MŮJ MLADŠÍ VNOUČEK

23. dubna 2009 v 13:20 | já
Tak a slibuji, že toto je poslední "akt" a už je barevný, no vývoj jde pořád dopředu. Ano, ano, to je ten můj nejmladší "poklad", tedy Tomášek, narodil se 26.4.1997 a tedy bude mít teď v neděli krásných 12 let.
No a tak velkou radost měla jeho o 4 roky starší sestřička, když se narodil. Byli jsme v porodnici hned 2. den a pamatuji se, když při koupání plakal, tak se divila nahlas: "Proč tak ječí?" Ale jinak se jako malá o něj dojemně starala.
No a tady už jsou jeho 1. Vánoce a my s manželem byli samozřejmě u toho. No u Tomáška jsem vlastně já byla nejvíc. Říká se, že ty starší děti si užijí babičky a dědy nejdéle, ale z vlastní zkušenosti bych řekla, že ale zase nejvíce. Tomášek byl vlastně moje poslední vnoučátko a taky jediný, kterého jsem si fakt vychutnala. Narodil se, když jsem 4 měsíce předtím odešla do důchodu, tak jsem mohla často dělat "hlídací babičku" a dělala jsem to opravdu ráda. Vodila jsem ho do školky, když začínal a bylo mně hůř než jemu. Poctivě jsem tam na něj zkraje čekávala 0,5 až hodinu a pak jsme šli k nim domů, kde jsme společně vařili a po příchodu ze školy nám pomáhala i jeho sestřička Terezka. Moooooc ráda vzpomínám. Školka mu taky moc nevoněla, začalo se mu tam líbit až ten poslední rok, než šel do školy.
No a už je to tady. Další "důležitý" školák. Ale jako všechna moje vnoučátka, tak i on patřil a doufám, že bude pořád patřit mezi ty "lepší" a nejlepší. Nyní chodí do primy na gymnáziu v Mostě a pokud vím, tak už má asi nejméně rok jasno, co by chtěl v dospělosti dělat. Chtěl by dělat programátora přes počítače. Umí už toho dnes opravdu hodně, kupuje si učebnice a knihy s tímto tématem a čte, tak jako kdysi si pamatuji a to už je opravdu dost dlouho, kdy bylo jedno z nejoblíbenějších jeho čtení časopis Mobility.
No a tím, že jsem na něj měla nejvíce času jako důchodkyně, tak jsem před 6,5 roky napsala povídku do soutěže jednoho časopisu, vyhrála jsem s ní - no a bylo to o nás dvou. Dokonce jsme byli v Praze v jejich redakci, kde nás do tohoto časopisu i vyfotografovali :
Takže máme krásnou památku a článek máme oba schovaný. Ještě se zmíním, že to vyhlášené téma bylo : Nejlepší chlap mého života, no mně to připadalo vtipné a redakci asi taky, když nás vybrali. Hezká vzpomínka.
U první vnučky a nejmladšího vnoučka jsem si všimla, že mají (asi taky trochu po mně) občas "básnické střevo". Lada píše velmi dobře i básničky, mladší vnučka a první vnouček se dosud neprojevili, aspoň co se týče mne, no a když jsem u Lady napsala její básničky, tak tak musím učinit i nyni. Tady je tedy ukázka, co mi Tomášek napsal před 3 lety, to mu tedy bylo 9 let :
Milá babičko,
k Tvým dnešním narozeninám Ti přeji:
Hodně štěstí, zdraví,
peníze Ti asi stačí,
tak já nevím....
To je hrůza, ty už všechno máš ...
Hlavně, že je život náš ...
Vymýšlet si nemůžu,
tím Tě vždycky přemůžu.
Jakpak to pan básník řekl,
Tak bych to já nedovedl.
Líbí? Věřím, že ano. No a aby děda nepřišel zkrátka tak tedy ještě loňské přání dědovi, to bylo Tomovi tedy 11 let :
Narozky máš, dědečku dnes,
štěstí přeje Ti i pes.
My se k němu připomíjme
a s Tebou je oslavíme.
A tak přejem hlavně zdraví,
ostatní se samo spraví.
Pohodu a spokojenost,
toho není nikdy dost.
Hodně lásky k tomu,
od Tvé paní domu.
Tak a to by asi tak bylo všechno. Hlavu mám plnou toho, co bych o svých vnoučátkách ještě mohla napsat, ale myslím, že by to pro dnešek stačilo.
A jeho rošťáckým úsměvem končím a přeji mu taktéž hodně úspěchů hlavně ve škole a pak také ve sportu. Zapomněla jsem dodat, že v současné době asi rok hraje hokejbal, tak ať se vše daří a taky ať už se "ztratí" ten protivný ekzém!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama