Tihle do nemocnice nepatří

Včera v 17:05 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Už jsem tady psala, ale jen okrajově, že moje maminka upadla a pro velké bolesti ji odvezli do nemocnice.

Pro ty, kteří neví, tak poznamenám, že mamince je 97 let, je opravdu dost nemocná, téměř nevidí, ale hlavu má v pořádku.

Byla odvezena do nemocnice v Plzni, kde ji vyšetřili, provedli RTG a naštěstí nic zlomeného neměla, ale byla řádně potlučená a to je dost bolestivé. Nemohla vůbec chodit, tak asi pobyt na lůžku byl namístě. Upadla ve čtvrtek v noci, ale myslela, že to přejde, proto si řekla o pomoc až v neděli.


V nemocnici ji paní doktorka opravdu řádně prohlédla, i když byla na chirurgii, tak měla celkovou prohlídku. Avšak když zjistili, že nemá nic zlomeného, nabídli jí převoz na doléčení do dalšího zařízení, které ji zajistili a ve středu ji převezli do soukromého doléčovacího zařízení při privátní nemocnici také v Plzni.


Přijetí na oddělení proběhlo v pořádku, maminka byla ráda, že se o ni postarají. Maminka má také velké potíže se zažíváním a vyprazdňováním, tak byla ráda, že nemusí nic dělat jako doma, i když je to třeba jen ohřev jídla, ale všechno bylo pro ni těžké.

Po týdnu ji přidělili rehabilitační sestru, která ji vlastně opět učila chodit. Maminka byla celkem spokojená, ale ne všechny sestry jsou na pacienty slušné a ochotné. Jsou prý tam na jedné směně dvě, které ji doslova nenáviděly, i když jim nic neudělala a maminka je vždy na všechny až moc slušná.

Už když mamince předevčírem řekla jedna "parchante", bylo to něco neodpustitelného.

Dnes mi říkala maminka, jak jí bylo včera večer špatně, že vůbec nejedla, ani nebrala prášky, jak jí bylo zle, prý myslela, že je to její poslední hodinka. Měla velkou třesavku a sestra jí řekla, že prý na ně hraje divadlo. Doktorka jí dala teploměr, sestra řekla, že je to dobrý. Taky jí brali krev. Dnes se maminka chtěla jako každý den posadit k obědu na posteli, jak to dělá každý den, ale sestra jí to nechtěla dovolit a když spustila nohy z postele a zamotala se, sestra jí DALA FACKU. Ano, čtete to správně. Její sousedka - pacientka na vedlejší posteli - jí řekla, že toto ještě nezažila, že je to hrozné!!!

Maminka se pochopitelně bála něco říct, protože by tam prý pak vůbec nevydržela.

S doktorkou je v telefonním spojení moje sestra, která jí volala, aby se zeptala, co vlastně s maminkou je. Dozvěděla se, že měla teplotu 37,8 st. a podle krve zjistí, co to je, vypadá prý to na nějaký zánět, ale to budou vědět až v pondělí a pak by event.. dostala antibiotika. Sestra doktorce neřekla všechno, jen to, že sestry jsou na maminku zlé a nic se jim nelíbí, ale nato prý doktorka neřekla ani slovo.

To si myslím, že už je vrchol! Ale peníze přidat chtějí určitě taky a za co? Proč takoví lidé lezou tam, kde je to nebaví a mlátí starou nemocnou babičku? Vzteky se klepu ještě teď a jsem moc zvědavá na pokračování. Pokud se bude situace opakovat, určitě to jen tak nenecháme.

Co na to říkáte vy?

Všechny zdraví smutná Ježurka
 

Jak to včera dopadlo?

Středa v 17:09 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Včera byl pro mne významný den. V první řadě přiznávám, že jsem si tedy představovala naše 36. výročí svatby oslavovat nějak jinak, ale ne vždy to jde všechno tak, jak bychom si přáli.

Moje oční lékařka mne objednala na laserovou operaci oka, aby mi odstranili druhotný šedý zákal. Tedy ten, který se často tvoří po operaci toho prvotního šedého zákalu.

Přijeli jsme na objednanou hodinu, v čekárně byla fůra lidí, ale ne všichni jsme šli na stejný výkon. Na laser nás bylo celkem pět, než nám sestřičky rozkapaly oči, pak jsme chodili na laser, potom jsme ještě museli čekat na další rozkapání očí, aby nám mohli změřit oční tlak. Ale šlo to poměrně rychle.

Musím jen říci, že operace bych tomu ani neříkala, protože jsem jen koukala do jednoho místa na světýlko, občas jsem měla mrkat, chvíli zase ne, takže to opravdu nebylo nic náročného. Dnes jsem musela hned jít na kontrolu k mé oční lékařce, která konstatovala, že je všechno v pořádku. Já už včera pocítila, že vidím líp a ona mi provedla zkoušku zraku na čtení a bylo to vidět. Tak snad je aspoň toto vyřešeno.

Jinak naše výročí svatby jsme už včera neřešili, protože jsme byli v sobotu na obědě, jak jsem psala, takže dobrý. Hlavní je, abychom už byli zdravotně jakž takž v pořádku, nic jiného už si fakt nepřejeme.

Počasí se začíná už kazit, dnes ráno bylo u nás sluníčko, ale mlha vylezla po obědě a je stále. Takové chřipkové počasí, jen doufám, že chřipka půjde kolem velkým obloukem.

Přeji vám hezký konec týdne a zdravím. Vaše Ježurka

Víkendové toulání

Pondělí v 14:46 |  RODINA
Už jsem v posledním článku napsala, že půjdeme s manželem v sobotu ven. Neřekla jsem ale kam. Tak teď to prozradím, ale bohužel jsem zapomněla vzít sebou foťák. Myslím si, že to není zas taková tragédie, že už jste ten obrázek u mne určitě někdy viděli.

Vydali jsme se s manželem na oběd do čínské reataurace. My sami nechodíme často, ale tentokrátt jsme se rozšoupli. Máme zítra výročí svatby, tak jsme si nechali uvařit a v této restauraci jsme dlouho nebyli. Dali jsme si jako většinou KŘEHKÉ KUŘE S OMÁČKOU a místo rýže jednou hranolky, protože je doma nemíváme. Je to polední menu a manžel měl jako nášup ještě moji porci polévky. Jemu tam ta kuřecí hodně chutná a já si ji uvařila druhý den doma.

Oběd jako takový byl výborný, dokonce jsem to všechno snědla. Hranolek teď dávají poloviční porči, což mi vyhovuje a manželovi, protože měl dvě porce polévky, to taky bohatě stačilo. Domů jsme to vzali trošku oklikou, potřebovala jsem koupit ještě zeminu na pokojové rostliny, protože tu jednu větší květinu jsem musela zasadit, už krásně pustila kořeny. Na sluníčku bylo opravdu vedro, jako v létě, bylo to na krátký rukáv.

Syn se snachou a vnukem byli v Olomouci, kde se hrálo MISTROVSTVÍ ČR dvojitc v bowlingu. Hrály dvojice mužů, žen a smíšené dvojice.

Náš Luky se svým jmenovcem Lukášem skončili na krásném druhém místě

Je vidět, že jsou kluci šikovní, že?

Ve smíšených dvojicích byla taky radost. Náš Luky se svou přítelkyní Ivankou skončili na krásném třetím místě.

Takže taky si užili krásný víkend, v Olomouci byli dva dny.

No a dcera a její děti? Ti se byli také najíst v restauraci, ale u nich v Mostě. Terezka měla včera svátek a protože dětem v restauraci taky chutná, tak je dcera vzala také na oběd a určitě byli také spokojeni.

Dnes ráno jsme se po slunečném víkendu probudili do husté mlhy, ale po obědě se zase ukázalo sluníčko. Hned je nám všem veseleji, že?

Krásné i další dny vám všem přeje vaše Ježurka

 


Babí léto

14. října 2017 v 10:16 |  VÝLETY
Meteorologové měli zase jednou pravdu. Babí léto nastoupilo v celé své kráse a musím říct, že i to sluníčko včera ještě krásně hřálo. Syn se snachou nás zase trošku "vyvezli", ale ne daleko. Byli jsme v Teplicích, jezdí tam za Laděnkou a my jsme ji taky rádi zase viděli. Chodí tam do Galerie na kafíčko a už mnou zmiňovaný frogurt. Je to opravdová dobrota, tak jsme si ho dali, poseděli, pokecali a na zpáteční cestě se ještě zastavili v supermarketu něco málo nakoupit.

Venku bylo krásně a v autě od sluníčka fakt příjemně. Tak jsme si užili zase jednou krásné odpoledne. Hned jsme se domluvili na příštím posezení s širší rodinou, svátek bude mít Terezka a Luky a snacha bude mít taky brzy narozeniny, tak to spojíme a uvidíme, kolik se nás sejde, zváni jsou všichni, samozřejmě. Vidina toho, že se zase brzy setkáme s našimi zlatíčky mne doslova nabíjí. To jsem vždy ráda.

A nakonec vám přidám pár fotek večerní oblohy, ale ne u nás, obrázky jsem dostala, ale protože jsou krásné, tak se ráda o ně podělím a posledně se vám libily.

Toto je zase večerní obloha z Prahy. Vnuk s přítelkyní bydlí u Vltavy a takto krásně se Praha zrcadlila, pohled z jejich okna.



A všechny tyto fotečky jsem dostala od mé milé kamarádky Libušky ze Šumavy. I jejich večerní obzor tam byl nádherný, že?

Dnes taky vyrážíme s manželem, ale jen tady u nás. O tom kam půjdeme vám napíši příště. Přeji všem krásný víkend. Vaše Ježurka.

Proč nestíhám

12. října 2017 v 14:23 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Už jsem psala, že v poslední době nestíhám. Jistě si říkáte, hlavně vy mladší, jak může seniorka něco nestíhat. Bohužel, je to tak.

Můj den začíná tím, že udělám snídani a najíme se. Pak většinou ještě v noční košili připravuji vaření, protože mezi 9 - 10 hodinou jezdí sestřičky z Domácí péče, aby mi převázaly břicho. Napřed se ale musím "přebalit" já, pak si břicho pořádně po sundání předchozího obvazu osprchovat a pak jsem prakticky paralyzovaná, protože musím čekat, až přijdou sestry. Někdy jsou u nás dřív, někdy později, ale prakticky já nic s holou dírou v břiše dělat prakticky nemohu.

Když sestry odejdou, chodím s manželem trošku ven, něco málo nakoupit, ale hlavně se musím projít. Dostala jsem to příkazem od mého operatéra, abych byla připuštěna po novém roce k tomu, aby mi dali zpět mou stomii. Po příchodu domů dodělávám oběd. Dnes například jsem vařila zapečené brambory, takový jednoduchý a dobrý oběd. Hned ráno jsem uvařila brambory, nechala vychladnout a po oloupání protlačila kolečkem na kostičky, manžel nastrouhal nahrubo sýr a salám, já to smíchala a připravila do remosky, že to zapeču až přijdeme domů. Pak už to šlo rychle, ještě jsem k tomu udělala okurkový salát.

Takto jsem připravila brambory na zapečení

Toto jsou už zapečené brambory v remosce

a tady moje porce k obědu. Okurkový salát jsem nefotila

Po obědě jsem osprchovala moje orchidejky, umyla misky a pak už mi to na chvíli stačilo a tak mne zase brala páteř, bolest vystřelovala do nohy od vyhřezlých plotének, že jsem si musela na chvíli lehnout. No jo, moje "rosnička" hlásí, že bude změna počasí, to už lepší nebude.

No a teď sedím chvíli u PC, venku svítí sluníčko, ale na odpolední vycházku chodíme málokdy. Manžel ten je na tom s těmi svými koleny čím dál hůř a někdy nemůže vůbec chodit, no a já dělám většinou nějaké drobné domácí práce a taky už budu pomalu ale jistě začít aspoň trošku uklízet na vánoce.

Na závěr něco pro lepší náladu. Přidávám dvě totky, jedna je z večerní Prahy a druhá z ranních Teplic, jsou od vnoučátek.

Tuto fotku poslal vnuk Luky z večerní Prahy, byl to konec září

a tuto fotku zase vnučka Lada z ranních Teplic.

Obě fotečky jsou krásné, i když každá jiná, tak pro doboru náladu jsem je přidala.

Hezký konec týdne vám všem přeje vaše Ježurka

Všehochuť

10. října 2017 v 14:40 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Venku už vládne podzim, je nevlídno, taky se množí bacily ostošest, to vidím kolem sebe, ale ani klouby a páteř nás nenechají bez bolesti.

K tomu ještě občas nějaký ten úraz, nebo pád a ja na bolesti zaděláno. Moje vnučka Terezka jela s kolegy si zahrát panitball a hned byl průšvih. Pršelo, bylo mokro a při skoku z bedny nebo na bednu, teď nevím, spadla a sedla si na levou ruku. Statečně dohrála a kolegy do konce, večer doma ledovala, ale druhý den ráno už to chtělo pomoc odborníka.

Naštěstí to nebylo zlomené, ale omezení bylo.

Horší pád měla maminka. Ta upadla ze čtvrtka na pátek v noci na chodbě, když šla na WC a musel jí do postele pomoci jeji syn, tedy můj bratr, kterého voláním vzbudila. Myslela, že bolest pomine, ale ne, v neděli ji nechali odvézt do nemocnice, protože bolest se stupňovala. Ještě tam leží.

Tak si říkám, že pro potěšení si dáme pár příjemnějších zpráv, no hlavně fotek našich miláčků.

Wallinka moc ráda pomáhá s úklidem. Včera jsem se koukala na video, jak s dcerou luxovala a slzy smíchu se mi koulely po tváři. Ale to neumím stáhnout z FB.




Ty její kukadla! Terezka jí nabídla zbytek její zdravé snídaně je sklenice. A výsledek byl v těch fotkách nahoře.

A teď volně přejděme ke kocourkům, kteří se mají stále dobře a nejsou tak akční jako Wallinka.

Spinkání jim jde pořád skvěle.

Tulení taky, jsou si navzájem jako kamínka.

A tento snímek Laděnka nazvala - Maskovaný hrdina.

Tak jsme se potěšili fotkami našich mazlíčků a určitě bude zase líp. Protože musí, no ne? Všechny Vás zdraví vaše Ježurka, která moc nestíhá, ale o tom příště.

NÁROČNÝ DEN

6. října 2017 v 17:13 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Přesně tak. Včerejší den byl pro mne náročný, ale i příjemný. Po převazu sestřičkou z Domácí péče jsem se pustila do vaření, Měla jsem na mrazáku zbytek sekané, tak jsem uvařila k ní cuketové zelí a brambory. Před polednem šel manžel na polikliniku, aby tam vyzvedl syna, který tam byl na vyšetření a musel mít zpět doprovod. Manžel ho přivedl samozřejmě k nám a já myslela, že se s námi naobědvá. Ovšem hlad a chuť k jídlu vypadá jinak, tak si dal jen čaj a brzy si pro něj přijela snacha.


Později odpoledne jsme čekali ještě jednu návštěvu. Slíbil mi vnuk Tom, že mi přijde opravit ten můj počítač. Protože vím, že byl v práci, tak jsem si řekla, že mu musím připravit něco dobrého na zoubek. Udělala jsem rumcajs salát, ten on moc rád a přidala jsem tam feferonku. Protože vím, že už dlouho mají děti mé dcery chuť na BE-BE řezy, tak jsem ještě namazala sušenky, abych jim dala jednu polovinu domů. V podvečer tedy přijel vnuk a přivezl sebou i svou maminku, tedy moji dceru, aby prý nejel sám. Byl čas i na to, abychom si chvíli poseděli a popovídali a Tom se pak vrhl na opravu mého PC. Když jsem na chvíli přišla, abych se podívala, jak mu to jde, tak jsem tady viděla rozložený PC na puzzle a jen jsem koukala, že to úspěšně zase složil dohromady. Je to opravdu šikovný kluk.


Škoda, že sebou také nepřivezli Wallinku, ale venku se čerti ženili, tak ji nechali raději doma, ale zato museli pospíchat, aby doma sama "neplakala". Později mi dcera volala, že dojeli v pořádku domů, že Wallinka ještě stále vrtí ocáskem a dceři dělá "blízi, blíz". To mne rozesmálo.


Všem přeji krásný víkend, i když už to nebude nic moc. Vaše Ježurka

Zajímavá nabídka

3. října 2017 v 15:28
V neděli 1. 10. Jsem dostala do emailu tuto nabídku:

On your blog http://jezura.blog.cz/en visitor signed as michaela.gurnakova@cast-barr.cz (IP: 84.242.91.206) left this message:

Dobrý den, do filmu Toman od režiséra Ondřeje Trojana sháníme na den 9.10. starší hubenou babičku do komparzní role židovka babička. Nabídku máme vyvěšenou na našich facebookových stránkách Casting Barrandov (nemusíte mít k tomu založený profil, abyste to viděla). A zatím do teto role nikoho nemáme. A jelikož máte moc pěkný blok a vypadá to, ze jste žena do pohody i nepohody a podle fotky jste hubena, troufám si vás s tou nabídkou na natáčeni oslovit :) Veškeré info je na fb stránkách ;) Děkuji a přeji pěkný zbytek neděle, Michaela Casting Barrandov

No, docela mne to rozesmálo, starší babička sice jsem, ale určitě ne hubená, maximálně teď štíhlejší, ale rozhodně bych si na nějaké natáčení netroufla.

Dávám to sem hlavně proto, kdybyste měla některá zájem, tak budou určitě rádi.

Dnes prší, prší a zase prší, ale to jsme čekali, že? Ještě chci říct, kdybych se tady neobjevila delší dobu, tak mne zlobí počítač. Když to nenastartuji, tak nic.

Zdraví vás všechny Ježurka

Dnešní pochůzkový den

2. října 2017 v 17:25 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Před týdnem jsem si objednala u doporučeného dodavatele moje stomické pomůcky. Vím, jaké jsme měli trápení s tou první várkou, když jsme je požadovali v lékárně nemocnice v Mostě.

Tak jsem věřila, že přijdou obratem, a když jsem zjistila, že nic zatím nepřišlo, tak jsem si zjistila internetovou adresu dodavatele a poslala tam v sobotu email s tím, že ho hned v pondělí najdou. A povedlo se. Byli tak solidní, že mi odpověděli ihned dnes ráno a navíc zjistili, že : balíček mi poslali ihned a v pátek 29. 9. mi prý byl doručen Českou poštou na moji adresu, ale nebyli jsme doma, tak prý mám balíček na poště. No super! Ale pošta ani muk. Denně jsem dopoledne doma, musím kvůli sestře, která chodí na převaz.

Dnes hned poté, co odešla sestra z Domácí péče, tak jsme se vydali s manželem pro pár drobností do supermarketu, kam jede autobus a odtud jsme jeli zpět o stanici dál na poštu, kde by měl být požadovaný balíček. Stomické pomůcky jsem měla už jen na týden a nechtěla jsem zase prožívat nervy, kdyby došly.

Na poště mi balíček bez řeči vydali, i když jsem neměla upozornění o uschování zásilky a pak jsme jeli domů.
Přišli jsme k polednímu, oběd jsem jen ohřála, najedli se, dali si chvilku odpočinek a znovu jsme se vydali na cesty. Tentokrát jsem šla na ORL, kde jsem nebyla asi čtyřicet let, ale už mám víc jak tři týdny rýmu, takovou tu vodovou, spreje nepomáhají a když si lehnu, nemohu dýchat a tak ani moc spát.

Bála jsem se, že mi doktor řekne, co tam chodím s obyčejnou rýmou, ale byl příjemný, dokonce vtipný, že jsem se i pobavila. Předepsal mi tabletky a další spray, ještě si mám stříkat do nosu mořskou vodu a za měsíc přijít na kontrolu.
Tak tady jsem byla úspěšná, aspoň doufám, že to pomůže.

Když už jsme byli u nás pod kopcem na středisku, tak jsem si řekla, že to zkusím se zeptat u jedné praktické doktorky, jestli by si nás nevzala do péče. Přece jenom tady to máme pět minut cesty a dolů do chemičky to sice taky není tak daleko, ale už těžko zvládáme těch hafo schodů, které vedou podchodem z tramvaje na středisko.

Sestřička zrovna stála mezi dveřmi a diskutovala s nějakou pacientkou, tak jsem se jen zeptala, jestli přibírají nové pacienty, že bychom měli s manželem zájem. Prý máme chvíli počkat, že se koukne a zeptala se, kde bydlíme. Když jsem řekla nahoře na kopci, bylo to velké plus. Za chvíli vyšla i s doktorkou a vzali nás oba. Hned si nás zaevidovali a teď to máme opravdu, coby kamenem dohodil. Doktorka i sestřička byly příjemné, takové normální, zkrátka jsme měli s manželem moc dobrý pocit.

Spokojená, i když trochu unavená, jsem přišla domů-

Bylo nás šest

1. října 2017 v 14:19 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Tak jsme se dočkali. Psala jsem, že minulou sobotu jsme měli jet se synem, snachou a druhou babičkou do Teplic, kde bydlí vnučka Lada a už jsme ji déle neviděli. Tedy my, senioři. Nevyšlo to, protože měla teplotku. Výlet byl přeložen za týden, to bylo včera a opravdu se to povedlo. Sluníčko svítilo jako o závod, v autě za sklem bylo docela vedro. Laděnka nás už čekala v Teplicích před italskou restaurací, kam jsme směřovali. Mělo to jen jednu vadu na kráse. Syna bolel zub a teď předbíhám, že přiznám, že tak moc, že ani prášky nezabíraly a nakonec skončil na zubní pohotovosti v Mostě, ale to až po obědě.

Laděnka pořídila nějaké fotky, abych je mohla dát na blog, jak nám bylo fajn.

Nejdříve vám ukáži naše porce. Bylo to v italské restauraci, tedy hlavně těstoviny. A výborné.

Toto jídlo si dali senioři. Tedy já, babička Jiřinka i manžel. Penne s kuřecím masem a sýrovou omáčkou.

Tyto těstoviny měla snacha. Bez masa.

Tento krásně pestrý talíř si dala naše vegetariánka Lada.

A nakonec porce pro mého syna, který ji výjimečně zapíjel bylinkovým čajem.

Venku bylo krásně, tak jsme s koukli i na terasu

a pak mne Laděnka vzala ven na terasu a tam byl krásný výhled na Teplice.

Nezbytné fotky u stolu, snacha se svou dcerou a naší vnučkou

My, senioři jsme dostali ještě navíc pro lepší chuť na posypání parmazán. Já se toho ujala, abych nám to přizdobila.

Ještě jednou snacha

a syn

a taky babička Jiřinka.

Potom jsme se přemístili do GALERIE, kam chodí všichni ostatní vždy na frogut, pokud to dobře píši, je to zmražený jogurt, kam si lze přidat různé dobrůtky. My si dali horkou čokoládu. Bylo to výborné!

Pak Laděnka zavelela, abychom se hezky seřadili, že nás vyfotí.

A pak se vyblejskla s námi. Bylo to fajn.

Cestou zpět nás snacha ještě ven vedla kolem jedné zajímavosti. Dle letáku vím, že se jednalo o AUGMENTOVANOU REALITU, výstava je zde instalovaná ještě do 13. 10. a je to velice zajímavé. Aspoň dvě fotečky tam pořídila. My koukali (a ne sami, jak je vidět) na produkci a rázem jsme byli v obraze s dinosaury.



Také se vám to líbí? V reálu to bylo nádherné a určitě zajímavé.

Pak nás syn odvezl domů a bylo nám moc dobře. I sluníčko tomu dalo svůj glanc. Krásný zbytek neděle přeje všem Ježurka.

Kam dál