KÁMEN NA SRDCI

15. října 2008 v 17:10 | já včera
Určitě to znáte tak jak to teď cítím. Je 23,00 hod., koulela jsem se v posteli ze strany na stranu a spánek nepřicházel ani po uklidňujícím prášku. Tak jsem vstala a šla si svoje pocity dát na papír aspoň na nečisto.
Tedy poslední dny samé negativní zprávy, události, prostě žádná sláva a stále slzy na krajíčku. Ve dne mi volala maminka, jak jí bylo zase včera hrozně zle, že se jí už nechtělo žít a nejraději by už nežila. No, vím, že v těch jejích 88 letech jsou téměř u každého zdravotní problémy, ale proč trpět? To ale těžko změním já nebo ona sama. A při té úrovni našeho zdravotnictví pochybuji, že vůbec někdo.
Další problém je manžel. V poslední době asi tak 14 dní to není on, nemá chuť k jídlu, jí méně, ba ani káva a pivo mu nechutná, má bolesti v břiše, kolem pasu od zad dopředu, dnes byl na obstřiku na neurologii, už to vypadalo, že je po problémech, ale nebylo. Odpoledne to začalo znovu, no a je to chlap jako každý jiný, tak hned myslel na to nejhorší. Protože se v poslední dobou také chová čím dál víc, jak malé dítě, tak jsem se jednu chvilku asi trošku víc "utrhla", než bych měla a bylo zle. Úplně se sesypal, plné oči slzí, bylo mi ho fakt líto, no a taky mi říkal, že už se mu nechce žít, protože má zase ty bolesti a kdoví, co to je, už by nejraději skočil z okna atd. atd. No že bych zrovna tuto větu musela slyšet od svých drahých v jeden den stereo, to zrovna nemusím.
No a taky já mám poslední dobou mindráky, že už mě děti "nemusí" jako dřív, tak už je to na mne trochu moc. Jenom doufám, že se zase brzy vše v aspoň lepší obrátí a já se budu zase tak ráda smát jako dřív. Držte mi všichni palce, jdu se snažit usnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Prikryl Prikryl | E-mail | Web | 3. července 2012 v 18:29 | Reagovat

Pěknej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama