Teď vítězí ovoce

Dnes v 15:02 |  VAŘENÍ A PEČENÍ
Minule jsem psala, že jsem dostala od kamarádky ovoce a v tomto období se přímo nabízí něco s ním upéci. Ono to nějak víc chutná, než nějaké těžké pečivo s krémem.

Před čtrnácti dny jsem udělala koláč podle receptu, který jsem dostala od kamarádky spolu s ovocem. Tenkrát to byly třešně. Zkusila jsem recept ovšem aplikovat až s borůvkami, které jsem koupila a koláč, nebo bublanina, chcete-li sklidil úspěch.

Nějak jsem si říkala, že borůvky nemají dlouhou sezónu a koupila jsem další týden borůvky na trhu znovu. Tentokrát jsem zkusila kynutý litý koláč s drobenkou, na Moravě jsme tomu říkali táč. Bylo to jiné, ale taky dobré a mělo to úspěch u rodiny.

Když jsem si přivezla ve čtvrtek výborné mňamové meruňky přímo ze stromu, vybavilo se mi moje mládí, ale také mládí mých dětí, když jezdily k babičce na Moravu na prázdniny. Bývaly tam moje dvě děti a sestry syn. Tato "trojka" toho ale sbaštila kopce. Vidím, jak si děti přišly k babičce pro čerstvě upečenou svačinku. Ne, že by si k ní sedly u stolu, ale vzaly si do každé ruky jeden pořádný kus a šly ven na dvorek. Naši si mysleli, že snad ještě ani nedošly dolů (bydleli ve 2. patře), ale bylo to jinak. Okamžitě zbaštily koláč s meruňkami a vracely se pro další.

A tak babička pekla další den znovu. Ovoce měli naši na stromech dost, tak proč ne. A jaký to byl koláč? To jsem si připomněla živě dnes. Upekla jsem totiž ten samý dle receptu mé maminky a i dnes byla udělena pochvala. Od mého manžela. Lehký, výborný, zkrátka taky moc dobrý. Tak jsem ho pro vás vyfotila.

To je ta moje dnešní oživlá vzpomínka.

Venku je hrozně, ulice jsou vylidněné a tak si dám koláč a kafíčko a je mi dobře.

Zdraví vás všechny Ježurka

Kdyby někdo chtěl ochutna koláč s meruňkami od mé maminky, uvádím zde recept (na menší plech).

Táč s ovocem
3 žloutky
11 dkg cukru
11 dkg másla
trochu šťávy z citronu
vanilkoový cukr
to vše budeme třít, pak tam přidáme
21 dkg hladké mouky
1/2 prášku do pečiva
asi 2 lžíce mléka a z bílků sníh
 

Letos se urodilo

Čtvrtek v 14:27 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Slyším všude kolem sebe, jak je stále ovoce drahé. A přitom také vidím, že se vesměs urodilo dost a ovoce je kvalitní. Když byly třešně, tak jsem viděla jen u syna, jak měl obsypaný strom a přesto byly třešně a ještě jsou, hodně drahé.

Teď syn načesal zelené blumy a tak nám jich taky trochu přivezl. Chtěl upéci s nimi koláč a mohl si vybrat, kdo mu jej upeče. Hlásila se moje dcera i já, ale kdo myslíte, že to vyhrál? No přece jeho manželka, naše snacha. A že se jí to povedlo, to můžeme potvrdit i my s manželem, protože nám přivezla taky ochutnat. A koláč byl opravdu dobrý.

Tady je důkaz.

Ještě nějaké blumy máme.

No a já, abych taky něco přidala, udělala jsem ovocné knedlíky nejen pro mne, ale i pro syna a dceru. Tak. Ty jsem ale nefotila, není na nich nic neobvyklého.

No a aby se to nepletlo, tak mi včera volala jedna moje milá kamarádka, že už nadělala džemy, zavařovala, rozdávala dětem i sousedkám a pořád má ještě na stromě dost meruněk, abych si přijela pro pár aspoň na jídlo.

Tak jsem se tam po ránu vydala a samozřejmě, že zítra udělám bublaninu zase já. Meruňky mi dnes po příjezdu k ní natrhal její vnuk, jsou parádní.

Hned jsem je rozdělala na plech, aby se nepomačkaly.

No a protože má i letní jablíčka, přidala i ta.

Jablíčka jsou krásná, ale ta vůně, to člověk opravdu v obchodě nezná. Fetovala jsem je celou cestu autobusem domů. Mňam. Tato jablíčka miluji a opravdu je moc koupit nelze.

Tak to je radost. Já jsem nezůstala dlužna, kamarádka má sbírku růžového porcelánu, já ho likviduji, tak jí vždy přivezu něco z té mé sbírky a máme radost obě dvě. Ještě prý tam brzy pojedu znovu. Dozrávají broskve. Tak zase uskutečníme výměnný obchod.

Vidím, že tady je ještě dost místa, tak sem ještě vložím kytičky, které jsem dostala k svátku. Panovala nedomluvená shoda.

Kytka od manžela

Kytička od syna

A tady nádherná velká růže od nejmladšího vnuka. Ta se mi trochu rozmazala, jak jsem ji chtěla mít krásnou na fotce.

Tak to je pro dnešek už všechno. Přeji krásné prázdniny a dovolenou a moc zdravím. Vaše Ježurka

Všude je krásně

Pondělí v 15:36 |  VÝLETY
Včera ráno se vrátili z dovolené syn se snachou a vnukem. A hned odpoledne přišli na návštěvu.Bylo to milé překvapení, popovídali jsme si, syn mi dodatečně přinesl kytičku k svátku, když tu nebyli a něco z dovolené. Byli spokojeni, opáleni, i když byli v Itálii jen týden.

Byli v Rimini a odtud v San Marínu. My jsme taky kdysi s manželem absolvovali návštěvu těchto měst včetně moře, tak jsme mohli vzpomínat.

Aspoň pár fotek přiložím, bylo tam hezky, i když je chytl i déšť.

Začínám hned tím, že jim při příjezdu pršelo.

Tady už krásně svítí sluníčko

Palmy se mi vždy líbí

Kabinky u moře

Už se natahuje slunečník a jde se koupat

A to už se přesunuli do San Marína a je večer

To je tuším nádvoří tamnějšízho Hradu

I večer to zde vypadá krásně

Krásné záběry

Ještě selfíčko na památku

A tady jeden krásný dáreček,. Ti, co sem chodí tak určitě poznali, pro koho to je. To je taky parádní tričko, no ne?

Bylo tam taky krásně, nejen u moře, ale i památky je dobré si prohlédnout.

Mám na San Maríno jednu vzpomínku, když jsme tam s manželem byli. Manžel se nechal vyfotit s hradní stráží, strážní voják se ještě krásně usmíval, manžel byl rád, ale mělo to dopadnout úplně jinak. Tenkrát ještě byly klasické foťáky a mně nešel film z foťáku vyndat, tak jsem vzala celý foťák a šla jsem pro pomoc do fotoateliéru. Měla jsem ale velkou smůlu. U pultu bylo nějaké trdlo, které na můj požadavek, aby vyndal film, tak co myslíte, že se stalo? Otevřel foťák a bylo po slávě. Samozřejmě, že nebyla ani jedna fotka. Já jsem měla co dělat, abych nebyla sprostá. Bohužel, vzpomínku máme uloženou pouze v hlavě.

To jsem přidala jako perličku. Krásné prázdninové dny přeje Ježurka-
 


Teď jsem byla na výletě já

12. července 2018 v 16:07 |  RODINA
Po prodlouženém víkendu jsme začali zase normálně. V pondělí jsem byla objednaná na pedikúru a hned v úterý ráno jsem už zase musela ke kadeřnici. Musela jsem se nechat před cestou zkulturnit.

V pondělí se vydala k mamince zase moje sestra. Ale den nezačal moc dobře. Napřed jsem se nemohla dovolat k mamince. Vím, že je tam hodně slabý signál, ale tentokrát to bylo jiné. Bylo to jako vypnutý mobil. Už jsem začínala být nervózní, protože jsem se nedovolala ani víc jak za hodinu, tak jsem poslala sestře zprávu, že se nemohu dovolat a až přijede odpoledne k mamince, aby jí to když tak vyřídila. Od sestry mi přišla obratem taky pěkná jobovka. Jela z Brna do Prahy vlakem a hlásila mi, že už stojí na trati hodinu a půl a neví, co se děje. No, to bylo něco. Sestra pokračuje pak z Prahy do Plzně a ještě pak z Plzně do Kralovic a z Kralovic ještě kousek do vesnice, kde maminka u bratra bydlí a odtud jede poslední autobus , na který by to mělo vyjít při normálním cestování. Sestra se v pondělí vydala na štěstí o hodinu dřív, protože v Kralovicích ještě chtěla něco nakoupit pro maminku, tak jsem stále doufala. A nakonec to vyšlo, k mamince jsem se po asi dvou hodinách dovolala, takže v pořádku.

Proto jsme se mohly s dcerou v úterý po obědě vydat k mamince a sestře, měly jsme za úkol jí ještě nakoupit, protože o prázdninách právě nejezdí z té vesnice autobusy, jen jeden ráno a další zpět večer.

Tak mi sestra nadiktovala v pondělí večer nákup a my se s dcerou v úterý v pravé poledne vydaly na cestu. Nakoupily jsme vše, co bylo třeba a jelo se.

Ještě jsme byly zvědavé, jak to dopadne u maminky, protože už jí odcházela lednička, kterou jsme jí koupili při nastěhování se sem do bytu u brášky. Už se jí tam všechno kazilo, tak jí bratr objednal novou lednici. Maminka si pořád myslela, že tato lednice s ní dožije, že to nestojí zato si kupovat novou, ale opravdu to nešlo jinak S tou lednicí měli přijet prý v úterý dopoledne, my tam přijely s dcerou po druhé hodině, po čtvrté jsme odjížěly, ale lednice nikde.

Další den jsme se dověděly, že chvíli potom, co jsme odjely, přivezli naštěstí tu novou lednici,tak jí stačila ještě sestra umýt a zapnout, takže víme, že lednice funguje.

No, bylo asi dobře, že tam lednice přijela později, my jsme měl klid a víc času na to si popovídat. Moje sestra se s mou dcerou neviděla dost dlouho, tak to bylo radostné vítání, maminka byla taky ráda, že zase vidí její jedinou vnučku a navíc má dnes takový bonus. Pro sestru výjimečně přijede její syn, takže maminka se uvidí ještě s dalším vnukem, kterého pár let neviděla. Určitě ji to aspoň trochu nebije energií, kterou moc potřebuje.

Byl to opět krásný výlet, cesta byla v pořádku, ani moc nepršelo, jen občas spadlo pár kapek, ale jinak dobrý.

Je pravda, že maminka už dost dlouho říká, že už je to naposledy, co se vidíme, ale je také pravda, že jednou to už pravda bude. Jsme vděčné za každý společně prožitý čas.

Krásné i dny všední vám všem přeje vaše Ježurka

Vnučky na výletě

11. července 2018 v 17:50 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Minulý týden bylo více dnů volna, tak hodně lidí toho využilo k výletům. Zrovna tak i moje vnučky - tedy Laděnka a Terezka. Obě jsou momentálně v Praze, tak není nic snazžího, než se domluvit a vyrazit na výlet mimo své momentální bydliště.

Tentokrát výlet naplánovala Laděnka a jak jsem viděla na fotkách a četla od vnučky, kde všude byly, tak to byl určitě krásný výlet a vnučky byly spokojené a také udělaly něco pro zdraví.

Pardubice

park

řeka

ještě jednou

zámek

ještě zámek


zvířátka v mini ZOO

Terezka s prasátkem




Ještě jsem vybrala pár zvířátek

Tady už je závodiště v Pardubicích


závodiště

a koník jen tak

"Výlet byl pěkný, počasí vyšlo akorát. Viděly jsme divadlo, náměstí, radnici, zámek, park, Labe a přístaviště, pak jsme dojely busem na koňské závodiště, tam si to prošly, a odtamtud na židovský hřbitov, který byl sice nepřístupný veřejnosti, ale o kus vedle byla mini zoo, tak jsem holky nalákala a dobře jsme udělaly, nakonec jsme si to užily ze všeho nejvíc. Je to tam jako takový útulek, paní říkala, že většina zvířat, která tam mají, byla týraná. Já si koupila krmivo, takže jsem byla hodná teta, co rozdává granulky, holky si spíš chránily ruce. Ale zvládla jsem si pohladit i koně a poníka, před kterými nás varovali, že ti jako jediní koušou. Akorát spíš prasátko se domáhalo mlsek, tak šťouchlo Terku do kotníku a ona ho odeslala mým směrem, ale k žádnému zranění nedošlo."

K tomu jsem okopírovala komentář naší Lady, je vidět že toho daly opravdu dost. Nachodily 19 ooo kroků, což je 10 km a určitě se jim potom doma dobře spinkalo.

Svezly se z Prahy do Pardubic vlakem, Laděnka tam měla ještě kolegyni a bylo to krásné.

Hezký týden přeje Ježurka

Jubileum blogu

9. července 2018 v 13:53 |  JEN TAK
Dnešního dne a přibližného času před deseti lety jsem si sedla k PC a rozhodla se, že budu psát. Ano, založila jsem si tento blog a ani se mi nechce věřit, že už je to tak dlouho. Byla jsem inspirována vnoučaty, ale jak šel čas tak vnoučátka blog opustila, ale já jsem zatím vytrvala.

Na začátku jsem měla jako čtenáře jen rodinu a jednu věrnou čtenářku hodně mladého věku. Jak tak koukám, tak už je tato dívčina dávno vdaná a já jsem ještě tady. Postupně se přidávali další čtenáři, tedy upřesním to, čtenářky.

Od mých začátků se nějaké čtenářky udržely, postupně jich přibývalo a v poslední době, i když jsem článků podstatně ubrala, tak mám kolem patnácti set čtenářů týdně, za což jsem ráda.

Je pravda, že čtenáři postupně přibývali, ale pak se zase návštěvnost snížila. Ale pořád je to ještě hodně a jsem jim vděčná.

Třeba loni jsem vůbec neměla článek na blogu u příležitosti mého výročí, protože jsem ležela v nemocnici, proto také byl průměr za rok menší.

V posledních měsících se na mém blogu vyskytují také nějací zahraniční čtenáři, píší v ruštině a také v angličtině, ale to já okamžitě mažu a blokuji. Už se to trošku zmírnilo, ale někteří jsou vytrvalí.

Jsem ráda, že jsem se pustila tenkrát do psaní blogu, našla jsem tady mnoho přátel, nejen virtuálních, ale už jsem se s některými poznala i osobně a našla jsem tu taky kamarádky.

Všem, kteří chodí ke mně na návštěvu moc děkuji, ale jsem vděčná i za náhodné čtenáře.

Zdravím všechny, kdo zavítá i dnes. Krásné dny vám všem přeje Ježurka


Krásný pobyt v lázních na Slovensku

6. července 2018 v 18:02 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Začala dovolená pro většinu národa. Syn se snachou už řadu let vyráží hner první týden, protože začíná bowlingový turnaj v Olomouci. Tam si odehrají hned ze začátku a pak pokračují dál. Už tuším tam byli dvakrát, jezdí tam i rodiče přítelkyně Lukyho a mladí. Mají tam nějaký wellnes pobyt, tedy ne na dlouho, ale teprve teď vlastně vidím, jak je v lázních Rájecké Teplice krásně.

Poslali pár fotek, třeba se tam někdo vydáte, já bych jela hned, kdybych tedy mohla.

Vyfasovali župany a hurá do bazénu.

Vypadá to tam krásně, že?

Je to jako v pohádce.

Hodně zeleně

Je vidět všem úsměv na rtech, tedy spokojenost.

Tady je to večer

Krásné barevné efekty večerní

Je to fakt pohádka

A pak po večeři taky trošku zábavy, že?

No, pohodička, ale dnes tam pěkně pršelo, jak poslali video, ale snad to už přestalo.

Krásný podvečer všem přeje Ježurka

Psí proměny

4. července 2018 v 14:59 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Hodně jsem tady už psala o dceřině Wallince. Nevím, jestli jsem přiznala, že je to papírový pes a dcera s vnučkou se stále nemohly rozhodnout, jestli to budou respektovat a to ji nesměli v tom případě nechat stříhat, jen maličko kolem očí a tak.

Jednou se šly podívat na cvičák, co by musela Walli všechno umět a ani tam nebyly dlouho, to co viděly chvíli, to prý stačilo. Walli by prý ani náhodou nešla klidně vedle paničky, už jen to stačilo, aby to vzdaly.

Pořád však ještě rozvažovaly, jestli tedy ostříhat a tím to zrušit navždy, nebo nechat tak. Pak se dcera rozhodla, že s ní půjde ke "stříhačce". Napřed ji nechala prolítat, aby prý se zklidnila, ale stejně to nebylo vůbec nic platné. Divoch byla stále. Když přišly ke stříhačce, přivítala je slovy : Ajé, je tu ADHD.

Dcera udělala fotodokumentaci dnešní významné události, tak se koukněte :

Walli před koupáním

To je hrůza, vypadá jak krysátko, řekla Laděnka

U paničky na klíně se dosušuje

Tady je po učesání, to jí ještě nejsou moc vidět očička

Tady už pózuje po ostříhání

Další záběr modelky

Tak to je konec psí přehlídky

Když mi před chvílí volala dcera, tak mi hlásila, že s ní Wallinka nemluví. Nemá ráda stříhání. Tak prý zaujala místo ve své plátěné psí boudičce, místo u dcery na klíně nebo vedle ní na gauči.

Tak snad se zase brzy uklidní a aspoň jí nebude tak horko. Když tady byla dcera v sobotu s dětmi na obědě, samozřejmě i s Wallinkou, tak i přesto, že bylo horko, tak lítala jak utržená z řetězu a dýchala jak sentinel. Určitě jí teď bude líp.

Krásné sváteční dny, užijte si každý dle svého. Zdraví Ježurka

Všehochuť

3. července 2018 v 14:07 |  RODINA
Posbírala jsem zase nějaké zajímavé nebo hezké fotečky, tak vám je nabízím pro radost.

Čípak je to pacička? Určitě je to poznat a taky to, že kocouři nechodí nikde venku.

A vždy si najdou krásnou polohu na spaní.

Otec se synem. Že jsou k sobě zády, tady se to tak neřeší.

To jsou naše děvčata - sestřenice. Jsou obě v Praze, tak jdou někdy spolu do kina a pak si udělají selfíčko.

To je náš nejmladší. Když se narodil, šla jsem do důchodu. Vidíte, jak jsem stará? To ho dcera vyfotila když přišel od holiče.

Ne ne, to není fotka z Vánoc, ale dcera měla svátek, tak vyndala cukroví z mrazáku.

Naši mladí už jsou zase na bowlingovém turnaji, tentokrát v Olomouci. Ti, co to tam znají, určitě poznali.

Ještě jednou se želvou

A pěstují pěší turistiku a po 10 km si už zasloužili skadkou odměnu, že?

Určitě si pochutnali, v Olomouci na náměstí mají výbornou zmrzlinu.

A to je pro dnešek vše, to jen tak, abyste věděli, že žiji a je vše OK.

Vaše Ježurka

Menší nehoda

29. června 2018 v 13:51 |  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA
Včera jsme byly domluvené s Alkou, že si přijde ke mně, že jí dám řízek z jednoho mého ibišku. Dost mi teď kvetou, tak snad se bude dařit i Alence.

Bylo něco málo před druhou odpolední, venku krásně pršlo a někdo zvonil. No, kdo asi, to bylo jasné. Alenka přišla jako takový menší vodník a ještě navíc mi u dveří ukázala ulomený kramflek u jedné boty.

No, smůla, ale stanou se horší věci, no ne? Chvíli jsme poseděly, pokecaly a pak řekla Alka, že půjde, Manžel se jí snažil kramflek přilepit, ale asi bychom to muselii nechat chvíli zaschnout, ale Alenka to hned zkusila obout a šup už byl kramflek celý ulomený. Alenka tedy ulomila i ten druhý a prý se vydá až domů bosa. Zkoušela jsem jí nabídnout některou moji obuv, ale utíkala s tím, že je ještě mladá holka. Venku stále pršelo, Alenka bosa a to jel zrovna autobus od našeho baráku, který ale odmítla.

Později jsem obdržela zprávu, že domů došla dobře, ale já si to stejně nedovedu představit, jak jdu bosa po chodníku, kde jsou občas nerovnosti a ještě někde od zimi zbytky ze štěrkového posypu. Škoda, že vyfotila jen ten ulomený podpatek, chtěla bych pak vidět ty její nožky, tedy spíš šlapky.

Tak dppadly botičky. Ten druhý podpatek si raději ulomila sama a když jsem za ní koukala z okna, tak jsem viděla, že boty skončily hned u nás v popelnici.

Jo, Alce se líbilo okolí našeho domu, tak si z jedné strany udělala panoramatické fotky. Nevím, jak se to ukáže tady, ale jinak je to moc hezké.

Ten poslední obrázek ze z druhé strany - za barákem.

Tak to je všechno. Já jen věřím, že Alence ibišek dobře poroste a brzy i pokvete.

Mějte se krásně. Zdraví Ježurka

Kam dál