Květen 2009

UŽ MÁM VNUKA, O KTERÉM SE PÍŠE V NOVINÁCH

25. května 2009 v 12:00 | já
Ano, okopírovala jsem článek (rozhodně to není první a věřím, že zdaleka ne poslední) z novin. Lukáš zraje jako víno a věřím, že brzy, když si kliknete na ABL (= amatérská bowlingová liga), bude na nejvyšších místech celorepublikového žebříku už brzy i náš Luky.

Junioři Čechie Litvínov stále vedou ligu
V neděli 26. dubna se v Praze uskutečnilo 2. kolo jarní části Juniorské bowlingové ligy. Všechny týmy si přijely pro maximální počet bodů. Také litvínovští junioři se chtěli ukázat v co nejlepším světle a uhájit prvenství, což se jim nakonec povedlo. Ligu tak vedou o dva body před JBN Kutná Hora D, který jediný dokázal nad litvínovským týmem vyhrát.
V bodování jednotlivců si litvínovští drží přední pozice: 1. Lukáš Homola, 3. Pavel Procházka ml., 4. Ivana Pádárová. Vyvrcholením ligy bude poslední 14. června v Kutné Hoře. Přestože je věkový průměr hráčů juniorského týmu Čechie Litvínov 14 let, využili nabídky chomutovského Strikelandu a zúčastnili se jarní části chomutovské 1. ligy družstev dospělých.
V březnu a dubnu proběhla 4 kola, ve kterých bojovalo 8 družstev. Junioři Lukáš Homola, Ivana Pádárová a Pavel Procházka ml. získávali jedno vítězství za druhým a mezi dospěláky si nakonec vybojovali druhou pozici. Na rozdíl od dospělých soupeřů obdrželi dárkový koš jen plný sladkostí. Vyhrál Trojitý nářez a třetí byl tým Firo tour.
První neděli v květnu si to v litvínovském bowling centru si to opět rozdali junioři mezi sebou. Na 5. kolo JBC se dostavilo 21 hráčů a hráček a 13 jejich rodičů. Všichni hráli s obrovským zápalem a bylo to na výsledcích znát. Některé prohry byly skutečně jen o kuželku: K1 - 1. Daniel Cvrček 421 bodů, 2. Tomáš Kratochvíl ml. 420 bodů, 3. Filip Král, K2 - 1. Gabriela Vlasáková, 2. Michal Janovský, 3. Štěpán Heligr 580 bodů, 4. Jan Vořechovský 579 bodů, SK - 1. Homolovi 1 087 bodů, 2. Procházkovi 1086, Ivana a Karel PÁDÁROVI.
Poslední 6. kolo jarní části soutěže se uskuteční opět první neděli v měsíci, a to 7. června od 10 hod. Klára Pádárová Bowling Club Čechie Litvínov

Pro ty, kteří našeho Lukáše neznají, tak je to ten vpravo. Bowling ho rozhodně dost baví, ale taky se mu dost daří. Tak tedy držíme pěsti, přejeme všichni hodně úspěchů při dalších turnajích a vůbec v republikovém žebříčku!




MAMINKA MÁ DNES NAROZENINY - 89!

23. května 2009 v 17:47 | já
Tak to je moje "zlatíčko", moje maminka asi tak před 1,5 - 2 roky. Vypadá pořád dobře, že? Jen kdyby lépe viděla! To ji deptá nejvíc, to je velká smůla a zátěž na psychiku!
Já už asi celé rodině připadám otravná s tím, jak o ní pořád mluvím, připomínám dětem, aby jí nezapomněli zavolat, když má svátek nebo jako dnes narozeniny! Já ale vím, jak moc by ji to bolelo nebo aspoň hodně mrzelo, kdyby si na ni nevzpomněli její nejbližší.
Vždycky jsem říkala, že život bez dětí by byl hrozně prázdný a bez vnoučátek pochopitelně také. Také jsem říkala, vlastně to pořád tvrdím, že budu spokojená, když mě budou mít moje děti rády jako já mám svoji maminku. Vím, každý má "svou" rodinu, ale moje maminka nikdy sama pro sebe nic nechtěla. Vždycky napřed děti, později vnoučátka, no jak ji jednou nazval můj syn, babička se zlatým srdíčkem. Nevím, jak často si na ni vnoučátka vzpomenou a už vůbec si netroufnu říct, jestli vůbec pravnoučátka, ale ona opravdu myslí na všechny! A já věřím tomu, že až jednou budou moje děti starší, budou mít taky svoje vnoučátka, tak pochopí i mne a budou s láskou vzpomínat na moji maminku a byla bych ráda, i kdyby rády vzpomínaly na mne. Protože já je mám určitě tolik ráda, jako moje maminka nás všechny! Takže, milá maminko! Jen krůček už je k taky hezkému jubileu k té 90., ale kdyby se stal zázrak a Ty bys lépe viděla, to bych věřila, že by ses mohla dožít i té krásné 100! Tedy Ti přeji aspoň malý zázrak, ještě hodně zdravíčka a znovu vzkazuji: MÁM TĚ MOC RÁDA!

A JE PO DOVOLENÉ, ALE STÁLO TO ZATO

23. května 2009 v 14:21 | já
Ano, to je hotel Melodie ve Františkových Lázních. Manžel tam byl jako kulisa, aby bylo vidět, že jsme tam byli spokojeni. Musím, nejen protože se to sluší, ale hlavně proto, že si to zaslouží, pochválit majitele hotelu manžele Mazancovi za opravdu komfort. Ubytování bylo perfektní, ještě nikdy jsme neměli tak hezký pokoj, co říkám pokoj, to byl přímo byt: chodbička, obývák, ložnice a samozřejmě príma sociální zařízení! Televize, telefon, dokonce i lednice. Všude čisto, péče o klienty parádní. Také musíme pochválit stravu, snídaně většinou bufet a to si nás ještě dvakrát rozmazlovali párky a smaženými vejci. Večer byly tři chody, no na nás, kteří jsme zvyklí jíst nejpozději do 17 hod. to bylo moc, ale ten necelý týden se dá všechno zvládnout a taky paní Mazancová, také mj. recepční hotelu, ta byla ochotná ke všemu. Zkrátka a dobře, tak nějak si představujeme, že by to mělo vypadat všude. Ale známe to. Leckde je to úplně jinak.
My jsme jezdili léta na týdenní pobyty do Mar. Lázní, úplně náhodou jsme to zkusili sem a i když Frant. Lázně také dobře známe, bylo nám tam mooooc fajn, dokonce líp než v Mariánkách. Je tam větší klid, hodně zeleně a tím i čistší vzduch a všude moc hodní a ochotní lidé. I v obchodech a restauracích, až jsme si občas připadali jak na jiném světě.
No takhle si manžel "hověl" v křesle v obýváku při čtení novin, měli jsme tam i balkonek na ulici, kde se dalo sedět a abych nezapomněla, měli jsme také nádherné počasí po celých 6 dní. Vzhledem k tomu, že tento termín na nás "zbyl", tak to byla fantazie.
Tohle je také jenom "kousek" jednoho z vícero parků, kde bez bázně a hany běhají veverky, poletují a zpívají ptáčci, ho prostě paráda.
A také má tento hotel strategicky parádní umístění. Pro nás, "sociály", co jsme většinou přijeli vlakem je to blízko nádraží, hned vedle parku a pár minut od hlavní promenády. Takže jsme si vlakem zajeli do nedalekého Chebu, jen si osvěžit paměť a také zavzpomínat do Mar. Lázní. Ale jako vše, také tento pobyt skončil a my už se budeme těšít, budeme-li živi a zdrávi, že se tam příští rok určitě vrátíme!
Takže ještě jednou touto cestou moc děkujeme manželům Mazancovým za prožití krásného téměř týdne dovolené.
Tady vkládám ještě fotku, kde dělá manžel "inventuru" v peněžence na lavičce před nádražím.
A tady ještě typická fotka z Mariánských Lázní u známé fontány.
Ještě dodatek: toto je ložnice, paráda co?
Toto je důkaz, že jsem tam byla i já, a se mnou, tedy za mnou kytičky.
Taková mášinka, mašinká tam jezdila za 80 Kč na osobu.
To není v Itálii, to je také ve Frant. lázních, to bylo krásně, co?
Jo a ještě jen tak na okraj. Celá naše útrata za ten necelý týden byla včetně toho, co jsme zaplatili za pobyt a stravu 11 300 Kč. Ještě musím ale dodat, že jsme z toho zaplatili 600 Kč za masáže (každý jednu), děda si udělal "radost" za 300 Kč a já za 700 Kč. Tak a teď je to vše.


DOVOLENÁ A MY A NEBO NAOPAK?

16. května 2009 v 12:44 | já
Tak je sobota krátce po poledni a venku vysvitlo sluníčko! Hurá! Po tom ošklivém včerejšku, noční bouřce a lijáku je to radost! No a my s manželem se chystáme zítra (úmyslně říkám chystáme a ne jedem, už se mi to mockrát nevyplatilo) na 6 dní do Františkových Lázní. Jen tak. Podívat se po známých i neznámých místech, zajet si někam na zájezd po okolí, uvidíme. No a právě vše záleží na počasí. Nemusí být vedro, ani bychom nechtěli, ale pršet by taky nemuselo. Strávit za cca víc jak osm tisíc Kč na pokoji bychom mohli doma podstatně levněji.
Opravdu jsou Františkovy Lázně už teď moc hezky upravené, čisté, i když drahé! Na Frantíka si už sahat nemusím, není mi to nic platný, ale jinak......... no uvidíme.
A ještě máme letos v plánu se podívat tak na 4 dny do Prahy. Manžel zavzpomíná kde kdysi dávno bydlel, kde "čutal" balon ve Vršovicích a také se podíváme na naše nádherné památky. Sice už je známe tak, že bychom mohli napovídat, ale copak není ta naše republika krásná? Je, já vím, až v posledních letech na ty zlé lidi. Ale ty nepředěláme. Každý by si měl začít s výchovou u svých dětí a třeba někdy v budoucnu se to všechno zlepší.
Tak jsem se ještě "pochlubila" Prahou a teď si vlastně uvědomuji, že ani nevím, co děti a dovolená. Vím jen, že syn s rodinou se chystá na "pár" dní do Londýna, průvodce jim bude jejich dcera, tedy naše Lada a dcera? Nevím zatím nic, jen děti "popojíždějí" samostatně, jako např. se teď vrátil z "přírody" Tom (10 dní = 3500 Kč), Terka byla na "báječné" 3 dny v Olomouci u své sestřenky "omrknout" své budoucí studium v UPOLu, Tom má jet ještě od školy do Anglie, což taky nebude levná záležitost, ale protože tam Terka už byla, tak je na řadě a dcera je v tom opravdu poctivá, co jeden to druhý, a to je dobře. A Terka má ještě teď před sebou zájezd do Mnichova, kde jejich sbor zpívá a ta legrace taky není zadarmo, stojí 2000 Kč na 2 dny. Síla, co? A chudák matka samoživitelka - kde pak má vzít na dovolenou, že? V každém případě všem přeji hodně sluníčka a krásných zážitků!

NOVÝ ŽIVOT

15. května 2009 v 13:54 | já
Tak jsem tak nějak více méně ukončila ságu našeho rodu (není to jísté, já si určitě budu ještě dále vymýšlet - už mě něco pomalu napadá) a ejhle! Další pokračování je na světě! Není to tedy zásluha přímo "naší rodiny", ale do rodiny taky patří! Mému synovci (tedy jeho manželce) se včera pět minut po půlnoci narodila krásná dcerka Lucinka! A jak je vidět, šťastný tatínek byl u toho, protože snímek je pořízen ihned po narození! A protože je to opravdu nádhera, tak se kochejte se mnou :
Tak je tady a moc hezky kouká na ten svět! Však se taky pěkně "courala"! Tak přeji hlavně to zdravíčko, ale taky štěstíčko, jak se říká : Lidé na Titaniku byli taky zdraví!
A taky jsem si dala tu práci a spočítala jsem, že to je mojí maminky už 9. pravnoučátko! A to určitě ještě není všem dnům konec! Tedy co se týče narození dalších! Bratr má ještě bezdětného syna a pokud vím, tak další 2 synovci mají teď po jednom dítěti! U nás v rodině máme děti rádi a tak věřím, že jich bude dost! Tak přeji i mé mamince, aby se od těch sedmi vnoučat dočkala ještě dalších pravnoučat, i když vím, že od mých dětí to už určitě nebude! No a rozdíl mezi těmi jejími pravnoučátky je dost velký - nejstarší pravnučka (tedy moje vnučka) má 21 let! Krásný den!

GALERIE SVATEBNÍCH FOTO NAŠÍ SÁGY

12. května 2009 v 14:42 | já
Tak jsem si neúmyslně posledním článkem o Dni matek připravila šikovný "oslí můstek" pro vložení následujících svatebních fotografií, které mám zatím ze ságy naší rodiny. Je jasné, že aby byla žena matkou, musí mít k tomu příslušného partnera - otce svých dětí, a i když to již dávno není podmíněno svatbou, přece jen je to v tom vztahu pěkné, když se dva mají rádi a završí to svatbou. Tak začínáme..........
Ano, začínám to já mou první svatbou. Bylo mi krásných 20 let a toto je otec mých dětí. Bohužel jen na papíře, ve skutečnosti to moc nedopadlo, ale nevadí. Důležité je, že se děti povedly, že?!
No, ten obrázek mi dal ale práci, ne a ne se zmenšit, ale povedlo se! Zato se nepovedlo tohle moje 2. manželství, bylo mi krásných 30, ale vydrželo nám to jen 10 let, no na to, že jsem se vdávala vyloženě "z trucu", abych dokázala tomu prvnímu, že není jediný, docela slušný, ne? Nevím ale proč jsem si musela najít podobný typ muže jako ten první (alkohol i ženy). Ale jeden rozdíl tam byl. Ten první byl o 4 roky starší než já, ten druhý o 4 roky mladší. No, myslím, že to zas až tak moc vidět nebylo.
Tak do třetice všeho dobrého, aspoň se to říká. Bylo mi "slušných" čtyřicet a manžel je o 9 let starší, to už jsem nechtěla tak riskovat a počítala s tím, že už se "vyblbnul". Taky už jsme oba neměli tak horké hlavy a vydrželo nám to dodnes a troufnu si už teď tvrdit "a žili spolu až do smrti"....
Ano, toto je foto mé sestry, ta měla štěstí, že měla jen jednu svatbu, jedno šťasné manželství, ale zase strašnou smůlu, že jí její milovaný manžel zemřel, když mu bylo pouhých 60 let, už je to letos neuvěřitelných 7 let, co je setra sama.
Tohle je svatba mého "malého" brášky. Tedy jeho první svatba. Bylo mu 23 let, dítě bylo na cestě, pak bylo ještě další, tedy bráška má dva syny ne děti, ale bohužel taky jim to nevydrželo moc dlouho.
No a tady je další svatba mého bratra, "vyženil" ještě třetího syna, má pracovitou a tolerantní ženu, rozumí si, hodně spolu už dokázali a dovolím si tvrdit, že už jim to taky vydrží až ....
Už se blížíme k finále. Toto je svatební foto mého syna a od nich mám 2 úžasná vnoučata - vnučku Ladu a vnuka Lukyho. Pevně věřím, že už si to "horší" ve vztahu vybrali a zůstanou spolu!
No a toto je poslední svatební foto z naší fotogalerit, svatba mé dcery. Také se jim povedla dvě úžasná vnoučátka - vnučka Terezka vnuk Tom, i když manželství již tak povedené nebylo, skončilo rozvodem a později přišla vnoučata i o svého tátu, odešel tam, odkud již není návratu. Je možné, že si všichni společně najsou náhradu, ale tady u dcery bych si netroufla tipovat, zda ještě někdy nějaká svatba bude. Ale znáte to, nikdy neříkej nikdy, tak uvidíme.
Ještě bych se ráda někdy dožila svatby některých mých vnoučat. Oni mají ještě času dost, ale já už ho tolik nemám! Ale přesto snad někdy na nějaké svatbě nashledanou!

DEN MATEK

11. května 2009 v 12:01 | já
Tak jsme včera oslavili Den matek. No, nevím, zda všichni slavili, ale myslím si, že se vrývá do paměti stále více lidí. Já ho uznávám, tak jako uznávám MAMINKU jako největší autoritu a nejdůležitějšího člověka - samozřejmě byla už před mými dětmi. Ale po včerejšku jsem se díky mé vnučce Ladě musela více zamyslet. Maminkou je také moje dcera, snacha, teta, švagrová atd. To jsem si dříve ani tak neuvědomovala, ale díky Ladě, ano, je to tak. Věřím, že maminkou bude jednou i ona sama a jak to tak pozoruji, tak si myslím, že bude jednou hodnou maminkou, ale až potká toho správného. Na druhou stranu zase je důležitý fakt, že není matka jako matka. Ty, které mám na myslí, nemají s maminkou nic společného. Ty, kterým dítě vadí, které se mu nevěnují, které mu ubližují a dokonce takové, které se svého dítětě "zbaví", ty bych matkami vůbec nenazvala. Je ovšem pravda, jak napsala moje vnučka, že si zaslouží být ctěny jako matky ty, které dítě sice neporodily, ale vychovaly a to si myslím, že je dost důležité. A proto opravdu mějme na paměti, že maminka je (tedy aspoň v mém případě na obě strany) jedinou jistotou, která nikdy nezklame, nezradí, neřekne ne, tedy myslím tu maminku s velkým M jakou mám já a jakou se snažím být sama. Jsem ráda, že ještě mám svoji maminku, která už bude mít za chvíli 89 let a modlím se, aby mi ještě vydržela, protože vím, že jak ztratíš mámu, ztratíš domov! Tak maminky, hodně zdraví!

PŘEKVAPENÍ NA DRUHOU

3. května 2009 v 9:46 | já
Tak to je "čerstvé" foto ze včerejška, kdy jsme slavili vlastně všichni, ale moje zlatíčka víc, samozřejmě. Už máme nové pořadí co se týče velikosti, tak aby to bylo vidět. Zleva : Tom, Terka, Lada, Luky. Ten teď vede, co se týče výšky.
Jinak musím říct, že jsem byla mile překvapena dětmi. Nějak dospívají nebo co a asi vidí, čím nám, seniorům udělají největší radost. Minulý týden jsem dostala mj. od Toma a Terky přímo takový přívěšek zřejmě na klíče. Na přední straně je napsáno : Báječná babička a na zadní straně:
Jak vychovat dobře vím,
vnoučky trochu rozmazlím.
Těší se vždy na dárečky
a dobroty od babičky.
No není to krásné? Udělali mi opravdu velkou radost. A protože ještě bude jedna dodatečná oslava mne u nás v sobotu a Lada tady nebude, mile mě překvapila, že mi sama za sebe dala kytičku s omluvou, že tady nebude. Radost byla opět na místě. Pořád říkám, že jsou to moje zlatíčka a to platí čím dál víc.
A dnes jely holky, tedy Lada vzala sebou na exkurzi Terku, do Olomouce, kde Lada studuje tu její japonštinu na Universitě Palackého a chce Terce ukázat, jak to tam chodí, protože ona by tam jednou taky chtěla studovat.
Ano, takhle se určitě usmívají děvčata i teď, jedou zrovna vlakem do Olomouce spolu a nedá mi to, musím pochválit i paní pokladní na mosteckém nádraží. I když si kupovaly každá u jiného okénka jízdenku, paní u okénka, kde kupovala jízdenku moje dcera pro Terku se zeptala, jestli jedou spolu. Ano, říká dcera, ale jedna má junior pas a druhá ne a je jí 15 let. Paní ochotně řekla, že se podívá a ejhle! Koupily si společnou jízdenku a cena: 493 Kč pro obě pendolínem a tak se dcera zeptala, jaká by byla cena, kdyby jela Terka sama, teď se podržte! Tu skoro pětistovku by zaplatila a i Lada měla nyní jízdenku levnější než na junior pas. To jsou kličky co, ale kdo to má všechno vědět? Ještě že existují slušní a poctiví lidé a moc jim děkujeme!
Tak to bylo to moje milé překvapení na druhou a teď tajně doufám, že se bude konat ještě jedno, aby bylo na třetí. Jdeme za chvilku s dědou se podívat na vnoučka Lukyho, který hraje zase jeden turnaj v bowlingu a mooooooc bychom mu přáli, aby vyhrál! Tak hodně štěstí!