, jsou a budou dost důležité. Můj tatínek měl spolužáka a kamaráda, který dělal ředitele ve firmě, která se tenkrát jmenovala Výkupní závod a byla v Židlochovicích, kam jsem chodívala na "měšťanku". Vykupovalo se tam obilí, dosušovalo, dělalo se v laboratořích jejich vyhodnocení, jakou mají vlhkost atd. a pak putovalo asi dál do výroby. Tak tam jsem nastoupila jako sekretářka. Psát na stroji jsem za ten rok už uměla dost slušně a těsnopis taky dost, tak jim to asi stačilo. Dodnes si pamatuji, jak jsem seděla v práci za stolem a pracovala, dokud mě někdo neposlal domů. Takový jsem byla "truhlík". No, byli tam v práci i mladší kolegové, ale já byla jasně ta nejmladší a taky podle toho placená. No a taky jsem toho zatím moc neuměla, musím být objektivní. Vím, že jsem tenkrát brala hodně málo, asi kolem 400 až 500 Kč nebo tak, spořila jsem si měsíčně z platu 20 Kč! To je síla, co? Taky jsme mívali takové "večírky", kam mě naši pustili jen pod dohledem toho "mého" ředitele. No a když mě na jednom večírku chtěli chlapi opít, tak jsem řekla dost, ne že bych se vůbec nenapila, koneckonců to byl vinařský kraj, ale když jsem myslela, že je toho dost a oni mě stále nabízeli, šla jsem jednoduše za ředitelem a on je odkázal do patřičných mezí. Zkrátka jsem si věděla rady a jen tak jsem se nedala.
Tady je foto z jednoho společného zájezdu, je pravda, že tenkrát jsme víc drželi při sobě i v práci, než tomu bylo později a o dnešku vůbec nemluvím. Tak to je parta nás mladších, které mne vzaly mezi sebe, i když jsem byla vlastně ještě děcko. Ale už si pamatuji, že jsem se tenkrát zamilovala. ON byl o 4 roky starší a bral mě jako kamarádku. Jen jsme se občas drželi za ruce, ani pusu jsem nedostala! Na to, aby se líbal, měl tenkrát jiné a mně to dost vadilo! Tak si pamatuji, jak jsem mu jednou poslala "anonymní dopis", který jsem napsala těsnopisem! Já husa! Kolik nás asi tenkrát v r. 56 u nás v Hrušovanech umělo těsnopis? Pamatuji se, když jsem šla tenkrát do kina s holkami, tak ON stál obklopen partou kluků, dělali narážky na mne a o dopise, smáli se a já byla rudá jak rak. No, mládí! A tam je dovoleno dělat chyby!
No a to jsem pořád chodila do práce a jak jsem psala, že jsem se nedala, tak tam pracoval jeden pán, který byl ženatý, už starší, ale ne tak starý, aby se mu nelíbila mladá děvčata, já ho brala jako staršího bráchu a nechápala, že "po mně jede". Došlo to dost daleko na to, abych toho měla dost! Je pravda, že jsem se ubránila, ale taky to, že jsem to nikomu neřekla a chtěla odtud odejít. Taky jsem neřekla doma pravý důvod, ale pracovala jsem tam skoro 4 roky a vlastně po odpracování 2 let, což byla tenkrát podmínka, jsem podala přihlášku na večerní studium dnešní ekonomické školy a s tímto "závazkem" mě přijali u nás v Hrušovanech ve Svitu, kde pracoval tatínek a později i maminka. Já šla dělat jak jinak, zase sekretářku řediteli. To byl také tatínkův kamarád a byl to moc hodný pán, ráda na něj vzpomínám. Ale to jsem předběhla dobu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama