Už chodí Ježíšek

Dnes v 16:00 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Tento týden jsem tady zveřejnila můj nazdobený stromeček. Vím, že je Ježíška až 24. prosince, ale u nás, starších, se to už bere jinak. Ještě si chceme všeho užít. A to platí i v tom, co se nám líbí. Já jsem měla roky mimo tohoto stromečku ještě takový mini na stole v obýváku. Tento je v pokojíčku, dříve dětském, ale když jsem letos vyndavala vánoční věci, tak jsem zjistila, že mi u stromečku chybí jedna nožka od stojánku. Co s tím? No, vyhodila jsem ho. Pokoušela jsem se sehnat jiný, adekvátní k tomuto maličkému, ale to byla fuška. Nakonec se mi povedlo sehnat za pár korun něco - no manžel to pojal jasně - prý koště a hned naznačoval, jak s tím zametá. Já jsem se ale nedala, narovnala jsem větvičky, stromeček nazdobila a - posuďte sami - mně se líbí!

Jde to, ne?

Ale jen jsem instalovala ten větší stromeček, vida, už mi Ježíšek naděluje. Už v pondělí mi poslala Otavínka dárečky, ale já se k nim dostala až v pátek. Inu naše pošta umí jen zdražovat, ale zlepšovat služby - kdepak!

Samozřejmě jsem měla velkou radost, protože mi kromě diáře od spoluautorky přišla i pěkná řádka roztomilých ježečků a předtavte si, žádný není duplicitní. Jak to jen ta Otavínka dělá, to nevím.

Ježeček jako zápich - opravdu parádní. Je evidován pod č. 245

Další ježčí zápich i se srdíčkem má č. 246

Toto je už ježeček keramický a ve vitrínce bude pod č. 247

A tady jak to vidím je ježeček originální, určitě ho někdo vytvořil sám, dostal č. 248

A co je tohle? Jsem si říkala, než mi Otavínka podala vysvětlení. Toto je na zakázku vyrobená lékovka. Prý měli v tom obchodě na víčku lékovek různá zvířátka a Otavínka tam naříkala, že nemají ježka, až se paní slitovala, vzala si její telefonní číslo a lékovka má tohoto krásného ježečka, dostali spolu č. 248. Bohužel, pořád to házelo odrazy, líp jsem to vyfotit nedokázala.

Tak jsem ještě lékovku otevřela a je to super rozdělené na tři denní dávky, tedy ráno, poledne a večer. Tak s tím se budu chlubit, pokud to budu potřebovat na cestu na jeden den.


A to mám k tomu všemu ještě diář na příští rok i s věnováním spoluautorky.

Tak to vidíte! Už mám dárečky a je ještě brzy. Moc za ně milé Haničce - Otavínce děkuji.

Dnes u nás svítí zase sluníčko, no uvidíme, jak to bude dál. Ale ať je slunce nebo mráz, přejí vám všem, abyste se měli moc krásně. Vaše Ježurka
 

Senioři na odpis?

Čtvrtek v 15:17 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Dnes jsem potkala jednu známou z práce, tak jsme chvíli pokecaly. Jak jinak v našich letech, než o tom, jak jsme na tom se zdravím. Zůstala jsem ovšem doslova stát s otevřenou pusou, když mi vyprávěla o svém manželovi. Má problémy s prostatou, ví se, že to není zhoubné a nějaký známý mu doporučil, aby si ji nechal operativně odstranit laserem v Plzni na urologii. Šok přišel poté, co mu lékař, ke kterému přišel řekl, že už mu to nestojí zato. A bylo vymalováno. Má 80 roků a k posteli si asi dá kbelík, aby neproběhal celou noc na záchod.

Tak teď nevím, jestli se mám taky bát. Včera odvezli moji maminku, které je 96 let, do nemocnice do Plně. Ne, že by ji tam doktor poslal, on chtěl spíš opak. Když mu říkala, jaké má potíže, na které by jí určitě pomohly aspoň infuze, tak se snažil jí to stále rozmlouvat, a když jsem mu volala já, abych mu vysvětlitla problémy, které má maminka už dlouho a konečně se odhodlala do té nemocnice jít dobrovolně, řekl mi také něco v tom smyslu, že je už stará a stejně jí nepomohou. Prý v některých případech tak staré pacienty vrací domů bez hospitalizace. To je strašné. Přesvědčila jsem doktora, že maminka si opravdu nevymýšlí a on mi slíbil, že si ji přijede prohlédnout a když maminka sama chce, že jí bránit nebude. Ale tase to u ní okecával, chtěl jí napřed kontrolovat krev, já už ničemu nerozumím. Když jsem ležela v létě v nemocnici, bavila jsem se tam o mamince se sestřičkou a ta mi říkala, že léčí všechny pacienty, ať je jim kolik chce roků. A teď tohle?

Maminka má prob,émy s vyprazdňováním, často zvrací, má buďto průjem nebo zácpu. Má také nohy jako konve, večer už nemůže vůbec chodit a ledviny má v pořádku. Já vím, má už nárok na různé zdravotní problémy vzhledem k věku, ale myslím, že trpět by nemusela. Ví, že ji tam nevyléčí, ale aspoň od bolesti by jí mohli pomoci, ne?

Včera jsem s ní po přijetí a různých vyšetřeních krátce mluvila a říkala, že jí bylo sděleno, že je pořádně ucpaná. Teď jí dávají klystýry, infuze a pořád to není ono. Tak jí držíme všichni palečky, aby aspoň netrpěla bolestmi, myslím, že toto ještě opravit jde.

Věřím, že se maminka příští týden zase vrátí domů a bude jí líp. Držte jí palečky s námi. Zdraví Ježurka

Stromeček je nazdobený

Úterý v 15:37 |  JEN TAK
Další úkol jsem si dnes mohla odškrtnout v mém pomyslném zápisníku. Dopoledne jsme nemuseli nakupovat, byla jsem jen na pedikúře, tak jsem se pustila do zdobení stromečku. Sice mi to všechno už trvá déle, ale byla jsem ráda, že jsem to zvládla a už si mohu stromeček rozsvěcovat večer jako světýlka v obýváku a v ložinici.

Tady je v celé kráse. Nám stačí a dárečky se tam vejdou.

Než jsem stromeček zahalila do světýlek a řetězů, zkusila jsem vyfotit ty ozdůbky, které jsem dostala ve větší části od vás všech blogerů a těch, kteří ke mně chodí na návštěvu.

Toto je nejvzácnější ozdůbka, kterou mám od milé blogerky.




Určitě se všichni poznáte, co jste mi věnovali, já už si nejsem vůbec jistá, ale všem moc děkuji a vážím si toho.

Tuto krásnou ozdůbku mám od Ivanky, přítelkyně vnuka Lukyho. Paráda co?

Toto byl taky můj loňský pokus, obháčkovala jsem kouličky, které jsem koupila

a aby tam bylo aspoň pár čokoládových ozdůbek, koupila jsem čokoládové šišky. Moc jich není, ale aspoň pár.

Ať vám to doma také odsejpá a mějte se krásně. Vaše Ježurka
 


Ruční práce dokončeny

Pondělí v 15:15 |  MOJE TVOŘENÍČKO
Dokonáno jest, myslela jsem, že to všechno nestihnu a ještě mám času na rozdávání. Tedy jen pokud se týče mého tvoření u televize. Co jsem si dala za úkol, to mám hotovo, tak teď jsem z dlouhé chvíle začala plést ponožky pro mne.

Toto jsou ponožky ovšem jako dáreček pro druhou babičku, aby jí nebyla zima na nožky. Vždy je ráda uvítá.

Taky jsem zkoušela zase jednu hvězdičku nebo vločku, jak chcete, ale opět jen podle obrázku. Zatím jsem ji neškrobila, uvidím, jestli mi bude někde na stromečku scházet.

Vidíte, že ještě není ani začištěná, no snad je podobná tištěnému vzoru bez návodu.

A tady je další pokus. Růženka (Itálie) ukazovala krásné andělíčky, jiné, než jsem znala, tak jsem to zkusila. Prý začni od toho nejjednoduššího. No, zkusila jsem to, ale ani nevím, jestli ho mám škrobit. Vypadá opravdu jinak, tak se asi pustím ještě do dalšího, abych si ověřila, zda "jedu" správně, no snad jsem to pochopila.

No, nevím, jak jinde, ale myslím, že to o moc lepší nebude. Dnes opravdu venku pořádně přituhlo, ale mrzne bez sněhu, jen jak padá ta mlha, tak jsou stromy bílé.


Tak jsem to pro vás vyfotila, že opravdu po sněhu ani památky, zato mlhy je dost. I to je vidět. Ale fotit jsem mohla jen jednu stranu do ulice, na druhé straně v obýváku mám blikací světýlka.

To je tedy pro dnešek vše, ráno jsem začala obstřikem na neurologii, pak větším nákupem, který nám odvezl syn a pak už jsme před polednem zase oba šlapali dolů z kopce na ortopedii, kolena se mi podlamovala už hodně nebezpečně a obstřik to zase na čas zastaví.

Krásný adventní čas přeji všem. Ježurka

Nabitý pátek

3. prosince 2016 v 13:58 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Přiznávám se bez mučení, že jsem včera nebyla na PC. Celý den jsem neměla čas a den před tím jsem toho měla taky dost v plánu. Včera jsem šla v první řadě na neurologii na obstřik mé bolavé páteře, kam jsem se díky hodné sestřičce dostala hned v pondělí. Nevím, jestli a na jak dlouho se mi uleví, ale někdy to opravdu už je dost kruté. A rovnou říkám, že to bolí stejně když něco dělám, jako když ležím, sedím... bohužel.

Rovnou odtud jsme se vypravili na nákup do supermarketu, ale měli z technických důvodů zavřeno. Šli jsme tedy jinam, ale koupili jsme jen pár věcí. Po příchodu domů jsem musela jako vždy vařit, něco připravit i na další den a po chvilce klidu po obědě jsem se zase vypravila do města, potřebovala jsem něco vyřídit na poště.

Když jsem se vrátila zase domů, ani jsem se nesvlékala, protože pak asi za půl hodiny pro mne přijela dcera a jeli jsme i s jejím přítelem do Německa něco málo nakoupit. Já tam nakoupila hlavně sýry, nějaké sladkosti a manželovi něco uzeniny, on ji má rád. Neutrácela jsem moc, jen asi dvanáct euro, tak mi ještě pár drobných zůstalo.

Věřte, nevěřte, ale tam už byla slušná zima. Jen jsme přejeli Cínovec, tak jsem viděla hodně sněhu, u nás po něm není zatím ani památka. Začalo sněžit ve čtvrtek večer, ale ráno pršelo jen se lilo, vítr jako hrom po celou noc a celý den. Ale odpoledne, když jsme jeli na výlet, svítilo sluníčko, ale mráz byl taky slušný.

Nakoupili jsme si všichni tři co jsme chtěli a v pořádku jsme se vrátili domů. To už jsem toho měla za celý den dost, tak jsem něco pojedla, sedla si k televizi na chvíli s pletením a stačilo.

Tak to jsem napsala vše hlavně proto, abych se ozvala, že jsem v pořádku. Všem přeji krásný víkend plný sluníčka jak je u nás. Vaše Ježurka

Adventní koncert

30. listopadu 2016 v 14:36 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Na první adventní neděli jsme se vydaly my tři, tedy já, dcera a vnučka Terezka na adventní koncert zase do Oseka. Opět tam zpíval vnuk Tom, ale s jiným hudebním tělesem. Netušila jsem, že tam bude zase tak doslova "nabito", ještě víc než posledně, ale taky tam byla větší zima. Venku sice mrzlo víc, ale zase tam sedět jednu a půl hodiny, to stačilo na vymrznutí. Ale stálo to zato.

Tady je pozvánka

Toto foto je aktuální, ale vypůjčila jsem si ho z netu a náš Tom je vpravo v druhé řadě shora

Nesmělo se tam fotit s bleskem, tak se dcera snažila s mým malým foťáčkem kouzlit bez blesku, ale myslím, že tam je Tom vidět trošku líp

Tady taky nic moc, ale my jsme na něj viděly. Nicméně jsem si myslela, že lešení už před oltářem nebude, že už bude oprava hotová, ale bohužel, tak to u nás chodí všude stejně, jiné lidi nemáme, že?

Tak jsem si musela opět vypůjčit foto z internetu, abych aspoň ukázala těm, co tam ještě nebyli, že to stojí zato se tam jet podívat.

My tři a myslím, že nejen my tři, ale bylo nás víc, jsme byli slušně vymrzlí, ale litovala jsem hlavně ty účinkující, včetně našeho Toma, kteří byli jen v obleku a ženy to měly ještě horší. Musí být otužilí i ti, co hráli třeba na housle, to nevím, jak drželi ty struny, asi už jsou zvyklí.

Ale doma jsme se zahřáli a bylo zase dobře. Nebyly tam sice klasické koledy, byla to spíš zase vážná hudba, ale krásná.

Hezký celý advent vám přeje vae Ježurka


Dnes je nám smutno

29. listopadu 2016 v 12:57 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Ráno mne v půl osmé vyděsilo zvonění mobilu. V tuto dobu mi nikdo nevolává, tušila jsem něco nepěkného. Volala dcera a když řekla "ahoj", hned mi bylo jasné, že se něco stalo. Plakala a já začala tušit.

Zemřela Peginka, řekla a já se k ní přidala. Bylo jí deset a půl, bylo to naše zlatíčko, pro nás všechny hodně smutná zpráva. Měla šelest na srdíčku, brala léky, pak jí našli vodu na plicích, ale že náš tak brzy opustí, to nikdo nečekal. Brala léky na odvodnění, dobrala jednu dávku v pátek a na veterině dceři řekli, ať to na chvíli vysadí, že je to lepší, kdyby se to zhoršilo, ať si přijdou pro další.

Včera k večeru mi dcera říkala, že si určitě bude muset dojít pro další léky, že se Peginka zase rozkašlala. Dcera šla na veterinu ještě v půl šesté večer, dostala pro ni další léky, ale už to nepomohlo. Zemřela jí v náručí v půl jedenácté večer. Je nám to moc líto, když píši tento článek, nevidím na klávesnici a dcera? Ta nespala celou noc a musela si dnes vzít dovolenou, nejde to. Já se ještě navíc bojím o ni, protože bere léky na vysoký tlak a vím, že ji hodně milovala. Říkala, že je to její třetí dítě a asi to tak i cítila.

Budiž nám útěchou, že vyrůstala s lidmi, kteří ji měli rádi a měla se dobře. Sbohem Peginko, my nezapomeneme.

Byla krásná, hodná, milá, ale už není.

Dnes smutná Ježurka

A máme tu advent

27. listopadu 2016 v 13:25 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Dnes je první adventní neděle, venku je sice trošku zima, ale na tu "Ladovskou" to ještě zatím vůbec nevypadá. Dnes u nás převážně svítí sluníčko, ale i prší. To vypadá za oknem jako apríl ne jako advent. Ale s tím nic nenaděláme, hlavní je, že budeme dnes mít už nazdobrný byt. Já jdu aspoň částeně na to.

Už včera mi syn se snachou dovezli adventní věnec, na který mi přivedla moje vnučka Lada. Takové krasavce dělají u nich v květinářství, koupila si ho nejprve sama a když mi ho ukázala na fotce, neodolala jsem a Laděnka mi ho šla hned druhý den koupit. Včera mi ho mladí přivezli a už visí. Ne, zvenku na dveře jsem si ho nedala, tam by se mohl taky "zdtatit", tak visí v obýváku místo MONY LISY. Po Vánosích ji vrátum zpět. Na dveře půjde zase ten starý.

Líbí? Podle mne je krásný a takový trošku jiný než jsem viděla.

U nás ve městě se bude dnes rozsvěcovat vánoční strom, ale nevím, nevím, jestli bude dost lidí, momentálně opravdu dost silně prší. Ale náměstí je už osvětlené, ve dne to sice nic moc nevypadalo, ale večer - to je paráda. Nejsou to buhužel moje autorské fotky, ale jedné obyvatelky našeho města, která měla super nápad tu večerní krásu vyfotit. Tak se taky podívejte, že když se chce, jde i naše město krásně vánočně vyzdobit.






Všechny lípy na celém náměstí jsou nádherně osvícené, jsou tam už postavené stánky pro vánoční trhy, i když tam by to ještě chtělo hodně vylepšit s prodejci, ale vše vypadá krásně, že? Ještě chybí vyfotit vánoční strom, ale snad se to ještě někdy povede.

Tak vám všem přeji hezký a pohodový adventní čas a užijte si to. Vaše Ježurka

Předvánoční kocouří pohodička

26. listopadu 2016 v 15:43 |  Kočičky a jiná zvířátka
Koukala jsem, že jsem tady dlouho neukázala, jak si žijí Laděnky kocouři. No, spíš jak spinkají, ale to oni většinou. Je vidět, že si to užívají. Jo, být tak kočičkou u mé vnučky, to by bylo něco. Ba ne, to říkám jen tak, ale moc zahálet neumím, jak to jen trochu jde, raději něco dělám.

To je Floriánek

jak postupně usíná

ještě trošku kouká

a už našel tu správnou polohu a spokojeně spinká.

Tady budou oba kocouři, ale nechtějte po mně vědět, který je na fotce který. Osobně už je poznám, ale na fotkách mi to ještě moc nejde.

Tady jsou nějak zajímavě propletení

a už snad budou spát bez přehazování se.

Kluci se krásně zahřívají.

Zatím, co na předchozích fotkách už kocourci usnuli, tady už je to jiný den a jsou i se svou "kočičí mámou"





A už zase sami, ale prostory jsou dostatečné, tak se mohou aspoň hezky rozvalit.

Viděli jsme, že kocourkům i Ladě se daří dobře, tak je necháme hezky odpočívat a spát, ale určitě se zase brzy přijdu podívat.

Všechny zdraví Ježurka

Co je doma nového?

24. listopadu 2016 v 15:32 |  MOJE TVOŘENÍČKO
Už jsem tady minulý týden psala a ptala se na radu, co s nemocným ibiškem? Dali jste mi spoustu cenných rad, za něž ještě jednou děkuji, ale ještě se vším čekám. Zatím jsem si jen dala zakořenit jeden výhonek, ale teď vám ukáži, co dnes ten můj ibišek dělá. Sleduji ho denně a je to šikula, posuďte sami!

Tady je celý, chudinka, jak opadal a nahoře - vidíte?

Tady je to vidět lépe - správně krásně mi ráno rozkvetl a má ještě jedno nerozvité poupátko. To jsem zvědavá, zda rozkvete nebo upadne.

Tady jsem květ vyfotila trošku blíže, je krásný. Ibišek bojuje, žádné mšice jsem nenašla, tak uvidíme.

A po večerech u televize stále něco tvořím, pořád ještě na rozdávání. Právě jsem všera napnula jednu dečku,

kterou jsem dělala od oka jen podle obrázku a myslím, že se povedla.

A také ještě jednoho (snad posledního) andílka pro štěstí.

Teď mám u televize změnu, pletu teplé ponožky jako každý rok pro jednu zmrzlou seniorku. Každý rok je pod stromečkem hledá a má radost.

To je pro dnešek vše, u nás je celý den mlhavo, sluníčko je někde úplně jinde, ale věřím, že zase brzy bude. Hezký večer přeje Ježurka


Kam dál